The little hero /avengers ff/

Skyina tvrdohlavost nezná meze

Pojem o čase jsem ztratila po druhé flašce. Leželi jsme rozvalení na mojí posteli a povídali si snad skoro o všem. Snažila jsem se své myšlenky zaměřit na důležité věci. Například jak chytit Exuga, nebo jak dostat z Tonyho a Sarah důvod jejich šarvátky.

,,Nad čím přemýšlíš?" vytrhl mě z myšlenek Jace.

,,Nad Exugem. Musíme ho chytit."

,,Stark je ale proti. Ne proti jeho chycení, ale proti tomu, aby jsi šla do téhle akce, stejně jako Sarah."

,,Nemůže mi zakazovat kam chodit můžu a kam ne." 

,,Může. Nejsi plnoletá." 

,,Zodpovědnost má ale za mě May, takže bych ji mohla překecat." 

,,To máš pravdu. Navíc mě chce odtud taky vykopat, protože mi do toho prý nic není. Fury ale tvrdí opak, proto jsem tady i přes Tonyho protesty. Nemá mě rád ani Cap a Bucky." ušklíbl se.

,,Nekecej, mě taky nemaj rádi." rozmáchla jsem rukama, ,,Dostala jsem nápad." 

,,Povídej." 

,,Co kdybychom šli na tu misi sami?" 

,,Je nás trochu málo ne?" zamračil se.

,,Někoho najdu. Mám taky pár kontaktů. Sarah s námi půjde ráda, Petera asi nepřekecám, protože představa, že by měl jiný názor než Stark je absurdní. Jessica by se mohla přidat. Není to nic moc, ale má kurz první pomoci a je skvělá psycholožka. Jestli překecám ji, tak i Pietra. A máme hned tým!" zajásala jsem. 

,,Ještě aby souhlasili. S tebou trávit čas je občas za trest." uchechtl se. 

Praštila jsem ho polštářem. Dál jsme probírali plány, jak Exuga dostihnout, protože bez Buckyho pomoci to půjde těžko. 

--

Ráno jsem se vzbudila s hlavou jako střep. Vedle mě nahlas chrápal Jace. Matně se mi vybavoval včerejší večer. Jasně jsem si ale vzpomínala na náš tým. Musela jsem ho dát do kupy a začít sestavovat. Vyhrabala jsem se z teplé postele a nechala Jace spát. Natáhla jsem si na sebe pouze kraťasy a mé kroky mířili do jídelny. Zahlédla jsem sytě černé vlasy po ramena a zelený hábit: ,,Loki!" 

Jen se zářivě usmál a objal mě na pozdrav. 

,,Co ty tady?" zajímala jsem se.

Poukázal na cejch. Nechápavě jsem se na něj podívala.

,,Prý že je něco špatně, tak jsem raději přijel to omrknout." vysvětlil.

,,Netušila jsem, že to funguje i na psychickou bolest." přemýšlela jsem nahlas.

,,Co se stalo?" objal mě okolo ramen Loki.

,,Rozešla jsem se s Buckym." zašeptala jsem potichu. 

,,Ty ses s ním rozešla nebo on s tebou?" zrudnul vzteky.

,,On s ní." nabonzovala Wanda. 

,,Díky tobě." prskla jsem po ní. 

Od té doby, co jsme nebyli s Buckym spolu, jsem se s Wandou téměř nebavila. Byla jsem na ni naštvaná, protože nepochopila, že je to věc mezi čtyřma očima a nemusí hned všechno bonzovat. Střelila jsem po ní vražedným pohledem.

,,Proč?" stočil ke mně pohled Loki.

,,Bylo to moje chyba, ale chtěla jsem to s ním řešit o samotě, ale Wanda a Steve mě předběhli, takže si Bucky myslí, že jsem mu to nechtěla říct." povzdechla jsem si.

,,Ten chlap je padlej na hlavu." nadával. Wanda nás nechala o samotě.

,,Loki, nechci aby jsi to řešil za mě. Mám ale nápad a chci aby jsi byl jeho součástí." podívala jsem se na něj prosebně, ,,Chci chytit chlapa, který mě unesl. Stark je ale zásadně proti. Potřebuju postavit svůj tým." 

,,To zní dobře," liboval si, ,,jdu do toho!" 

Nadšeně jsem ho objala. 

,,Co se děje?" vešel do kuchyně rozespalý Jace.

,,Máme nového člena týmu." zazubila jsem se na něj a poukázala na Lokiho. 

Jace chvíli tu informaci zpracovával, ale já už byla dávno v čudu. V pokoji jsem si sbalila pár věcí na několik nocí a vyšla hrdě z Toweru. Ještě jsem napsala bratrovi: 

Skylar: Letím za May. Za pár dní jsem zpět.

Peter: Ok, ale moc se nezdržuj.

Ano bráško, zrychlím čas a ty dnu budou plynout rychleji. Zapojila jsem své schopnosti a zvedla se do oblak. Ano, konečně se mi povedlo naučit se létat, dokonce úsporně! Moc mě to nevysílí a já se dostanu, kam potřebuju. Opatrně jsem přistála na střeše bytovek, kde jsme dříve bydleli. Jemně jsem se usmála při vzpomínání na mé dětství strávené tady na střeše s pizzou v ruce a pohledem na noční Queens. Nemohla jsem spát a tak jsem chodila sem. Občas se ke mně přidala i May, ale více jsem tady byla sama a utápěla se ve svých myšlenkách. Zatřepala jsem hlavou, abych zahnala vzpomínky a vydala se vstříc k našemu bytu. 

,,Teto?" prokoukla jsem zpoza dveří.

,,Skylar! Co tady děláš? Myslela jsem si, že jsi v Toweru." rozeběhla se s otevřenou náručí. 

,,Je tam teď dusno a potřebovala jsem vypadnout. Navíc máme podzimní prázdniny a přemýšlím, že bych studovala distančně." svěřila jsem se.

,,Máš pravdu, asi by to pro tebe bylo lepší, než se omlouvat ze školy kvůli misím." přitakala. 

,,Můžu tady na pár dní tedy zůstat?" zeptala jsem se pro jistotu. 

,,Jistě že ano. Jsem ráda že jsi tady. Povídej co se stalo, vidím ti to na očích." pohladila mě mateřsky po tvář.

---------------------------------------------------------

Další kapitola je tady! Sky napadl šílený nápad, o kterém zatím téměř nikdo neví.

Budou ostatní souhlasit s jejím týmem? 

Co jí na to řekne May?

Zase zítra!<3

LOVE YOU<3