Bratrův kamarád

41. ... Ježková Gunárová

Kristýna
|Sobota 14.10.|

"No nene ono se to konečně probudiloo" upozornil na mě Matěj když jsem vešla do kuchyně. Ti dva se hned na mě otočili. Samozřejmě s ušklebem na tváři.

"Kolik je?" šeptla jsem a sedla si vedle Matěje ke stolu. Rukama jsem si protřela zavřené oči abych zahnala slzy které chtěli jít ven skrz to světlo v kuchyni. Taky abych si otřela ospalky z očích.

"Bude dvanáct...David akorát dělá oběd" uchechtl se Jakub a ukázal na Davida u plotny. V ten moment jsem otevřela oči. Ruce jsem rychle spustila na stůl, tak že moje dlaně vydaly zvuk *plesk* když se setkali se stolem.

"Děláte si prdel že jo?!" křikla jsem a pohledem jezdila po jejich obličejich s nadějí že se tam objeví úšklebek který potvrdí jejich vtip. Ovšem nic. Rychle jsem chňapla po něčím mobilu na stole a zapla ho na zamykací obrazovku abych se podívala na čas. Fakt že jo. Bude dvanáct. Bylo 11:54

"No doprdele" špitla jsem a pohled přesunula na osobu co byla na tapetě. Přesněji dívku která stála vedle a držela dítě v náručí. Moment...DÍTĚ?!
Vedle dívky stál David.

"Davide....ty máš dítě? Nějak brzo ne? A kdo je ta holčina vedle?" Zeptala jsem se a položila mobil na stůl. Již zmíněný se lehce napnul, přestal s mícháním a otočil se na mě. Teď vzal roli kuchaře Jakub, přešel k plotně a tím uvolnil židli naproti mě kde si sedl David.

"Učil tě...vůbec někdo že nemáš strkat nos do věcí...co se tebe vůbec netýkají?!" prskl a vstal. Samozřejmě si nezapomněl vzít svůj mobil a odešel mě neznámo kam. Podle bouchnutí dveří jsem si typnula že šel do svého pokoje. V momentě se rozehrála hlasitá hudba.

"Ty v°le, on to dělá naschvál, on určitě chce aby si babrlina pod námi u nás zase stěžovala že naše hudba ruší spánek jejich patnácti koček.."kňučel za mnou Jakub.

Překvapeně jsem se podívala na chodbu a pak pohled přesunula zpět na kluky.

"Vysvětlí mi to někdo? Řekla jsem něco špatně?" optala jsem se a pohlédla na Matěje. Ten si povzdechl.

"To co ti teď řeknem...tak to nesmíš nikomu říct..ale jakože fakt nikomu jo? Hlavně ne jemu" šeptl a jeho pohled se přesunul někam za mě. Nejspíš kontroluje zda tam není David.

"Dobře" kývla jsem a očekávala že bude pokračovat ovšem...jen se zvedl ze židle.

"Hele uděláme to takhle..najíme se a pak někam zajdem..nechci aby to David slyšel" rozhodl a už se chtěl vydat nejspíš do svého pokoje.

"Počkej! Já ale musím domů..."

"Čeká tě snad dneska nějaká oslava či návštěva? Nebo snad je sobotní uklízení?" smál se mi.

"Ne jen j-"

"Takže tu zůstat můžeš..prostě rodičům napiš že si u nás a že tě večer vrátíme v pořádku a hlavně pořád jako pannu zpátky domů. Je sobota ty v°le tak co řešit. Zavolejte mě až bude oběd" dokončil s úšklebem a pak už odešel. Zatím co já zůstala s Jakubem sama v kuchyni.

Než se začalo jíst tak jsem s Jakubem probrala spoustou věcí. Od jeho dětství po teď. Pak od mého dětství po teď. Taky se mi přiznal že se mu už dlouhou dobu líbí Adriana z céčka.