Girl with guitar

39.kapitola - sušenková loupež!

Po pokecu s bratrem jsem si dala sprchu a otevřela jsem si knihu. Na kytaru jsem hrát nemohla, protože doma byli všichni. Zítra jsem měla v plánu válet se celý den v posteli pokud nebude chtít Beky a Sebastien někam jít. U knihy jsem vydržela dlouho minimálně 2 hodiny a všechny moje myšlenky se na tu dobu odsunuly do pozadí. 

Odložila jsem knihu a se spícím Starkym na klíně jsem ze svého výklenku pozorovala hvězdy. Hvězdy pro mě vždy znamenaly něco víc. Hladila jsem Starkyho po zádech, cítila jsem každý jeho nádech. Pak jsem, ale začala dumat nad tím, kdo Coula tak zbil. Vypadal opravdu hrozně tedy nebála bych se tvrdit, že vypadal, jako po bouračce. Měla jsem podobná zranění když mě srazila motorka samozřejmě k tomu byla ještě ta zničená ruka. On měl ale i řeznou ránu na boku. Ta nemohla být z bouračky. Už to nebyla tak malá kulička chlupů, docela vyrostl, ale stále byl roztomilý.

Bylo kolem půlnoci a můj žaludek se probudil. Takže jsem byla nucena se svým hladovým žaludkem uspořádat misi kuchyně. Pomalu jsem odložila Starkyho, tak abych ho neprobudila a po špičkách jsem se vykradla z pokoje.
Snažila jsem se být potichu, ale jak to tak bývá dělala jsem pravý opak. Zdálo se mi, že každý další krok je hlasitější než ten předchozí a že moje zavření dveří bylo jako praštit kladivem do zdi.

Když jsem se svým 'tichým' přesunem dostala do kuchyně vůbec mě nepřekvapilo že u pultu sedí bratr a jí sušenky.,, Ale no tak. Ty mi je zase všechny sníš." zakňučel bratr. ,,Tak to počkat naposled jsi je snědl ty a nezkoušej se hádat." sedla jsem si k němu, ale barová židlička byla moc nepohodlná.  Tak jsem bratrovi navrhla.,, Hele nesedneme si na naše místo?" spiklenecky se usmál a vyrazil do vzdáleného koutu kuchyně, bylo to mezi lednicí a kuchyňskou linkou.

Následovala jsem bratra, ale ještě jsem si udělala zastávku u lednice a nalila jsem nám mléko. Pak jsem se posadila a musela jsem se usmát, protože bratr vysypal zbylé sušenky ze sklenice na talířek a poctivě je rozpočítával.,, Tak a tuhle dáme na půl." rozhodl o poslední sušence a rozlomil jí. Jednu polovinu podal mě a druhou si celou strčil do pusy.,, Kale." zakroutila jsem hlavou a zasmála jsem se.,, Co? " řekl se stále plnou pusou.,, Vypadáš jako křeček a navíc....Nikdo ti to nesní." Pomalu dojedl a polkl.,, U tebe bych se toho docela bál.",, Heej! "strčila jsem do něj a vzala jsem si sušenku ze své hromádky. A pozorovala jsem bratra, jak pokračuje v ládování sušenek.

Jelikož nám svítilo jen malé světlo od pultu moc jsme neviděli, kdo právě vešel do kuchyně, ale po tom, co dotyčná osoba vrazila do odstrčené barové stoličky a zaklela bylo nám jasné, že to je táta. Já i bratr jsme se okamžitě začali tlumeně smát.,, Pssst!" řekla jsem přidušena smíchy.         ,, Sky? Kyle? Co tu děláte? A kde jsou všechny babičky sušenky?" zašmátral na lednici a po zjištění, že sklenice se sušenkami tam není se obrátil na nás.,, Ehmm v Kylovi." řekla jsem se smíchem v hlase.,, Už tu zase máte ten váš sušenkový dýchánek? Nejste na krádež sušenek trochu staří?" řekl poněkud překvapený táta.,, Ne na to nebudeme staří nikdy a víš proč? Protože náš taťka krade sušenky i jako dospělý.

Vyplázla jsem na něj jazyk i když to nemohl vidět. Jenže bratrovo vyprsknutí sušenky dalo tátovi důvod mě zlochtat.,, Neee, prosím tati to lochtá." bratr se jen dusivě smál. Konečně mě táta nechal a posadil se k nám na studenou podlahu v kuchyni.,, Tak dostanu aspoň jednu sušenku?" řekl zoufalým hlasem taťka.,, Tady máš." podala jsem mu sušenku.,, Děkuju ještě nikdy mě krádež sušenky nestála tolik úsilí."

,, Máš dvě děti, odedneška to bude boj." pronesl bratr výsměšně k tátovi.
,,No tak to asi budu muset babičku poprosit o dvojitou dávku sušenek." uchechtl se a odkousl ze sušenky.

Ráno jsem se převalovala v posteli a odmítala jsem vylézt dokud mi někdo nepřinese snídani do postele. Což se samozřejmě nemohlo tak úplně stát, takže jsem kolem půl devátý vylezla.
Po tom co jsem slezla všech 20 schodů. Ano počítala jsem ty schody nejmíň 1000. A vešla jsem do kuchyně, zastavila jsem se mezi dvěma a zlomila jsem se v pase smíchy. Táta i bratr spali na zemi jeden objímal druhého a kolem nich byli jen drobky od sušenek a prázdná sklenice.

,,, Pssst nebuď je, ještě jsem je nevyfotila." s leknutím jsem se otočila za mamky hlasem ta právě stiskla spoušť foťáku. Vyfotila ty dva a pro sebe se pousmála.,, Dobrý ne?" a teď ledové probuzení. Mamka zvedla kýbl s vodou a spiklenecky se na mě usmála a podala mi kýbl.,, To si děláš srandu že jo, to je fakt mám polít studenou vodou?!" překvapeně jsem na ní zírala. Mamka jen přikývla a se zajištěním v očích připravila foťák. Pokročila jsem rameny a začala jsem odpočítávání.,, Tři.... Dva.... Jedna..... Budíček!!" vykřikli jsme s mamkou, když na nich přistála ledová voda.

Oba se vylekaně probudili a mamka jen cvakala foťákem, aby zachytila nejlepší obličeje které kdy ty dva měli.
,, Co se děje. Počkat ty to fotíš to ne!" zmateně blábolili a koukali všude kolem. Já s mamkou jsme se lámali v pase smíchy. Když najednou se oba zvedli a chtěli nás obejmout jenže byli mokrý a studený. Takže jsme obě vzali do zaječích. Jenže mamku táta chytil téměř okamžitě a já uklouzla po vlhké podlaze, takže jsem byla hned mokrá taky.

Po vytření kuchyně a usušení se, jsme udělali klukům, jako omluvu snídani.
Dneska jsme se opravdu nasmáli odpoledne přijel strýček Ben se svou manželkou Nathali a to znamenalo plno srandy a výlet do zábavního parku ve vedlejším městě. Byl to krásný den.

Večer jsme všichni zasedli na gauč a pustili jsme si nějakou komedii sledovala jsem jí asi jen já, protože ostatní si povídali smáli se a pili víno.
Kolem půl noci jsem se odebrala do pokoje. Dala jsem si rychlou sprchu a zavrtala jsem se do postele. Ve chvíli kdy jsem chtěla už zhasnout a usnout přišla mi zpráva.

Přečetla jsem si jméno na displeji telefonu. Byl to Coul ve zprávě stálo:
,,Ahoj Sky nevím kdy si to přečteš každopádně tě prosím zítra sem nechoď. Prosím." asi pět minut jsem zírala na zprávu ve snaze přijít na to co se asi děje. Pak jsem vytáhla na displeji klávesnici a rychle jsem do ní naťukala odpověď.,, Proč nemám chodit? Děje se něco?"

Už mi únavou padala víčka, když mi cinkla nová zpráva.,, Vysvětlím ti to jindy teď mi prosím slib že sem ne půjdeš. Víš asi stejně nebudu doma." To mě naštvalo takovým způsobem, že jsem se zvedla z postele a šla jsem na sebe hodit nějaké oblečení.

Co když se mu něco stalo a nechce, abych ho tak viděla nebo já nevím vím může se dít cokoliv mám o něj strach. Oblečená s batohem na zádech jsem potichu otevřela okno svého pokoje. Pomalu a hlavně opatrně jsem šla po římse, až ke střeše garáže na kterou jsem skočila a pomalu jsem se po šikmé straně svezla dolů a byla jsem opravdu ráda, že jsem se dostala ven tudy nahlédla jsem do domu skrz kuchyňské okno a zjistila jsem, že máma s tátou mají otevřené víno a povídají si. Procházela jsem potemnělými ulicemi   a přemýšlela jsem nad nejhoršími scénáři. Toho co se u něj děje.

Sušenková loupež. Trefný název ne? A co dál? Ach Coule co to jen děláš takové šoky Skylar nedělej. Tohle asi nedopadne dobře. Co myslíte vy? Napište mi do komentářů co si myslíte, že se u Coula děje. Proč asi nechce aby tam Skylar přišla a vysvětlí jí konečně o co jde? Pište své teorie ať vím co si myslíte jsem hrozně zvědavá. :D

Napřečtenou u další kapitoly! Mám vás opravdu moc ráda. :D

P.S. Omlouvám se, že nejsou u kapitol moje ilustrace, ale momentálně mám opravdu moc práce s přípravami na přijímačky a maturitu.