Altarion III. - Vzestup Impéria - //Thradnuil FF//

Královna je pryč

Večer tu byl cobydup. Dokonce už se začalo smrákat, ale to bylo jediné, co přišlo rychle. Ani Dorm, ani Nyeliss se tak rychle neobjevily. Nikdo si ani nebyl vědom o tom, že by se ze své vyjížďky vrátily. Ani jim nikdo neposlal žádný vzkaz kde by stálo, kde se ženy zdržely. Nic. Jako kdyby se po nich slehla zem.

Danmor, se kterým se měla královna sejít netrpělivě podupával nohou v zasedací místnosti. Tohle se mu nezdálo. Věděl, že pokud se o Dorm něco proslýchalo tak to bylo to, že byla všude přesně na čas. Buď to, a nebo alespoň o nějakou dobu dřív. Nakonec se zadumaně vydal směrem ke králově pracovně. Zaklepal, chvilku vyčkal, než vešel dovnitř. ,,Můj králi omlouvám se za vyrušení," poklonil se, ,,ale paní Nyeliss s Dorame se ještě nevrátily, měly tu být ještě před setměním," oznámil nervózně. 

Král se rozhodl pohnout s papíry a to se mu také povedlo. Zvládl je vyplnit skoro všechny, když přišel Danmor. Uvědomil si, že má pravdu. ,,Půjdeme se po nich podívat. Nejspíše jim něco zabránilo v návratu a já bych rád věděl, co.'' Měl o Dorm strach a velký. Doufal, že je v pořádku, že jen třeba zapomněly na čas.

Pokýval hlavou na souhlas. ,,Ano, to bude asi rozumné," pronesl a vyšel z komnat, čekajíc za dveřmi na krále. ,,Podívám se na vše z vrchu, třeba něco zahlédnu," oznámil zamyšleně.

,,Dobře. Půjdu po zemi," přikývl a vydal se do lesa. Doufal, že opravdu jen zapomněly na čas a jsou v pořádku. Modlil se, aby to tak bylo.

Danmor kývl na souhlas a vznesl se do vzduchu. Pohledem pročesával okolí pod sebou, hleděl na veškeré dění, než to spatřil. Zornice se mu okamžitě rozšířily a on sletěl ke králi. Beze slov chytl elfa do svých spárů a rozletěl se tím směrem. Našel jsem ji. Pronesl zděšeně a konečně ho spustil na místo, kde se vše nacházelo. Byla to doslova spoušť. Oba koně leželi mrtví na zemi, rozervaní na kusy, všude byla krev, spáleniště, stopy po boji a v tom všem krom těl skřetů ležela Nyeliss. Byla při vědomí ale očividně v šoku.

Král se vyděsil. Byla to jatka. Jinak se to popsat nedalo. Rozběhl se k Nyeliis a klekl si do trávy. Opatrně ji vzal za ruku. ,,Nyellis, slyšíš mě?'' Bohové, co se tady jen mohlo stát a jak se sem dostali skřeti? Neměli povoleny vstup do Altarionu a dlouho se tady už neukázali!

Vyděšeně se dotáhla, i ona byla zraněná a obličej měla potřísněný krví. Jakmile ale zjistila, že se jedná o krále, křečovitě stiskla jeho ruku nazpět. ,,Skřeti, všude byly skřeti a krev," zasípala a pak se rozplakala v nadměrném šoku. ,,Unesli Dorame," dalo se zaslechnout mezi jejími nepravidelnými nádechy.

Hladil jí jemně po zádech. ,,Bude to v pořádku. Najdeme ji a brzy bude zpátky v Altarionu,"vzal jí do náruče. ,,Musíme se vrátit zpátky do hradu. Nyellis je v šoku. Musíme vzbudit Oitura.'' Zadíval se na Danmora. Dorm a děti jsou v nebezpečí. Musíme je zachránit, co nejdříve.

Víla dál usedavě plakala a třásla se. A jak by také ne, poté, co se stalo a co viděla. Danmor z králova výrazu pochopil a sám se rozletěl k hradu svolat vzdušnou hlídku a probudit Oitura. Nyeliss se tiskla ke králi a stále něco mumlala o tom, kolik krve a skřetů tam bylo a že nemohla nic dělat, ovšem nic srozumitelného se z její mluvy vyčíst nedalo.

Thranduil jí uklidňoval jak jen mohl a spěchal do hradu. Jestli jí někdo mohl pomoci, pak to byl Oitur. Thal jsem Nyeliss tak dobře neznal a netušil, jak ji uklidnit a dostat z toho šoku. Věděl však, že vzdušné hlídka je ve dne v noci ve službě, alespoň to jej uklidňovalo, sice jen trochu, ale ano.

Když král dorazil na nádvoří, už tam čekali strážní a léčitelé. Takina byl momentálně ve své zemi, kdyby tak nebylo, už dávno by zde byl nastoupený. Z místa ještě vzlétlo několik draků s bojovníky na hřbetu, vydávajíc se hledat královnu společně i s pozemní jízdou.

Oitut přispěchal na nádvoří v kalhotách a košili a Převzal si od Thala Nyeliis. ,,Co se stalo? Proč je v šoku? A kde je Dorame?'' ptal se a přitiskl si dívku blíže k sobě.

,,Dorame zmizela," pověděl ty dvě slova král, ta dvě slova, která ho drásala zevnitř. ,,Pravděpodobně ji unesli skřeti. Nevím přesně, co se stalo, Nyeliss je v šoku. Nejspíše je napadli ze zálohy. Nevím proč to udělali ani co mají v plánu," otočil se na les za sebou a zamračil se, ,,doufám ale, že Dorm žije.''

Konec třetí knihy