Girl with guitar

26.kapitola - odpuštění?

Uvědomila jsem si, že na něj nedokážu být naštvaná dlouho, ale chtěla bych vysvětlení. Co se to tady děje. Dokud tu nebyl měla jsem v celku normální život, ale od doby co je tady jde vše z kopce. Nějak už mě nebavilo se zlobit. Chtěla jsem ho obejmout, ale nechtěla jsem, aby to měl tak snadné.

,, A co já s tím?" zeptala jsem se jako by mě to nezajímalo.,, Viděl jsem ten úsměv už se na mě nezlobíš já to vím." opět jsem se mu podívala do očí.,, Fajn odpustila, ale dneska se mnou vylezeš na nejvyšší kopec co tu ve městě máme." nasadila jsem vítězný výraz a on protočil očima.

,, Co? Prostě ti odpuštění nedám zadarmo." usmála jsem se a založila jsem si ruce na prsou.,, Hmm... tak fajn tvé přání mi je rozkazem." chtěl odejít, ale já ho chytla za rukáv mikiny.,, Je to tvoje poslední šance víc už ti jich nedám. Moje trpělivost není nekonečná." sklopil oči a pak vyhledal ty mé.,, Já vím." pustila jsem jeho rukáv a vydala jsem se do třídy.

Čekám před školou a doufám, že opravdu přijde. Sedla jsem si na zídku před školou a čekala jsem. Najednou se vedle mě objevil a já byla strašně šťastná.,, Jdeme?" zeptala jsem se ho a postavila jsem se.,, Ty s ní někam jdeš zlato? Pokud jo tak doufám, že do nějakého obchodu s oblečením vypadá jako bezdomovec."Scharllota vystoupila z Coulova stínu. podívala jsem se na svůj podzimní černý kabát a modré rifle. Pak jsem se podívala stejně jako Scharllote na Coula. Obě jsme čekali co řekne.

,, Jo jdu s ní ven." přejel si rukou po zátylku a nervózně se podíval na mě.
,, A proč s ní jdeš dnes jsi měl koukat jak si vybírám oblečení." podívala jsem se nevěřícně na Coula a koutky úst mi zacukali do úsměvu.,, Protože  můžu. Nejsem tvůj majetek a nikdy jsem neřekl, že s tebou půjdu vybírat oblečení."  Scharlotte spadla brada.  ,,Co prosím? Takže ty jdeš radši s touhle šílenou holkou než semnou?! Fajn jak chceš." Pak se otočila na podpatku a zmizela. Já se jen překvapeně koukla na Coula. ,,To bylo super." Pronesla jsem. ,,Myslíš?" Egoisticky se usmál. Já jen protočila očima.

Došli jsme pod kopec a já se vesele usmála. Coul si mě prohlížel a myslel že ho nevidím.,, Nekoukej tak, já tě vidím. Pojď jdeme."

Vyrazili jsme na výšlap, není to nějak straně vysoký, ale vede tam kamenitá cesta, která je místy dost strmá. Měla jsem sportovní boty, takže jsem byla v klidu. Coul ovšem nevypadal, že se na to obzvlášť těší. Já se těšila opravdu moc, protože jsem tam byla naposledy na svoje desáté narozeniny.
,, Co pak je, nebojácný kluk se bojí, že spadne na zadek? " zastavila jsem a čekala až mě dojde.

,, Co si řekla? Nebojácný? jo?" egoisticky se usmál a zastavil se přede mnou.,, Ty taky slyšíš jen to co chceš že? Taky jsem říkala, že se bojíš pádu na zadek." založila jsem si ruce na prsou a prohlédla jsem si ho od hlavy až k patám.,, Ten kdo tu spadne na zadek jsi ty. Já si držím pomalý tempo, ale ty ženeš, nahoře padneš únavou.... Co si mě tak prohlížíš?" zarazila se a podíval se na sebe.,, Nic já jen...to je jedno. Jdeme?" otočila jsem se a pokračovala jsem v chůzi.

,, No tak přiznej, že se ti líbím neumíš to skrývat  a jsme tu samy." slyšela jsem jeho kroky jak se přibližují.,, Rychle jsem se na něj otočila.,, A nefandíš si trochu?§ " zasmála jsem se, ale v tu chvíli už byl Coul opravdu blízko začal se pomalu přibližovat už se skoro dotkl mých úst, ale já uhnula.,, Tak snadné to mít nebudeš a navíc máš holku..." Rychle jsem se otočila vyšla jsem až na vrcholek kopce.

Stála jsem tam a pozorovala zapadající slunce. Oranžová barva se rozlévala přes střechy domů jako javorový sirup po lívancích. Slyšela jsem jak Coul vylezl nahoru a funěl jako lokomotiva. Pak zklidnil svůj dech a já už neslyšela nic. Jen jsem pozorovala západ slunce ve svém vlastním objetí. Až na poslední chvíli jsem ucítila dech na svém krku. Najednou mě objaly Coulovi silné ruce.,, Není lepší tohle objetí?"

,,No když zvážím to, že jsem se předtím objímala sama tak asi ano."
Otočila jsem se k němu čelem, ale bylo to složitější, protože měl stále spojené ruce.,, Chci aby jsi věděla, že s Scharllote nic nemám ani s nikým jiným. Uvědomil jsem si, že jsem zamilovaný do někoho úplně jiného. Do někoho o kom jsem byl přesvědčený, že je to jen kamarádka. Sky já...." překonal vzdálenost, která nás dělila a přitiskl své rty na ty mé. Chvíli jsem byla ohromená, ale pak jsem s ním začala spolupracovat. Polibek byl dlouhý, ale já nemohla.

,, Coule já nemůžu. Nechci být jen tvá další výhra v řadě. Nehledám takový ten laciný vztah, chci něco skutečného a aspoň z části pořádného."
,, To si o mě vážně myslíš?! Myslíš si, že jsem takový?" sklopila jsem zrak.,, Nejen já, ale i zbytek školy. Dokonce se povídá, že jsi už spal skoro se všemi roztleskávačkami. A navíc viděla jsem, že během jednoho týdne jsi kolem sebe měl hned tři. A pak jsi mi lhal a..." Nedořekla jsem to, protože mě políbil. Ale hned se odtáhl chtěl mě jen umlčet.,, Sky, chci aby jsi věděla že mi na žádné z těch holek nezáleželo. Ty jsi jediná na které mi záleží." podíval se mi hluboko do očí a já mu opravdu chtěla věřit, ale nešlo to tak jak bych chtěla.,, Jsi fakt dobrý. Kolika holkám jsi to řekl." zasmála jsem se. Coul se na mě podíval výrazem který říkal.,, To zabolelo."

,, Jsi jediná které jsem to kdy řekl." jeho oči jako by křičeli,, Mluví pravdu věř mu, řekl že se zamiloval!!"
,, Já si nejsem jistá, jsme jako hvězdy taky strašně daleko, ale i přesto vedle sebe. " přitáhl si mě k sobě a políbil mě.,, Teď už si si jistá? " řekl když se dotáhl. ,,Myslím že ano." Spokojeně usmál. Měl ruce kolem mého pasu a já měla ty své kolem jeho krku. " ,,Chci jen vědět co to bylo s těmi holkami." Pomalu jsme se posadili na zem. Nicol jsem poprosil jestli by mi pomohla se zbavit Scharloty, jenže Scharlot to neodradilo všechno mi promine. No a ta na vyhlídce potřebovala s něčím pomoct, ale  potřebovali jsme soukromí a tak jsem jí trochu bezmyšlenkovitě vzal na tvé místo promiň. Dost pozdě mi došlo, že jsem jí mohl vzít i na molo." Sklopil pohled a já mu položila ruku na rameno. ,,Dobře. Děkuji za upřímnost. Chci aby jsi mi slíbil, že už mi nikdy nebudeš nic tajit." On ke mě zvedl pohled. ,,To ti nemůžu slíbit. Je spousta věcí o kterých nevíš a do kterých tě nechci zatahovat." Já se na něj podívala s přivřenýma očima. ,,Tak jinak, pokud se bude něco dít řekneš mi to, ale to své tajemství mi řekneš až budeš připravený abude to bezpečné." Natáhla jsem k němu ruku. Přijal jí a řekl. ,,Děkuji." Koukali jsme na sebe snad celou věčnost. Až jsem prolomila ticho.

,, Mohla bych mít prosbu?" řekla jsem z ničeho nic.,, Jasně o co jde." Podívala jsem se na město.,, S Bratrem máme od sedmi let dohodu a na jednom řádku stojí, že nesmíme chodit s kamarádem toho druhého. Takže bych tě chtěla poprosit jestli bys to zatím nikomu a hlavně ne mému bratrovi neříkal." Coul se usmál.,, To byl dlouhý proslov.",, Coule!" zamračila jsem se.,, Slibuji ti, že to nikomu neřeknu.",, Děkuji. "

Pak jsme šli pomalu domů. Coul mě držel za ruku a vyprávěl vtipné příběhy o tom co se děje na zápasech a co můj bratr občas provede. Došli jsme k našemu domu a já jsem ho opravdu nechtěla pustit, ale musela jsem. Stále jsem si nebyla jistá jestli jsme s tou důvěrou neudělala chybu. Ještě než mě Coul políbil oba jsme se rozhlédli jestli nás náhodou nemůže někdo vidět a dnes naposledy mě políbil. Už jsem si nikde nepřipadala bezpečně. Faster měla oči téměř všude...

Po domluvě s jednou ze čtenářek jsem se rozhodla vám se m hodit další kapitolku hned, tak doufám, že se vám líbila. :D Tak jooo to nabralo opravdu jiný směr. Chápu, že některým se nebude líbit, že mu Skylar tak rychle opustila, ale omlouvá jí to, že je do Coula opravdu zamilovaná a on dokáže být opravdu přesvědčivý. Kdo tvrdí, že ne tak kecá i vás by přesvědčil obvzlášť, když je to fakt sexy kluk. No napište co si o jejich rozhovoru a usmíření myslíte. Abych byla upřímná. Chtěla jsem trochu zmírnit to množství polibků, ale došlo mi, že by to pak ztratilo to kouzlo toho mého psaní před třemi, čtyřmi roky. Musím, ale říct, že spoustu věcí tam upravuji, přepisuji a měním. Protože někde by to nedávalo vůbec smysl. Například v minulé kapitole Skylar odemkne a pak jí bratr vezme klíče a odemkne odemčené dveře? Ach jo opravdu jsem tohle napsala? Už to tam samozřejmě není, ale takových chuťovek tam bylo spousta. Ani já nejsem neomylná no. :D

Napište komentáříky ať mám taky co číst. :D Vy chcete kapitoly, které jsou o 1 400 slovech a já po vás chci komentáře, které mají většinou tak 400 slov. Tak prosím dopřejte mi dlouhé komentáře. :D

Napřečtenou!!