Girl with guitar

56. kapitola - Faster skončila!

Ten večer u nás Coul přespal byla to dost zvláštní noc. Nemohla jsem spát kvůli třesu v ruce a tak jsem se posadila a opřela se o čelo postele. Coul spal vedle mě zase objímal zmačkanou deku a jeho černé vlasy trčely do stran tenhle pohled se neomrzí.  Já se ovšem chtěla soustředit aspoň chvilku na něco jiného. Nedala mi spát záhada Faster také jsme nevyřešili co uděláme s tím až je odhalíme. Měli jsme dvě možnosti. První byla dost mírná a to odnést shromážděné důkazy řediteli a nebo ta tvrdší verze odnést to přímo na policii. Ani jedna možnost se mi úplně nezamlouvala. Hlavně chci udělat jednu věc. Chci zjistit proč se opřeli tenhle školní rok zrovna do mě jestli to mělo nějaký osobní záměr nebo jestli si prostě jen vybrali oběť na tenhle rok.

Otevřela jsem blog a koukala na každý příspěvek, teď už se dalo jasně poznat co psala Kim a co někdo jiný. Po chvíli přemýšlení se mi začala třást ruka. Chvíli jsem na ní civěla, ale pak jsem pustila telefon, který jsem v ní držela a chytla se za ní. ,,Jsi v pohodě?" Ozval se Coulův hlas. ,,Jo v pohodě. Jen jsem přemýšlela o Faster. Proč si vybrali tenhle školní rok mě? Nikomu jsem nic neudělala, tedy aspoň ne před tím než se to celé začalo dít." Posadil se stejně jako já a vzal mojí třesoucí se ruku. Už jsem cítila, že to polevuje. ,,Hmm... Nedá ti to spát co? Chápu mě to také vrtá hlavou. Jenže ty tyhle lidi znáš mnohem déle než já. Bude to pro tebe asi větší rána. Pokud by to byl někdo blízký." Hrál si  s mojí rukou přejížděl mi v dlani prstem a jak začal třes odcházet začalo to lochtat. Už jsem říkala, že jsem v dlani a na zápěstí nejvíc lechtivá? Tak teď to bylo jako mučení. Vyškubla jsem mu svojí ruku, ale on mě jen tak nenechal začal mě lochtat. ,,Teď mě trochu mrzí, že jsem se s tebou dohadovala o tom, aby spal u mě v posteli a ne na té studené zemi, jak jsi měl původně v plánu." On se zasmál. ,, By jsi stejně zase přišla ke mě." Když jsem se nad touhle jeho větou zamyslela měl pravdu opravdu bych nejspíš slezla k němu na zem.

,,To máš asi pravdu." Jen se vítězně usmál. ,,Už bychom měli spát ať zítra máme dost síly na pořizování důkazů dáme týmu Faster jeho vlastní medicínu." Přesně tak použijeme fotoaparáty a kamery umístěné na skrytá místa, aby jsme mohli dokázat, že blog píšou právě ti na, které ukážeme. Položila jsem si hlavu na Coulův hrudník, už nemělo cenu se bránit tomu co jsem k němu cítila. On mě objal jednou rukou a zanedlouho jsme oba usnuli. 

Ráno mě vzbudil Coulovo budík. Byl otravný a vlezlý, takže prostě normální budík. Otevřela jsem oči a všimla jsem si, jak kouká na fotku na mém stole byla to ta , kde jsme byli všichni já, on, Beky a Sebastien. Vstala jsem a došla k němu. ,,Pro jeho dobro doufám, že v tom není namočený." Pronesla jsem. ,,Myslíš si, že by byl schopný něčeho takového?" Mykla jsem rameny. ,, Dřív bych tvrdila, že ne, ale někdy se lidi změní tak, že je nepoznáš." Pronesla jsem. ,,To máš pravdu a ne vždy se mění k lepšímu." 

Pak jsme se oblékli nasnídali se a povím vám ta snídaně byla tak moc divná, že to ani divnější být nemohlo. Rodiče na mě koukali jako na porcelánovou panenku. Jako by čekali, že se každou chvíli rozsypu. Po snídani jsme radši rychle vypadli.   Musela jsem jet s bratrem a Casi aby náš plán vyšel. Hned po příjezdu ke škole jsme šli nainstalovat kameru do knihovny. Do kavárny půjdeme až po škole. No a tak jsme mohli začít náš plán. Scharlotte se hned začala bavit s Kim. Bylo pravděpodobnější, že do knihovny půjde při obědové pauze, ale možné taky bylo, že se nejprve bude muset poradit se zbytkem. 

O druhé hodině mi přišla zpráva, že se Kim chytila chtěla poslat fotku. Takže teď stačilo jen vyčkávat. No a tak jsme čekali. Při obědě, ale nic nepřišlo a tak bylo jasné, že to bude v kavárně. Hned po škole jsme tam vyjeli. Důležité po nás bylo aby jsme tam byli rychleji než Kim. Posadili jsme se do nejzapadlejšího rohu a čekali jsme. Měli jsme připravený foťák a dobrý výhled na počítače. Už jsme pomalu ztráceli naději, že sem dorazí, ale nakonec se tu objevila zasedla k počítači a už stačilo jen fotit. Zachytili jsme stránky Faster, ale pořád nikdo jiný nepřišel. S Coulem jsme ani nedutali jen jsme seděli a pozorovali. Aktualizace blogu, ale stále nepřicházela a pak se Kim prostě zvedla a odešla. ,,Tak tohle nevyš..." Nedořekla jsem to protože do mě Coul šťouchl. Podívala jsem se zpět na počítač a objevil se tam někdo nový postava v mikině stejně jako v knihovně.