Usnula jsem, byla jsem z toho všeho unavená. Probudila jsem se asi až ve čtyři hodiny odpoledne. Na to, že jsem usnula tak v poledne, jsem byla opravdu nadmíru překvapená, že jsem se probudila tak brzo. Byla jsem na sebe opravdu pyšná. Pomalu jsem vstala a sešla jsem po schodech dolů do kuchyně, jelikož mé břicho už opravdu zpívalo hladem. Myslela jsem, že každou chvíli umřu hladem. Přesně v takovýchto situacích jsem si vždy uvědomovala, jak je důležité posílat peníze do Afriky, dětem a dospělým, kteří nemají co jíst. Udělala jsem si sendvič a na pití jsem si udělala ovocný čaj.
Vrátila jsem se zpět do pokoje, kde jsem jídlo s čajem položila na stůl a přešla jsem do šatny, ve které jsem měla všechno mé oblečení. Šatna je z mého pokoje po schodech nahoru. Pamatuji si, jak jsem si ji zařizovala, architekt kvůli mě nebyl zrovna dvakrát nadšený, protože musel přemalovávat plány rekonstrukce domu. Teď si ale uvědomuju, že ta šatna nahoře není zrovna dvakrát praktická. Když ráno nestíháte, stejně si vezmete to, co vám leží v pokoji na zemi. Když jsem stála před skříní, začala jsem přemýšlet, který styl je na večer vhodný. Začala jsem projíždět první skříň. Nic zajímavého jsem neobjevila. Pro jistotu jsem ji projela znovu. Nakonec jsem objevila černé tričko, které ladilo se zelenomodrou sukní. Tu jsem si koupila, když jsme byli ve Francii. Nad myšlenkou, jak jsem se ptala rozkošné malé francouzské prodavačky na cenu se musím smát. Ona na mě francouzsky, já na ni anglicky. Bylo to vážně celkem vtipný. To co jsem měla nakonec na sobě, jsem doladila černou kabelkou a lodičkami. Sedla jsem si ke stolu a v klidu jsem si snědla sendvič a v tu chvíli už čaj tak akorát na pití. Talíř jsem poté odnesla už prázdný spolu s hrníčkem dolů, vzala jsem si klíče od auta a vyrazila jsem. Bylo asi pět hodin, takže nebylo kam spěchat. Po cestě mi začala hrát oblíbená písnička mojí nejlepší kamarádky Rose 'Addicted To You' od Avicciho. Podívala jsem se na hodiny, které ukazovaly teprve čtvrt na šest a tak jsem se rozhodla, že se po cestě u Rose stavím.
Když jsem zaparkovala poblíž Rosiina bytového domu - díky bohu, že bylo místo - jsem se vydala rovnou ke dveřím od domu. Zazvonila jsem na zvonek a čekala jsem shruba půl minuty.
"Halo?"
"Rosie? Tady Cher."
"Jasně, pojď nahoru." Otevřela mi dveře a já přešla k výtahu, který mě vyvezl do pátého patra.
Rose měla slabší chřipku, upíjela heřmánkový čaj z hrnku ode mě - jak sladký - a byla zachumlaná v dece. Shruba dvacet minut jsme si povídaly o všem. Říkala jsem jí, co se mi stalo ten den s Jayem, o vejcích, o všem. Byla z toho celkem mimo, řekla bych, ale nemohly jsme to dlouho rozebírat jinak bych přijela pozdě. Nakonec jsme se tedy rozloučily a já už jela dál.
Ahoj! ❤️ Zaujala vás tato kapitola? Určitě mi napište váš názor do komentářů, ať už je jakýkoliv! Taky hrozně moc děkuju za votes, mám hroznou radost, že se vám příběh alespoň trošku líbí!❤️ Takže u další kapitoly❤️
- K
ČTEŠ
Zakázaná Láska
RomanceVšichni si myslí, že život je lehký když jste bohatí, ale zdání klame. Láska je slepá a proto si často vybíráme nesprávné osoby. Mám přítele, posuďte sami, jestli je ten pravý. Co se ale stane, když přijde někdo docela jiný a od jinud? Do Kalifornie...