Bratrův kamarád

35. Rande?

Lucka
|Pátek 6.10.|

(Po dlouhé době i pohled jiné postavy)

"Bratře otevři mi už kurva!" bouchla jsem jednou rukou do dveří a druhou si pohladila už lehce vystouplé břicho.

"Proč mi sakra nechceš otevřít?! Slíbil si mi že mi s tím pomůžeš!" bouchla jsem znovu a v ten moment se už konečně otevřeli ty debilní dveře a v nich můj milovanej bratr.

"Jak mám kurva vědět která je ta pravá. Ja si do hajzlu nikoho krom blízkých nepamatuju!" prskl a už chtěl znovu zavřít dveře ovšem já tam stihla dát nohu.

"Já vím ty idiote...však už to mám vymyšlený...jdeš do toho?" prskla jsem a otevřela víc dveře. Nejradši bych ho praštila znovu po té jeho kebuly aby se ten debil probral. Od té doby co se vrátil z nemocnice je čím dál tím víc a víc protivnější. Na všechny akorát tak řve. Pořád je zalezlej v pokoji a nikomu neotvírá. Za den sotva sní jeden talířek jídla. Máma je z něj už psychicky zničená a není jediná. Navíc rodiče ještě neví že jsem těhotná...a to už jsem ve 4 měsíci a pár dní. Upsss

"Jdi do pi©e" zavrčel a zabochl předemnou dveře. Jen tak tak jsem stihla oddělat nohu, jinak už měla snad i zlomené kotník. Kokot.
No ještě to by mi tak scházelo.

"Kašli na to...je to s ním teď marný" ozval se vedle mě Michael když jsem chtěla znovu bouchnout do dveří. Otočila jsem se na něj a všimla si že drží talíř s obědem pro bráchu.

"Já vím jen si ten debil neuvědomuje že takhle si ničí lidi kolem sebe!" odfrkla jsem si a otočila se zpět na dveře.

"Můžu ti upřímně říct že už s tebou nemám nervy. Každej tu kolem tebe chodí po špičkách aby si se více nenasral ale já taková nebudu! Na to se ti můžu vysrat! Uvědom si co ostatním ty děláš! A jestli se takhle budeš ještě nějakou dobu chovat tak toho brzy budeš litovat!" prskla jsem a naposledy bouchla do dveří než jsem obešla Michaela a šla do kuchyně. Z ledničky jsem si vytáhla jogurt a šla si to doťapkat do obýváku kde jsem si sedla do mého oblíbeného křesla. K papání jsem si ještě pustila telku kde zrovna jela výměna manžele. Z chodby se ozval křik a pak i rána jakoby se něco křuplo a rozbilo. V momentě jsem si všimla Michaela který si jednou rukou držel tu druhou. Poté jsem slyšela téct vodu a pak jak něco háže do koše. Ve své rychlosti jsem se dobelhala do kuchyně a všimla si Michaela jak drží hadru v dlani a druhou otvíral skříňky jakoby něco hledal.

"Vše v pohodě?" doťapkala jsem za ním a chytla ho za tu ruku. Všimla jsem si že ta hadra byla mokrá a když jsem ji odkryla všimla jsem si že celá jeho ruka je fialová a nateklá.

"Co se stalo?"

"Potom co si odešla tak jsem na dveře zaťukal já se slovy že mám pro něj oběd. Otevřel mi tak na půl a já kokot tam strčil ruku. V momentě jsem toho litoval. Hejl jednou rukou mi shodil na zem ten talířek a než jsem se stihl vzpamatovat ten debil mi zabouchl mezi dveře a futra ruku. Pi©us jeden" prskl a už našel co hledal. Z mrazáku vytáhl led. Ten nacházel do takového toho sáčku který se dá zavřít. Sáčkem si obejmul ruku a pak za mé pomoci jsme mu sáček obmotali obvazem kolem ruky. Ještě jsem mu z šátku udělala závěs kolem krku kam si pak dal tu ruku.

"Zajedu si do nemocnice..ty se zatím postarej o toho kokota aby se najedl. Dávej pozor na dveře" začal Michael a přešel do předsíně. Tam se obul hodil přes sebe budu a pak už opustil byt.

A teď zpět ke Kristýně..

Kristýna

Brácha ráno odešel poměrně brzo. Chvíli po něm jsem měla cvičení a pak snídani. Kolem deváté přišel za mnou Gabriel s krabicí v náručí. V ní byli další bavlny na vyšívání.