38. Krabice vzpomínek

19 2 0
                                    

Lukáš
|Středa 11.10|

5 dní. Už je to 5 dní co mi ségra vyčetla mé chování. Už je to 5 dní co jsem zlomil Michalovi ruku pomocí dveří. Za tu dobu jsem se mega změnil. Dokonce se po mě ptají i moji fanoušci. To vím od Marwa. Jep i na něj jsem si vzpomněl. Jedinej kdo mi teď běhá v hlavě je ta dívka s špinavě blond vlasy. Jakobych ji už někdy viděl.

"Lukáši máš tu oběd!" prskl Michael přes dveře a poté do nich kopl. Přesunul jsem pohled z okna na dveře. Zvedl se a tiše přešel ke dveřím. Vzhledem k tomu že jsem měl holé chodidla, mi nedělalo problém tiše přejít ke dveřím. Než jsem stihl odemknout ty dveře ozvalo se znovu bouchnutí.

*cvak*

Uchopil jsem kliku a předtím než jsem ji stlačil dolů abych ty dveře otevřel, jsem si s povzdechem prohrábnul vlasy. Otevřel jsem dveře a tím mohl čelit na zamračený výraz Michaela který ve zdravé ruce svíral talíř s kaší a nějakým masem. U toho držel ještě příbory. Už ani tu ruku ke mně nenatahoval. Držel ji u sebe a vraždil mě pohledem.

"Děkuju" špitl jsem a převzal si od něj to jidlo. Teď už mě nevraždil pohledem. Tvářil se dosti překvapeně.

"Cos to řekl?"

"Že děkuju" šeptl jsem a odložil talíř na stůl. Ještěže jsem tak udělal. Jinak by se to jídlo valelo na zemi. Proč?
Michael po mě skočil a drtil mě v objetí.

"Konečně chlape! KONEČNĚ!" vykřikl a poplácal mě po zádech když se odeme oddtáhl.

"Takže...teď sníš to jidlo. To za prvé. Za druhé se půjdeš osprchovat. Za třetí si konečně prevlečeš svůj ohoz za něco lepšího a konečně po dlouhé době zapneš YouTube! Tvojim fanouškům chybíš" vykřikl Michael a u toho se culil jak kdyby vymyslel něco úžasného. Má pravdu. Už bych se fanouškům mohl ozvat.

"Pravda...docela mi ten YouTub chybí" kývl jsem na což Michael zandal retard dance vítězství a pak už se slovy: "Tak šup šup" opustil můj pokoj. Zatím co já se přesunul k jídlu. Poté následovala koupel. Když jsem procházel kolem zrcadla pozastavil jsem se. Od koutku pravého oka přes nos až do půlky levé tváře jsem měl nechutnou jizvu. Nos křivej skrz to že jsem ho měl zlomenej. A o trochu menší jizva než přes nos jsem měl na spodním rtů která končila i lehce pod rtem. Fuj.
No abych tu koupelnu urychlil. Sprcha mi zabrala skoro hodinu, protože jsem měl lehké karaoke. Spoustu fanoušků mi tleskalo. Poté jsem s ručníkem kolem pasu přešel k sobě do pokoje. Ještě předtím než jsem přešel ke skříni jsem na mobilu vytočil Marwa.

"No?"

"Čau Marwe.."

"..Čau Hejle..ses dlouho neozval.."

"Jo..promiň..měl jsem teď těžké období.."

"Jo..chápu..em..důvod proč mi voláš?"

"Nechtěl by jsi se mnou natočit video? Dlouho jsem nic nevydal.."

"Jasně..jen ne teď ok? Musím si ještě něco vyřídit..třeba kolem čtvrté? Dřív totiž nemůžu..pak ti vysvětlím proč.."

"Dobře tak tedy kolem čtvrté..zatím čau a děkuju"

"Jo v pohodě...jen...můžu se ještě na něco zeptat?"

"No? Povídej.."

"Vzpomněl sis už na Kristýnu?" šeptl a já v ten moment nevěděli co na to říct..

Bratrův kamarád Kde žijí příběhy. Začni objevovat