Vždycky jsem byl s vámi

Poslední duel II.

Ještě než přejdete ke čtení kapitoly, můžete si k tomu něco pustit, pokud to u vás půjde zapnout. Netuším kdo má co rád za žánr nebo rychlost, tak jsem vybrala od každého trošku, aspoň tedy z toho co se zalíbilo mě, netvrdím že to bude totéž i u vás, ale kdoví co komu padne do oka, pokud si to vůbec kdo taky pustí ;) 

Jen jsem to prostě chtěla nějak obohatit, aby se ta atmosféra netočila jen tak v tichu, tedy za předpokladu, že u toho neposloucháte už něco svého :) Mě to aspoň takto utíká rychleji od ruky a občas mě to i nabudí k představivosti, že tam opravdu jsem taky přítomna.

Každopádně si tuto kapitolku i tak užijte, ať už za doprovodu hudby nebo ne, a uvidíme se po čase opět u něčeho dalšího :)

Tím ovšem nechci říkat to, že toto je poslední kapitola vůbec to ne, ale berte to jako závěr celé té školní lapálie ze sedmého dílu, ať už filmové nebo knižní podoby :3

Ron

Jen jsem se krčil i nadále v objetí Levandule, odvrátil jsem zrak od hada, co se k nám nebezpečně přibližoval, a nedával na sobě znát jakoukoliv známku strachu nebo slitování. Byl jsem si naprosto jistý, že tohle bude naše poslední shledání s přáteli, naše poslední společné objetí a pocit velké blízkosti u sebe. Když tu náhle, se odnikud objevil Neville, v ruce držel meč Godrika Nebelvíra, a ze vší síli se s ním rozmáchl a přeťal Naginy hlavu. V tu ránu z ní vytryskla černá hmota, která úplně zastiňovala Nevillovu přítomnost. Myslel jsem si, že ho ten proud energie někam odhodil, ale on byl schovaný jen za ním, a pak skrz něj ještě normálně prošel, bylo vidět, že i jeho to dostatečně sebralo, přesto měl na tváři jistý druh úsměvu, a byl i rád, že se nám nic nestalo. Pomalu jsem se postavil zpět na nohy a pomohl jsem i Lev, pak jsem se na našeho zachránce podíval a ještě jsem ho šel obejmout, totéž udělala i osoba co tu se mnou byla, než jsme se od něj neoddálily. 

"Není zač." odpověděl s výdechem a pak se nadechl, aby mohl pokračovat. Nemohl jsem si taky nevšimnout přítomnosti mé mladší sestry Ginny a pár členů mé rodiny, co s ní byli jako doprovod. Ti z toho byli taktéž uneseni, tak si nás pak Neville všechny změřil zkoumavým pohledem, a jen spustil svou salvu dalších otázek.