Girl with guitar

24.kapitola - haló v knihovně

Otočila jsem se na patě a zašla jsem hlouběji do knihovny. Když jsem se otočila viděla jsem, jak se zamnou všichni kluci dívají a přeskakuji pohledem z Coula na mě. Bratr se málem udusil smíchy i když na něm bylo vidět, že je i naštvaný.

Coul měl nečitelný výraz a neřekl ani slovo. Najednou se ale zvedl a odešel s prasknutím dveří což se nelíbilo staré paní knihovnici, která a naštvaně zvedla a podívala se na dveře. Já se naštvaně podívala bratrovým směrem a ten naprosto nechápal co se právě stalo. Jen jsem mávla rukou a za četla se do knížky.

Najednou mi cinkl telefon, vytáhla jsem ho a jen jsem polkla. Během deseti minut byl na blogu Faster nový příspěvek, ani se mi to nechtělo otvírat, ale zvědavost byla silnější. Rozklikla jsem to a titulek zněl.

###

ZOUFALKA SKYLAR GOLDWINOVÁ! ANEB ÚTOK V KNIHOVNĚ!

Tak tohle bylo opravdu drsné. Nasupená Skylar vrazila do knihovny div nevysklila dveře a praštila do stolu před naší novou školní hvězdou Coulem Harperem. Začala na něj křičet a nadávat. Všichni okolo jen seděli a přihlížely tomuhle výlevu naší staré známé a naprosto šílené Skylar. Ani její bratr jen seděl a kroutil hlavou. Co to s ní je? Až tak moc touží po Coulově pozornosti?! Páni tak to je opravdu síla. No nicméně Coul jí k tomu nic neřekl jen se zvedl a naprosto klidný odešel pryč. To Skylar jen zalezla do rohu knihovny a snažila se zneviditelnit tím, že předstírala čtení. Tleskám Skylar. Právě jsi první na žebříku největších šílenců a ubožáků na naší škole. 

Vaše naprosto vyděšená a ohromená Faster. 

###

Po dočtení blogu a prohlédnutí fotky kde se opírám rukama o stůl a křičím na Coula. V tenhle moment jsem si přála víc než kdy dřív být neviditelná. Hned na to mi začali chodit zprávy od Beky a Sebastiena. Ani jeden to vůbec nechápal. 

Konec školy měla jsem být po škole, takže jsem se dostavila do třídy biologie. Ale jelikož jsem přišla pozdě. Nemohla jsem si vybrat kde budu sedět zůstali jen dvě prázdná místa. Jedno vedle kluka, který je alergický snad na všechno a ze všeho má vyrážku a to druhé vedle Coula. Chvíli jsem přemýšlela kam si sednu, ale přišlo mi lepší sedět naštvaně vedle Coula než vedle někoho kdo je neuvěřitelně hákliví i promluvení.

Posadila jsem se vedle něho bez toho, abych se na něj podívala. Sedla jsem si a začala jsem tupě zírat z okna. Cítila jsem na sobě několik pohledů. A jeden z nich patřil mému bratrovi, který byl viditelně naštvaný zajímalo by mě co zase provedl.

Najednou se uvolnilo místo o dvě lavice dál. Neváhala jsem a přesunula jsem se tam. Čas moc neubíhal a tak jsem si začala dělat ještě úkol navíc.
Když mi někdo zamnou zaťukal na rameno. Byl to Nikolas podával mi kus složeného papíru a ukázal na Coula. Ten se přihlouple usmál a mrkl. Rozbalila jsem papír a bylo tam. ,,Omlouvám se. Co mám udělat, abys mi odpustila? Jsi moje jediná kamarádka. "

Otočila jsem se na něj a on udělal psí oči. Já si stále držela vážný výraz, ale ve chvíli kdy jsem se otočila jsem se pro sebe zasmála pak jsem se otočila na bratra ten jen kýval hlavou ze strany na stranu. Já jen pokročila rameny a odepsala jsem Coulovi.
,, Nevím jestli si zasloužíš moje odpuštění, ale zajímá mě kam až bys byl ochotný zajít, abych ti odpustila?"
Dala jsem papírek Nikolasovi a ten ho poslal Coulovi.

Celou dobu jsem se na něj koukala. Když si to přečetl bylo vidět, že přemýšlí. Pak něco napsal a poslal to ke mě. Nedočkavě jsem ho otevřela a překvapilo mě co napsal.,, Pro tebe cokoliv byla jsi jediná kdo neměl předsudky jen co jsi mě poprvé viděla. Takže co po mě chceš? Nechci o tebe přijít, kvůli své hlouposti."
,,No říkal jsi, že se ničeho nebojíš, tak co třeba skočit z mostu přivázaní za nohy?" hmm...