Girl with guitar

9. kapitola - ztracený zápisník

Ráno
Než otevřu oči slyším několik věcí zaprvé můj budík na mobilu, potom cinkání nádobí z kuchyně a kroky na chodbě. Po otevření očí jsem vypla budík na mobilu. Chtěla jsem ho nechat ležet, ale obrazovka se rozsvítila a bylo tam napsáno Coul Grows vás začal sledovat na instagramu. A hned pod tím bylo Coul Grows si vám posílá žádost na fb. A naposled zpráva od Beky. Otevřela jsem jí a stálo tam.

Beky  
Máme až od deseti nebo se dnes nebude učit vůbec jen tělocvik a předměty mimo školu. Prý je škola vytopená praskly nějaký trubky. Jdeme se Sebastienem a Henrym do Popartu. Jdeš s námi? Sraz v 9:00 na náměstí.

Odpověděla jsem jí, že přijdu a zkoukla jsem sociální sítě a přijala jsem žádosti od Coula.

Sešla jsem do kuchyně ještě v pyžamu což bylo neobvyklé a sedla jsem si vedle bratra, který se právě cpal míchanými vajíčky.,, Co to, že jsi ještě v pyžamu?" Ptala se máma, když mi podávala talíř se snídaní.,, Buď máme od deseti nebo nemáme výuku vůbec." bratr na mě vyvalil oči.,, Vážně?? Jak to, že se to dozvídám až teď, můžu jít na trénink dřív a zaškolit nováčka. Teď jsem zase na bratra vyvalila oči já. ,,Jakého nováčka?"
Bratr se zasmál.,, Ty víš přece všechno, ale nevíš o tom novém klukovi co se nedávno přistěhoval. Mluví o něm celá škola. Jmenuje se Coul myslím."
,, Jasný ten přece musí být všude. " řekla jsem si pro sebe, tak aby to bratr neslyšel.

Po snídani jsem se šla vysprchovat a upravit. Když jsem byla oblečená a připravená naházela jsem si do batohu potřebné věci, když v tom mi došlo. Nemám svůj zápisník s písničkami. Začala jsem panikařit běhala jsem po pokoji a hledala ho všude. Nikde nebyl.......nikde. Byla jsem zoufalá, věc na které mi záleželo, věc ve které byli sepsané mé pocity v písních, zmizela. Musela jsem ho ztratit cestou od mola, tam jsem ho naposled měla. Takže je ztracený a kdokoliv si v něm teď může číst.

,,Ahoj lidi." řekla jsem po příchodu na náměstí, přišla jsem včas což se o Henrym říct nedalo. Když se u nás za deset minut celý udýchaný zastavil jen řekl.,, Omlouvám se měl jsem práci. "  My se nad tím jen usmáli a šli jsme do naší oblíbené kavárny jménem Popart.

Vejdeme dovnitř a koho nevidíme, mého bratra a jeho basketbalový tým.
Mezi týmem jsem zahlédla povědomí černý rozcuch, Coul seděl mezi mým bratrem a kluky. Kamkoliv přišel, tam byli problémy. Nechtěla jsem, aby se s ním bratr stýkal, ale byl to jeho kamarád a já do bratrova společenského života zasahovat nechci.

Pak se můj pohled střetl na pár vteřin s tím Coulovým. Ale pominul hned po tom co do mě Beky strčila.,, Hej Sky na co tak koukáš jdeme si sednout. "
Odtrhla jsem oči od Coula a následovala ostatní, sedli jsme si o dva stoly dál. Ani jsme si nestačili sednout, když k nám přiběhla drobná dívka s brýlemi a hustým copem.,, Co to bude?" optala se hlasem, který se naprosto hodil k jejímu vzhledu.

,,Já si dám čokoládový milkshake." ozval se Sebastien.,, Pro mě taky prosím. " hlásil se Henry. ,,My dvě si dáme jahodový, že Sky?" cukla jsem sebou, protože jsem byla myšlenkami u svého zápisníku.,, Jasně co?" všichni u stolu se rozesmáli a já se po nich nechápavě rozhlédla.

,, Co ti je, jsi nějaká mimo?" zeptala se Beky.,, Ztratila jsem svůj zápisník s písničkami a bojím se že ho někdo četl. " smutně jsem sklopila oči.
Sebastien mi přejel rukou po zádech a řekl.,, Určitě jsi ho někam založila brzo se objeví uvidíš. Až ho nebudeš hledat, tak ho najdeš to je nepsané pravidlo." když jsem se na něj podívala, tak udělal ten nejvtipnější obličej, jaký jsem kdy viděla. Začala jsem se nekontrolovatelně dusit smíchy. Tohle uměl jen on. Zvedal mi náladu, když mi bylo nejhůř.,, Tak se mi to líbí smích ti sluší, že jo lidi?" Otočil se na ty dva, kteří se smáli úplně stejně hloupě jako já.

,, Tady to je. Dobrou chuť." řekla drobná dívka, když před nás položila pití.,, Děkujeme. " řekli jsme všichni skoro najednou. V tom mi najednou přišla zpráva. Po přečtení jména jsem očima vyhledala danou osobu. Jeho modré oči zachytili ty mé a on se usmál.
Vrátila jsem zrak k telefonu a přečetla si zprávu.

Coul

,, Jdi k zadním dveřím počkám tam na tebe. Něco ti dlužím. "

Nechápavě jsem se podívala na místo, kde ještě před chvílí seděl.,, Skočím si na záchod." zvedla jsem se a vydala se k záchodům, ale ani jsem se na dveře, které tam vedli nepodívala. Šla jsem rovnou k zadním dveřím. Otevřela jsem je a přímo naproti mě se o zeď opíral Coul s mobilem v ruce. Nepodíval se na mě dokud neslyšel cvaknutí dveří, jak se zamnou zavřeli.

,, Ahoj Sky. " řekl když ke mě konečně zvedl oči od telefonu.
,, Ahoj Coule. Psali si, že mi něco dlužíš, ale já nemám tušení co." zkoumavě jsem si ho prohlédla, ale nic v rukou neměl. Najednou však z vnitřní kapsy své bundy vytáhl můj černý zápisník s písničkami. Vyvalila jsem na něj oči a nemohla jsem tomu uvěřit.,, Co tak koukáš pojď si proto nebo to nechceš?" překonala jsem vzdálenost, která nás dělila a sáhla jsem pro svůj zápisník. Ovšem Coul mi ho nechtěl dát jen tak, zvedl ruku nad hlavu a jelikož je vyšší, tak já nahoru nedosáhla. Natáhla jsem ruku a skoro zápisník měla, jenže pak jsem si uvědomila jak blízko mu jsem, naše nosy se téměř dotýkali a mě to nepřišlo nepříjemné, bylo to zvláštní. On se začal přibližovat svými rty k těm mým, ale nedaleko nás někdo bouchl víkem popelnice.

Odskočila jsem od něj a zadívala jsem se do země. Zvednout oči mě donutil Coul, který mi podal zápisník. Podívala jsem se na zápisník a zpět na něj. On se nejistě usmál a přejel si rukou po zátylku. Vzala jsem si zápisník a otočila jsem ho na poslední stránku, tam se totiž nacházeli fotky s nejdůležitějšími lidmi. Byli tam všechny ani jedna nevypadla a já jsem byla neuvěřitelně šťastná, tak šťastná, že jsem udělala věc o které jsem si myslela, že jí nikdy neudělám. Zavřela jsem zápisník a objala ho kolem krku, on nezaváhal a omotal mi ruce kolem pasu. Bylo to příjemné a tak jsem mu do ucha řekla.,, Děkuji ani nevíš, jak je pro mě důležitý. "  slyšela jsem jak vydechl než začal mluvit.,, Když je pro tebe tak důležitý, přivaž si ho k sobě ať ho zase někde nenecháš. A ta poslední písnička je moc pěkná." odstrčila jsem se od něj a vyděšeně jsem se na něj podívala.,, Ty jsi v něm četl? Kolik jsi toho viděl?" vyděšeně jsem se na něj podívala. Zašklebil se na mě, aby mi dal najevo, že má nade mnou na vrch.,, Couleee!" zamračila jsem se na něj a čekala co mi poví.

Ou pěkné. Zápisník se našel! Jenže v něm Coul četl. To je možná menší problém. Co teď? No uvidíme jak s tím co v zápisníku zjistil naloží. Teď se rozhodne o jeho charakteru. Myslím, že semnou souhlasíte. Zase jedna má skromná kresbička. Dejte mi vědět jestli e vám líbí. :D 

Přeji příjemný den a Napřečtenou!