10. První Den

158 5 1
                                    

Kristýna
|Neděle 25.6|

Právě je 11 hodin dopoledne a já už si balím na ten 14-denní tábor. Jedeme ze Znojma do Frýdku Místku a pojedeme cca 2 hodiny a něco. Možná se ptáte proč jedeme už dneska a ne v pondělí? Marek mi před chvílí oznámil že za chvíli pojedeme protože to tam musíme ještě nachystat a další věci. No nejsem z toho moc nadšená ale tak co už. Souhlasila jsem s tím.

"Průjme?" přiběhl do mého pokoje Marek a v ruce držel mobil.

"Co chceš?" zeptala jsem se když se ke mě sedal a při tom sledoval můj otevřený kufr.

"Chtěl jsem se zeptat na dvě otázky. Ta první je, jestli máš už zabalené věci ale jak vidím ten otevřený kufru, znám už odpověď" vydechl a poté můj pohled přesunul na mě.

"No a ta druhá je že mi před chvílí psal Jakub že Martina, kuchařka, nám prý navařila oběd takže prý počká až přijdeme aby mám to mohla ohřát, nevadí ti to? " dopověděl a natočil hlavu na stranu.

"Ne nevadí" usmála jsem se. Úsměv mi oplatil a už se zvedal, když už stál u dveří naposledy se usmál a pak už opustil můj pokoj. Jen jsem se uchechtla a zakroutila hlavou. Pohledem z dveří jsem sklouzla na kufr který byl stále poloplný...

*~*

"Kartáček máš?" zeptala se mamka když už jsem nesla svůj druhý kufr dolů ke dveřím, kde už měl věci brácha.

"Jo"

"Tu teplou mikinu?"

"Ano"

"Věci na převlečení?"

"Neboj se mami mám všechno" chytla jsem jí za ramena a usmála se. Úsměv mi oplatila a pak mě objala. Objetí jsem jí oplatila silněji. Ani ne za minutu u mě skákal Buddy s Jimem.

"Nazdár krasafci" dřepla jsem si a začala je oba drbat za ušima. Hned mě začali oblizovat a nevím jestli se mi to zdálo ale slyšela jsem cvaknutí foťáku. Ne nezdálo. Když jsem pootočila hlavu viděla jsem vysmátého bráchu s mobilem v ruce.

"A mám novou tapetu" zakřenil se a dal si mobil do kapsy.

"Na honění?" vyplázla jsem na něj jazyk a stoupla si. Hned na to jsem dostala pohlavek.

"Kristýno!" křikla mamka a já se začala smát a nebyla jsem jediná i brácha se chytal za břicho.

"No nic mami my už pojedeme" také ji objal a pak vzal věci a začal je brát do auta.

"Tak se měj mami" políbila jsem jí na tvář a dala kufr do kufru auta. Brácha se s ní taky rozloučil a mohlo se jet.

*~*

Cesta trvala něco kolem dvou hodin a my byli na místě.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bratrův kamarád Kde žijí příběhy. Začni objevovat