Bratrův kamarád

18. Poslední den

Kristýna
|Neděle 9.7|

Právě je sedm hodin ráno a s dětskama už snídáme. Dneska bude fofr. Kolem jedné začnou prijíždět rodiče dětí, takže musíme vyklidit do dvanácti všechny chatky a uklidit celej areál tábora. Po snídani si dětska šly balit mezitím co já s Monikou jsme šly uklízet do kuchyně. Včera po večeři totiž už odjela kuchařka a my zastoupili její práci. Na oběd budou párky s rohlíkem takže to pro mě nebude těžká práce.

"Těšíš se domů?" špitla do ticha Monika. Zněla tak nějak smutně. Nechala jsem nádobí a otočila se na ní. Hadrou umývala linku a u toho si rukávem druhé ruky utírala slzy.

"Těším se to ano a lhala bych kdybych řekla ne. Ale to přece neznamená že už se nikdy neuvidíme. Můžu někdy jet za tebou či ty za mnou"

"Bydlím v centru Prahy. Marek říkal že jste ze Znojma to jsou tři hodiny cesty. 206 kilometrů. Na koleji mám strašné spolubydlící takže by si u mě ani nemohla přespat. Navíc teď mám hodně věcí do školy" špitla a dál pokračovala v utírání linky. Chtěla jsem něco říct jenže do kuchyně přišla Nela.

"Teď na chvíli všeho nechte. Jde se fotit před chatky" usmála se a stoupla si tak abychom mohli projít. Já šla první a čekala jsem že za mnou půjdou i holky jenže hned co jsem vyšla z kuchyně tak někdo za mnou zamčel dveře. Chtěla jsem se podívat proč nejdou ale už za mnou doběhla Nikola a táhla mě k ostatním.

"Kde jsou holky?" Zeptala se mě jako první Markét. Marek se zrovna fotil se šesti holčinami.

"Já ani nevim. Před chvílí jsme byli s Monikou v kuchyni pak za námi přišla Nela s tim že se jde fotit. Jenže hned co jsem vyšla z kuchyně tak se za mnou zamčeli dveře a holky nikdy" řekla jsem to co se stalo a mohla čelit lehce vyděšenému výrazu Markét. Pak se beze slova vydala někam pryč. Chtěla jsem jít za ní jenze už se semnou šly fotit.

Lucka

"Luky? Luláne!" zatřepala jsem ss bratrem a on se na mě vyděšeně podíval. Seděla jsem naproti němu a mířila na něj lžičku s bramborovou kaší.

"Co je? A jestli to po mě hodíš budu šikanovat tvoje dítě" pohrozil mi na což jsem protočila oči a lžičku s kaší si strčila do úst.

"Dneska končí ta tvoje stará v tom táboře takž-" ani mě nenechal odpovědět a už mlel to své.

"Není to moje stará! Ani není moje a jestli máš v plánu mi tu do hlavy cpát abych pro ni jel. Ale víš co? Já pro nikoho jezdit nebudu. V dnešní době je benzín drahej" prskl a odešel nejspíš do svého pokoje. S povzdechem jsem do kaše hodila lžíci a víc se opřela o opěradlo židle.

Můj bratr je debil

Pohledem jsem sklouzkla na své břicho a rukou ho lehce pohladila. Brzo budu máma. Brzo budu mít dítě s člověkem který ani není v mé blízkosti. Možná bych měla jít na potrat. Přece jen Martin ten má teď hodně práce takže na dítě nemá čas. A ani já na něj nemám čas. V šestnácti je brzo mít dítě! Ahm teď to řešit nebudu. Můj bratr má šanci na to aby si konečně našel holku a on se chová takhle! Do hrsti jsem vzala kus kaše a šla k němu do pokoje. Když jsem otevřela dveře seděl u počítače a vůbec nevnímal. Když jsem potichu popošla k němu blíž všimla jsem si že na počítači měl otevřený instagram té holčiny. Prohlížel si každou fotku co tam měla.