Bratrův kamarád

19. Super...

Kristýna
|Pátek 14.7 |
*13:21*

"Nemusíš se bát vše bude v pohodě" říkala jsem do mobilu už po několikáté. Emily mě z pultu, na kterém seděla, sledovala a culila se jak blbeček.

"Já vím že všechno bude v pohodě...ale budeš to stíhat časově? Víš moc dobře že dneska přijde návštěva a chci aby si přijela v čas ať se stihneš nachystat"

"Jo všechno stihnu, však si stejně říkala že přijdou v sedm a já v práci končím ve tři. Takže času dost" ujistila jsem mamku a zadkem se opřela o linku za mnou.

"Dobře...tak se uvidíme večer...ahoj"

"Ahoj" vydechla jsem a konečně mohla ten skoro hodinový hovor tipnout. Před pár dny jsme se vrátily z tábora a mamka už zve někoho na návštěvu. A musím říct že se to tu pěkně změnilo. Ještě před tím než jsem odjela tak tu byl pult se zmrzlinovačem a v místnosti byli jen dva stoly a osm židlí. Teď tu je víc stolů a židlí a taky se tu vytvořila i Menší místnost pro wc ženy a muže. Taky tu do vitríny přibyli i nějaké dortík/dezerty. Takže se tu vytvořila taková menší cukrárna. Emily se jen zasmála a už se nadechovala že se mi opět vysměje, jenže do kavárny vyběhla nějaká malá hnědovláska cca šesti léta. Za ní běžel nějaký klučina pro mě až moc známý. Smála se ale jakmile mě spatřila usmála se, oběhla pult a objala mě kolem pasu.

"Ahoj Kristý!!" zapištěla a svůj stisk zesílila. Emily se tomu jen zasmála a prstem naznačila že bude v zadu. Nejspíš si bude milostně psát s Patrikem.

"Natálo!" křikl klučina který si v klidu došel k pultu a mračil se na tu tak zvanou Natalu. Ta na něj jen vyplázla jazyk a podívala se na mě. Až teď jsem si všimla že má na zádech malý růžový batůžek s medvídkem Pů.

"Ahoj" nervózně jsem se zasmála a prosebně se podívala do modrých očí. Dan jen kývl a když prstem ukázal za pult jakoby se ptal jestli může. Kývla jsem na což pult hned obešel a tu malou potvůrky ode mne odtrhl. Natka vypadala ze začátku naštvaně ale pak už si jen sedla na brovou židli a culila se jak sluníčko. Dan stále stál za semnou za pultem a pohledem přeskakoval ze mě na Aďu.

"Ahoj" špitl ještě před tím než si mě za pas přitáhl k sobě a dal mi velkou pusu. Jazykem se dotkl toho mého než se s mlasknutím odpojil. Hřbetem ruky jsem si setřela sliny kolem úst a s chtíčem ho pozorovala.

"Bleee" přerušila nás až Natka která dělala že zvrací. S protočením jsem se na ni podívala a uchechtla se jejímu výrazu.

"Však počkej až ty budeš mít přítele. To už bleee říkat nebudeš"

"Teoreticky už pšitele mám. Richard z mé tšídy mi dal papírek s tím že s ním chodim" kmytla rameny a dělala jakoby nic. Všimla jsem si jak řekla slova přítele a třídy trochu jinak. S takovým přízvukem. Na to se pak zeptám Dana.
Dan s Natkou u pultu seděli celou dobu než museli jit na trenink za jejich brachou. Dan se rozloučil s tim stylem že jsem mu minimálně dvě minuty utírala mou nesmyvatelnou rtěnku z jeho rtů a brady. Po jejich odchodu přišla Emily úplně rudou tvář. Ani se ji nebudu ptát co tam dělala neboť mi to je plně jasný. Do tří tu byl překvapivě fofr. Byla tu i nějaká menší narozeninová oslava...

S únavou jsem přišla domů a skočila do sprchy. Po krásné sprše, kdy vám ani nebudu popisovat jak obtížné s tou rukou to bylo, jsem se vydala do pokoje kde jsem na sebe hodila domácí oblečení ala dlouhé tmavě zelené tričko a šedé tepláky. Vlasy jsem si začala fénem sušit...ovšem ne moc dlouho mi to vydrželo. Domem se rozeznil zvonek a já s očekáváním že tam zaběhne brácha jsem se vydala vstříc ke dveřím. Rodiče to nebudou neboť jsou v práci a vrátí se až v pět. Takže za hodinu a půl už tu budou. Pošťák to asi taky nebude. Emily nepsala že by přišla a ani kluci z kex crew nedali o sobě vědět že by nás zas přišli vyžrat. S očekáváním jsem otevřela dveře a mohla čelit modroočkovi s kyticí růží a malým bílí méďou v rukách. Vždyť to říkám pošťák..