The little hero /avengers ff/

Rozpad

,,Tak mluv." posadila jsem se na postel a čekala, co z toho playboye vypadne.

,,Nechci to s tebou řešit. Je to mezi mnou a Sarah." odsekl.

,,Mám se na to zeptat přímo jí?" zvedla jsem obočí.

,,Ne."

,,Tak mluv. Nemůžeš jí jen tak nadávat. Nic neudělala."

,,Udělala víc, než si myslíš. Znovu opakuju, je to mezi mnou a jí. Nemotej se do toho." řekl ledovým hlasem. 

Jen jsem přikývla. Vstal a odešel, jakoby se nechumelilo. Jasně, ale to bych nebyla já, kdybych se hned po jeho odchodu nerozešla za Sarah.

,,Jsi tady?" zaklepala jsem na dveře.

,,Jo pojď dál." ozvalo se.

,,Já, vím že mi do toho nic není," začla jsem opatrně, ,,ale proč je na tebe Tony tak nasranej? Nic jsi přeci neudělala. Proč na té chodbě na tebe tak řval?" 

,,Nic ti do toho není Skylar. " odbyla mě. 

,,Vím, ale nechci, aby se k tobě takhle choval. Nezasloužíš si to." zastala jsem se jí.

,,Zasloužím," podívala se na mě se slzami v očích, ,,nevíš nic Skylar. Nic. Nech to být. Nechci se o tom bavit." 

,,Sama víš, že to takhle být nemá. Nenechám, aby se k tobě Tony choval takhle, i když mi oba říkáte, že do toho nemám strkat nos." stála jsem si pořád tvrdě za svým.

To už neudržela a začala potichu brečet. Přiskočila jsem k ní na postel: ,,Co se stalo?"

,,Je to horší než si myslíš. Opravdu se o tom nechci bavit." podívala se na mě uslzenýma očima.

Teď to zní nedostanu. Jednou na to ale přijdu. Jsem neodbytná. Já vím: ,,Nemusíme se o tom bavit." 

Mateřsky jsem ji hladila po zádech a nechala ji vybrečet na svém rameni. Po pár minutách usla. Nemohla jsem se nepřidat.

--

Ráno jsem se probrala se Sarah po boku. Jemně jsem se usmála a co nejtišeji vylezla z postele. Sar jen něco zamručela a spala dál. Vyšla jsem z pokoje rovnou do jídelny. Díky mému štěstí, v ní zrovna snídal Bucky. Hrát uraženou a naštvanou by teď nebylo to pravý ořechový: ,,Dobré ráno."

Vysloužila jsem si pouze zklamaný pohled. Popadl misku s křupínky a sedl si ke stolu. Cítila jsem, jak mě jeho oči skenují. 

,,Ani mě nepozdravíš, ale koukáš na mě jak na svatej obrázek." ušklíbla jsem se zády k němu.

Jeho reakce bylo hlasité rozžvýkávání čokoládových kuliček. To jsou fakt snídaně superhrdinů. Do hrníčku jsem si nalila kafe a sedla si naproti: ,,Chápu, jsme pohádaný a nejsme spolu, ale můžeme se bavit alespoň pracovně?" 

Jen jasně kývl a pohled stočil do misky s mlékem. On normálně přišel o hlasivky. Jen jsem nad tím zakroutila hlavou a dál se věnovala své snídani. Po chvíli se naplnila celá jídelna. 

,,Co uděláme s tím Exugem?" načal debatu Tony.

,,Dělá pokusy na lidech. Je to ale mnohem horší než Hydra, protože se nedá najít, ani Jarvis ho nenajde. Je jako duch." obeznámila jsem ho.

,,Pff. Nikdy se nestalo, že bych někoho nenašel." nahnal si ego náš génius. 

Jen jsem mykla rameny, uklidila po sobě a rozešla se do pokoje. Avengers se dál bavili, jak ho dopadnout. Musela jsem se usmířit s Buckym, abych zjistila, kde se skrývá. Zatím s ním ale mluvit, by nebylo úplně nejlepší. Musela jsem ho nechat vychladnout a sebe taky. Vím, že jsem ten vztah podělala já, ale zatím mě to nějak netrápilo. Zatím. Vždycky si váhu toho, co jsem ztratila, uvědomím, až ve chvíli, kdy mi to bude chybět, takže až večer. Na zlomený srdce je nejlepší společnost. Musela jsem si zaplácat večery nějakými setkáními, abych nemohla přemýšlet na hovadinama. Nechtěla jsem se v tom topit. Jako na zavolanou se ozvalo zaklepání.

,,Dále!" pozvala jsem dotyčného dál.

,,Ahoj." pozdravil mě s úsměvem Jace.

,,No ne! Co tady děláš?" objala jsem ho. 

,,Jdu tě otravovat. Wanda říkala, že s tebou něco je." vtáhl mě do objetí. 

,,Nic to není. Teď chci slyšet pravý důvod proč tady jsi." vyzvídala jsem.

,,Máte tady zase nějakýho hajzla ne? Ten, který tě unesl. Jsem tady jako pomocná ruka." oznámil mi hrdě. 

,,Takže tady teď budeš bydlet?" vypískla jsem nadšeně. 

,,Jo!" pokusil se napodobit můj jekot. 

To nás oba rozesmálo. 

,,Jdu si vybalit." s těmito slovy opustil můj pokoj. 

Lehla jsem si šťastně do postele. Přesně tohle teď potřebuju. Poznávat nový lidi. 

--

,,Parkerová!" mával mi Ryan ode dveří.

Zamávala jsem nazpět a rozešla se k nim. Letmo jsem jeho, i Michell objala a zamířili jsme do víru školy. 

,,Co novýho?" vyptával se.

,,Nic moc." pousmála jsem se.

Po včerejším probrečeném večeru jsem měla obrovské černé kruhy pod očima a opuchlé oči od pláče. Bohu dík za make-up a korektor! 

,,U mě jo." křenila se Michell.

Nedočkavě jsme ji pobídli, ať mluví.

,,Jeremy mě pozval na večer do kina!" vypískla nadšeně.

,,To je ten fotbalista?" ověřovala jsem si.

,,Jo!" pištěla dál.

,,Tak to je boží!" objala jsem ji.

,,Je to jeden z mých dobrých kámošů, ne že mu zlomíš srdíčko." poučoval ji Ryan. 

Jen jasně kývla a zaplula do lavice.

--

Večer jsem seděla za stolem a šprtala anglinu, když mi do pokoje vpadl Jace s lahví rumu: ,,Musíš se odreagovat!" 

Sedl si na postel a lokl si z flašky. Samozřejmě už všichni poznali, že s Buckym nejsme. Se mnou to šlo z kopce. Moje plány na zaplácaný večery padly hned po prvním probrečeném večeru. Chyběl mi. Hrozně moc. Vyhýbal se mi všude a pořád. Vídali jsme se jen na poradách a nesnášel mě víc a víc. Já měla ten pocit. Steve se za to samozřejmě necítil vinen, že se hrabal do cizích věcí. Natož Wanda. Oba dva měli úplně stejnou výmluvu: ,,Bylo to pro vaše dobro." Vyrvala jsem Jacovi rum z ruky a pořádně si hltla. 

,,Zase ne tak rychle." brzdil mě.

,,Budu si chlastat jak chci."  odbyla jsem ho. 

--------------------------------------

Tony evidentně naučil Skylar chlastat:D nee nebojte, neudělám z ní ožralu. Vztahy se nám sice lámou, ale tvoří se nové přátelství<3

Tak zase zítra! 

LOVE YOU<3