53.kapitola - Coulova pravda

318 25 10
                                    

Když si konečně ustlal na zemi. Otočila jsem se na druhý bok a snažila jsem se usnout, na chvíli se mi to i povedlo. Zanedlouho mě ,ale vzbudilo Coulovo zamručení. Posadila jsem se a on sebou házel. Asi se mu zdál nějaký zlý sen. Chvíli jsem ho pozorovala, když se uklidnil a otočil na bok vylezla jsem z postele ven. Došla jsem k němu a posadila se vedle něj. Vypadal roztomile s těmi rozcuchanými vlasy a zmačkanou dekou v objetí. Byla jsem na něj naštvaná cítila jsem ten vztek v sobě, ale nejprve jsem ho chtěla pochopit, chtěla jsem o něm zjistit to co mi tajil. Už jsem toho stejně věděla hodně. Co mu bránilo mi říct i ten zbytek?

Po chvíli jsem mu projela rukou vlasy a když jsem jí chtěla dát pryč chytil ji a stále se zavřenýma očima se usmál.,, Já myslela že spíš." stále se usmíval a řekl.,, Však spím nevidíš ty zavřený oči?" protočila jsem těma svýma a vyprostila jsem svou ruku z jeho sevření.,, No tak." pak otevřel oči a prohlédl si mě. Na jeho nahý hrudník už jsem byla zvyklá, takže mě to nepřekvapilo když se posadil a pustil deku. Po mém šití měl na boku viditelnou jizvu stejně tak na ruce. ,,Měl sis zajít do té nemocnice zůstali ti tam jizvy." Ukázala jsem na jednu z jizev. ,,Víš někdo mi řekl, že jizvy jen dokazují co jsem prožil." Já se jen uchechtla. ,,Jenže ty jich máš až moc Coule Harpere."

,, Nemůžeš spát?" zeptal se a podíval se mi do očí za svitu ohně z krbu to moc nešlo vidět. Zase změnil téma.,, Ne nemůžu nevím co se děje co si udělal, proč po tobě ty lidi jdou a proč chodíš na ten bike cross? Dokud mi neřekneš aspoň něco tak neusnu."

,,To není tak jednoduché... Sky ty mě opravdu..., dobře jak jsi sama řekla odtud neutečeš. Dal jsem se s nimi dohromady rok nebo dva po smrti rodičů, protože jsem zjistil, že ten požár nebyla nehoda. Můj otec pracoval pro jednoho z těch gangsterů a nezaplatil mu poslední splátku. On se naštval a zapálil nám dům otec toho totiž věděl příliš. No a tak jsem se k nim přidal jako závodník, oficiálně podle jejich pravidel patřím chlapovi jménem Seven. Jezdím pro něj ty závody a on mi dává nějaký peníze. Když ale prohraju tak mu dlužím to co prohrál. A on prohrál už dvakrát, proto všechno co bych vydělal šlo jemu jenže to nestačí ještě nějaký peníze chybí za ten druhý prohraný závod. Takže když mu to nevrátím tak je po mě. Zbavil se i mého táty takže se může zbavit i mě a po tom co jsem zklamal tebe a všechny ostatní kolem jsem to jednoduše vzdal. Dal jsem mu anonymní typ, kde budu a on poslal svoje může řekl jsem mu totiž že se závody končím. Už tedy vím kdo nám zapálil dům a proč, dozvěděl jsem se to před třemi dny."

Jen jsem na něj překvapeně zírala.,, To si, děláš srandu ne?! Kolik mu, dlužíš?" Coul si prohrábl vlasy.,, Cca 2 000." Naštvaně jsem se na něj podívala to jako vážně 2000 dolarů( cca 50 000 korun) ?! Ach bože ty jsi takový ...  To snad není možný a nestalo se ti nic přitom posledním závodě?" překvapeně se na mě podíval.,, Ty se o mě pořád bojíš po tom všem?" ,,Co mám s tebou dělat? Holku máš tak můžu být aspoň tvoje dobrá kamarádka, která ti půjčí 1000 dolarů, který si našetřila za celý svůj dosavadní život z kapesného a brigád."

,,Sky já nemám holku s Karen jsem to předstíral, aby jsi se nezkoušela vrátit, nechtěl jsem aby ti ublížili. A nemůžu si vzít tvoje peníze to nejde." usmála jsem se.,, To je v pohodě můžeš mi to splatit z brigády v kavárně, kde už si tak měsíc nebyl, tak to bude těžký z tebe ty peníze dostat co?" usmála jsem se a praštila ho do ramene.,, Já jsem většinou zodpovědný." prohlídla jsem si ho a se smíchem jsem řekla.,, To vyprávěj někomu jinému. Dokážeš sehnat tu druhou polovinu?!" jen přikývl tak fajn.

,, Hele a co ta soutěž?" zeptal se najednou.,, Já na ní nejdu, nemáme písničku a nevím, necítím se na to. Promiň musíš jít sám." Coul se zamračil.,, Bez tebe tam nejdu chci aby sis splnila svůj sen ty, já tam sám prostě nejdu." teď jsem se mračila já.,, Chci aby aspoň někdo dosáhl toho co chtěl, a ty jsi chtěl hrát a kvůli mě to prosím nezahazuj. Slib mi, že tam půjdeš." Coul se smutně usmál.,, Slibuju." usmála jsem se.,, Děkuji. A teď dobrou noc." lehla jsem si do postele a usnula, okamžitě.

Další den ráno mě probudilo cikání nádobí a vaření vody v konvici. Vstala jsem a v tom velkém tričku jsem sešla do kuchyně Coul byl jen v kalhotech takže byl asi stejně líný jako já se oblékat.,, Dobré ráno Sky, tady jsou míchaný vajíčka a kafe nic víc tu bohužel nemám." pustila jsem se do jídla a bylo mi jedno, že vypadám určitě, jako nenažrané prase, ale měla jsem hlad.,, Nehltej tak já ti to, nesním." Nahodil ten svůj rošťácký úsměv a pokračoval v jídle.

Po snídani jsme uklidili oblékli se a vyjeli domů. Coul mě vyhodil kousek od domu a já mu skočila pro ty peníze.,, Jsem doma. Jen něco půjčím kamarádovi a hned jsem zpět.",, Jojo." mamka jen pokývala hlavou. Vyšla jsem ven a předala svou plechovku Coulovi.,, Tady máš. Až od nich odejdeš a budeš doma, tak mi prosím napiš nebo zavolej jo?" on jen kývl a tím mě naštval.,, Coule prosím." usmál se.,, Slibuju že se ti ozvu."

Doma mě bratr chvíli vyslíchal, kde jsem byla o Coulovi jsem mlčela, takže ze mě nic moc nedostal. Nechtěla jsem, aby se s ním popral kvůli problémům do kterých mě dostal. I když mám špatný pocit, že mu nemůžu říct všechno. Večer jsem ležela v posteli a čekala na Coulovo, zprávu nebo hovor, ale stále nic. Až se ozvalo docela pozdě zaklepáni na moje okno, Chvíli jsem si nebyla jistá kdo to může být, ale naštěstí když jsem ho otevřela  stál tam Coul s kapucí na hlavě, tak aby mu nešlo vidět do tváře.

,, Coule? Jsi v pořádku co se stalo?"
Mlčel. Chtěla jsem mu sundat kapuci, ale on mi chytil ruku. Pak si jí stáhl sám a na tváři měl obrovský šlic z části krvavý a z části to byla spíš modřina. ,,No tak co se stalo? Počkej ostřím ti to." doběhla jsem do koupelny vzala jsem lékárničku a vrátila jsem se k němu. Zatím neřekl ani slovo, a strašně mě tím znervózňoval. Když jsem mu to zalepila a vyčistila konečně promluvil.

,, Tohle bylo na rozloučenou." byla jsem šťastná a on evidentně taky. Samou radostí jsem ho objala.,, To je skvělé už ti dají pokoj?" on jen kývl a já zesílila objetí. Pak jsem odstoupila a přejela jsem mu rukou po té zraněné tváři.,, Doufám že to bylo poslední zranění, které jsem ti ošetřovala." on se jen usmál. Ještě je tu jedno, ale to teď nespravíš můžu si za to sám." pochopila jsem myslel zranění které jsme si udělali navzájem, zraněni láskou.

,, Sky ty tam s někým jsi?" ozvalo se za dveřmi byl to bratr nesměl tu Coula najít.,, Rychle ven oknem prosím." on rychle vylezl a já si oddechla. Ještě jsem mu řekla.,, Buď na sebe prosím opatřený. "On udělal jakože rozkaz a zmizel. Bratr vešel a rozhlédl se po pokoji.,, Nikdo tu není telefonovala jsem." vystrkala jsem ho ven a on neodporoval.

Následující týden jsem se s Coulem normálně občas bavila i s Scharlotte a dokonce i s Beky, ale ještě nějakou chvíli na ní naštvaná budu, ale Sebastien si to jen tak nevyžehlí. Víte jaký je můj problém? Nedokážu být na nikoho naštvaně dlouho kromě Coula u něj to jde samo. Coul mi, každý den psal ať si to ještě rozmyslím. A moje odpověď vždy byla. Nejdu.

Skylar opět podlehla kouzlu Coula Harpera. Ach Sky proč si nedáš pokoj. NO myslím, že konečně se dostáváme k části, kdy jsou téměř všechny věcivyřešené, ach to loučení je ale smutné. :D Každopádně. Se teď můžete zaměřit už jen na Faster. Také ještě uvidíme zda si Skylar nerozmyslí tu soutěž. Můžu vám prozradit že se příští kapitola bude hodně vztahovat ke zkoumání Faster. A také jsem ještě jednu kapitolku dopsala takže budou ještě tři. :D

Napřečtenou! :D

Girl with guitarKde žijí příběhy. Začni objevovat