Bratrův kamarád

22. Nemocnice

Kristýna
|Neděle 16.7|

Do Olomouce jsem přijela něco málo po druhé hodině ráno. Chtělo se mi spát a byla mi zima zároveň. Cestou sem jsem vůbec nespala. Kousek od Olomouce nastoupila nějaká uřvaná parta a díky tomu že jsem seděla přímo za řidičem si mě parta nevšimla. Než jsem dojela na místo stihla jsem se o nehodě dočíst na internetu. Černým tučným písmem jsem přečetla název článku.

Těžce zraněný cyklista skočil v nemocnici. Mladík bojuje o život.

Hned co jsem vstoupila do nemocnice mě oválo teplé topení které tu trochu hřálo. U recepce čekala černovlasá postarší paní která nervózně poklepávala nohou. Ovšem hned co mě spatřila se ji lehce vytvořil úsměv na tváři. Taky byla dosti překvapená v jakým oblečení jsem to dojela.

"Ty musíš být Kristýna že?" Zeptala se i když nejspíš věděla správnou odpověď. Stejně jak u Dana jsem v jejím hlase slyšela lehký přízvuk cizího jazyka. Hmm...

"Ano to jsem já"

"Jsem Adriana Čermáková a jak už jsem řekla sem matka Dana"

"Dobře těší mě. Mohu se zeptat co se mu stalo??"

"Co jsem se dozvěděla od policistů a pak už i od doktora tak že ho srazil ožralý řidič který ho nabral na přední kapotu. Řidič z místa ujel a Dana našli ve vážném stavu kolem jedoucí kteří zavolali sanitku a policisty. D-dan je jak už jsem říkala je v umělém spánku, m-má na dvakrát zlomenou nohu, n-na-nalomené zápěstí, o-otřesk mozku, a-asi tři zlomené žebra j-a n-"ke konci se ji zlomil hlas a s pláčem mi padla do náruče. Objala jsem ji a měla jsem co dělat abych se nerozbrečela před ní.

"Adriana, co to za dziewczyna? Dziewczyna Dana?" (Adriano co je to za dívku? Přítelkyně Dana?
Ozval se za mnou mužský drsný hlas který mluvil na Adrianu přede mnou. Již zmíněná Adriana se ode mě odtáhla a přiběhla k muži za mnou. V momentě jsem se otočila a mohla čelit vysokému muži s vousy a čokoládově hnědými vlasy které měl sčesané dozadu.

"Aleksander, Tak, to dziewczyna Dana. Poprosiłem ją, żeby przyjechała i została z Danem" Aleksander, ano to je Danova přítelkyně. Poprosila jsem ji aby přijela a zůstala tu s Danem.
Mluvili polsky.
Ha! Už vím co je to za jazyk!
Něco málo jsem jim porozuměla což bylo opravdu minimum. Ještě chvíli si o něčem povídali než se na mě otočili.

"Můžeš jít teď s námi?" zeptala se jeho máma. Jen jsem kývla a vydala se za nimi. Prošli jsme dlouhou chodbu kde až na konci byl pokoj s číslem 109. Jeho rodiče ukázali na pokoj čímž mi naznačili že mám vejít. S knedlikem v krku jsem chytla za kliku a otevřela dveře. Hned naproti dveřím ležel on. Nohu měl v sádře to stejné i ruku. Kolem holé hrudi měl obvázaný obvaz který byl místy nasáklý krví. Celé jeho tělo bylo místy odřené do krve. Byl připojený na kapačku a i z nosu mu vedly hadičky. Se zakrytými ústy jsem přešla k němu. U jeho postele bylo už šoupnutý nějaké menší křeslo. Z oka mi tekla první slza kterou jsem dlaní hned setřela. Padla jsem na křeslo a chytla jeho ruku. Byla jsem vzhůru  asi do čtyř než jsem smutkem a hlavně únavou usnula.

Probudil mě dotek ve vlasech. Se zabručením jsem se zavrtěla ovšem pořád jsem neotevřela oči. To se však hned změnilo když se ozval lehký smích.

"Lásko s takovou tě budou bolet záda a já pak nechci poslouchat tvoje kňučení u sexu s tím že tě bolí záda s tohodle" zasmál se někdo nade mnou. Rychle jsem zvedla hlavu a mohla četli vysmátemu Danovi.

"Jako vážně nechceš pak poslouchat moje kňučení? Co teprve to tvoje? Máš na 2x zlomenou nohu a dost silně pochybuji že ti to půjde rychle" uchechtla jsem se a chytla ho kolem krku. Přitáhla jsem se k němu a lehce ho políbila na rty. Přece jen měl i lehce roztrhlej ret. Objal mě a přitáhl si mě k sobě. Lehce jsem si na něj sedla tak abych mu ještě nějak neublížila a taky jak moc mi to umožňily šaty. Byli to spíše lehké polibky než líbání a to jen z toho důvodu že sotva zvládl jeden polibek s dechem. Svou zdravou rukou sjel na můj zadek který byl už lehce odhalený díky šatům které se mezitím vyhrnuli. Šaty ještě více vyhrnul aby měl lepší přístup k mému zadku který tvrdě mačkal.

"Dobré ra-" do pokoje vešel doktor který se zarazil hned v pohybu když nás spatřil v takové pozici. Z vysmátého Dana jsem okamžitě slezla a začala si stahovat šaty dolů tak aby mi nešli vidět kalhotky. Byla jsem rudá jak rajče. Právě cizí doktor viděl moje kalhotky! Větší trapas jsem zažít fakt nemohla.
Daniel se pořád culil jak blbeček a při tom poslouchal doktora. Doktor byl mile překvapen že se Dan probudil tak brzo. Měřil mu tlak a promačkával mu zasažené místa aby zjistil jak moc ho to bolí a jak moc je to vážné. Dan reagoval jen na ty žebra, nohu, ruku a hlavu. Na ty odřeniny nijak zvlášť nereagoval. Doktor tu ještě chvíli byl aby nám tedy spíše Danovi řekl nějaké další informace. To mi připomíná že už bych a tou rukou taky měla už zajít k doktorovi,..přece jen už to mám něco málo kolem deseti dní. Mezitím kdy jsem přemýšlela kdy bych tak mohla jít k doktorovi tak na mě mluvil Dan.

"Co?" vzpamatovala jsem se a pohlédla na něj. Doktor tu už dávno nebyl.

"Nad čím jsi tak zažraně přemýšlela? Že jsi vůbec nevnimala" culil se jak sluníčko na hnoji.

"Nad...Tomášem..přemýšlím co teď asi dělá a jestli se mu po mně stýská" řekla jsem jméno herce i zpěváka co bylo na časopisu na stolku vedle mě a mohla vidět jak se najednou Danovi vytratil úsměv a místo toho ho nahradil Poker face. Hihi.

"Cože? Kdo je kurva Tomáš?!" křikl a vraždil mě pohledem. Vstala jsem ze židle na které jsem od příchodu doktora seděla a pomalu jsem přešla k němu a při tom se culila jak blbeček.

"Tomáš? Jo no to je děsně tajný ti říct kdo to je"

"Proč?!" zavrčel a sledoval každý můj pohyb. Sedla jsem si na jeho postel a rukou mu prohrábla vlasy. Lehce jsem ho políbila na rty. Hned spolupracoval. Jednou rukou mě objal kolem pasu. Trochu jsem se od něj odtáhla a foukla mu na rty.

"Víš Tomáš. Je český. Herec i zpěvák. Přesněji celé. Jeho jméno. Zni Tomáš. Klus" za každým druhým slovem jsem ho políbila na rty. Odtáhla jsem se od něj víc a mohla čelit Danovi který si se smíchem schoval obličej do dlaní.

"Ty jsi svině" zamumlal do dlaní čemuž jsem se zasmála.

Byla jsem tu něco málo přes tři hodiny než mi volal bratr jak na tom jsem a zda nechci aby pro mě přijel. S odvozem jsem souhlasila čemuž jsem čelila kňučení Dana s tím že tu mám zůstat. Když už jsem nakousla téma ohledně bráchy tak jsem se dozvěděla co mu bratr nakecal. Nejdivnější je na tom že si skoro vůbec nepamatuju z toho pátku ale jakože vůbec nic. Proto mi připadalo divné to co mi říkal. Možná se mi to jen zdálo. Ne možná ale určitě. Bratr tu byl do dvou hodin. S Danem jsem se rozloučila a dozvěděla se že ho pustí až za týden. I bratr si s ním chvíli pokecal. Jde vidět že se dost s blížili Domů jsem přijela až něco málo po sedmé a hned se šla najíst. Naposledy jsem jedla s Danem a to jsem dostala jen menší krajíc chleba s medem. S plným břichem jsem se vydala do koupelny kde jsem se vykoupala a udělala hygienu. Rodiče mě hned spamovali otázkama co se stalo? Proč jsem nebyla na té oslavě? atd. Vše jsem jim vysvětlila a do postele jsem se dostala až po deváté hodině. Ještě do jedenácti jsem měla videohovor s Danem a pak už šla spát..