Bratrův kamarád

3. Píše.....

Kristýna
|Pondělí 20.6 |

Ah a víkend je za námi. Kluci odjeli v 7, takže nestihli ani naše rodiče ufff. A co já? Já od 8 stojím za zmrzlinovačem (nebo jak se to jmenuje :D) a čekám na další zákazníky. Jop pracuji v cukrárně kde prodávám zmrzlinu....někdy jsem za tu práci strašně ráda ale někdy opravdu ne. A to proto že za mnou chodí mí fanoušci z instagramu ale i fanoušci kteří sledují videa semnou a bráchou.....

A ani dnešek nebyl výjimkou od rána co jsem otevřela chtěla polovina zákazníků k zmrzlině fotku nebo můj podpis.

"Kristýnko?" ozvala se za mnou Emily má kamarádka která tu taky pracuje.

"Copak Emily?" otočila jsem se na ní. Na sobě měla bílé tričko, uplé ryfle a kolem pasu zaváznou zástěru. Její zrzavé vlasy měla udělané do vysokého copu který měla přehozený přes prvé rameno.

"Mohla bych dneska odejít trochu dřív....já tak nějak zapomněla že mě Patrik pozval na večeři" nevinně se usmála a v rukou si mnula konec zelené zástěry.

"Jasně proč ne....Patrik se ti líbí už dlouho, a to se pochlapil že tě konečně někam pozval" zasmáli jsme se.

"Děkuji....máš to u mě. Cokoliv co se bude týkat kluků tak ti s tím poradím platí?" mrkla na mě.

"Fajn platí" usmála jsme se na ní.

"A teď bych prosila jednu vanilkovou zmrzlinu a druhou pro moji kámošku které jsem teď vděčná, jahodovou" uculila se. Na to jsem se smíchem zakroutila hlavou a vzala kornout..

****

"Jsem doma!" křikla jsem, hned u dveří mě uvítal Buddy a šla i s ním do obýváku kde pro mé překvapení byl Marek ale i táta se něco děje že táta není v práci?

"Ahoj?" špitla jsem směrem k tátovi.

"Ahoj Kristý" usmál se, dokonce i brácha se culil, dobře tohle je divný.

"Jak bylo v práci? Nejsi tu nějak pozdě? Většinou býváš doma kolem šesté a teď už je po osmé" ozvala se za mnou mamka.

"Docela dobrý až na některý zákazníky kteří chtěli buď fotku nebo podpis. Jo jsem. Musela jsem tam být o dvě hodiny déle. Emily odešla dřív tak jsem to musela vzít i za ní" protočila jsem oči. Slyšela jsem jak se brácha uchechtl.

"No tak to se ti asi nebude líbit plán na příštích 14 dní" řekl brácha a otočil se na mě.

"Proč by se mi nelíbil?" zeptala jsem se nechápavě.

"Protože jedeme na tábor strávený s fanoušky" řekl a já na něj vykukila oči. Ah jak já nenávidím fanoušky kteří jsou strašně otravní a furt dolízají no a přesně tihle fanoušci jsou na tom táboře.
"Cože?"

"Musíš semnou jet jako zástupkyni místo Anety která onemocněla. Chybí nám tam jeden člověk a mě napadlo že by jsi mohla ty?" nevinně se usmál.

"Ahh.....kdy se jede?" zeptala jsem se.

"Já věděl že budeš souhlasit" zajásal brácha vyskočil z gauče s tím že mě chtěl obejmout a jakkoliv děkovat. Ovšem jsem ale k němu natáhla dlaň aby zastavil...což se mi povedlo.

"Ještě nesouhlasím...jen se ptám jak dlouho mám na rozhodování" pokrčila rameny na což brácha se zamračil a zkřížil si ruce na prsou.

"Za týden na čtrnáct dní" nevinně se usmál
"Za týden?!" vyjela jsem.