Vždycky jsem byl s vámi

Víc než to nestačí - (Severus x Hermiona)

Navzájem jsme se objímali, zatímco naše rty vedli ještě onu bitvu o tom, kdo tohle vše povede a vyhraje. Sotva jsme vnímali stoupající dým z kotlíků s lektvary, netrvalo to ale nijak dlouho, a už nás z toho opojného okamžiku vyrušila Winky.

"Winky se omlouvá, nechce nijak rušit Vaše osoby při ..při..Winky to neumí vyslovit, omlouvám se. Ale tam vzadu se něco děje. Winky nevěděla, jestli to měla zastavit sama, nebo pro někoho dojít, tak se rozhodla pro to druhé, nechce nic pokazit. Ale lektvary asi už budou hotové." lehce jsem přitom jejím mluvením ucukla stranou, a poté jsem se od Severuse odpojila, abych se mohla plně nadechnout, zatímco on pohledem "vraha" propaloval Winky, než se opět neuklidnil, ale očividně nemá rád, když ho někdo ruší od rozdělané práce, ať už to znamená cokoliv.

"Probůh, málem by jsme zapomněli na ty lektvary." pronesu, abych nějak obhájila zájem Winky, a ihned jsem se vydala k místu kde ty dva kotlíky byli přítomny. Severus se ke mě po chvilce tedy přidal taky, a ihned začal řešit problém s nevalným zápachem z jednoho z kotlíků. Nejspíš se přeci jen jeden z těch lektvarů nějak pokazil, proto nad tím zavrčel a jen co to šlo, a bylo možné, tak se ho zbavil mávnutím hůlky, a opět se vrhl do vytváření nové várky, moje osoba mezitím zkontrolovala obsah onoho druhého kotlíku. Te naštěstí vypadal v pořádku, tak jsem se jen pousmála, a poté jsem se na Severuse podívala, s jistým mlsným výrazem ve tváři. Nemohla jsme si odpustit to, že jsem na něj jedním okem mrkla.

"Teď ne Hermiono." odpověděl mi na to toto.

"Já vím." řeknu nazpět, dám kotlík s lektvarem mimo oheň a nechám ho schladit stranou. Poté se podívám na Winky, která nejspíš čekala na další úkoly, ale i tak mi neuniklo to, jak si nás oba dva střídavě prohlížela.

"Copak je Winky?"

"Ehmm  nic slečno Gran..gerová, nic se neděje."

"Ale no tak, poznám že se něco děje, tak o co jde?" pronesu a dám si lehce ruce na hruď, ale i tak se tvářím mile a přátelsky, abych ji nějak neodradila. Winky pak dala ruce za záda a začala si s nimi nejspíš nervně pohrávat, lehce se pohupovala z místa na místo a poté se usmála jak sluníčko.

"Já jen..Winky viděla jak jste se vy a pan profesor Snape líbali."

"A vadí ti to nějak?" řekne pohotově Severus, zatímco jsem spíš chtěla odpovědět já, ale on mi do toho skočil sám od sebe.

"Ehhmm..ne jistě že ...Winky jen na to není zvyklá pane." řekne pokorně a dá oči dolu k zemi.

"To nic Winky, tak si nás viděla jak se líbáme, to neznamená nic špatného ba naopak, tím si lidi navzájem projevují lásku, něco víc než jen běžné přátelství."

"Spíš se divím jak může poznat rozdíl mezi polibkem a obyčejnou pusou."

"No tak Severusy, nebuď hrubý, tak je jen všímaná, to není nic špatného. Do tebe by taky nikdo neřekl, že jsi zajetý čtenář mudlovských knih, a přesto to o tobě pár lidí ví, a nijak jim to nevadí, tak proč by někomu mělo vadit to, že jsme se líbali. Dřív nebo později nás stejně uvidí víc lidí, a ne jen Winky."

"Byl bych rád, kdyby o tom věděla jen ona, měla by si to nechat pro sebe, pokud chce u mě ještě kdy pracovat."

"To ne...Winky to nikomu neřekne, nechá si to pro sebe, jen mě prosím nikam nevyhazuje prosím." řekne naléhavým hlasem.

"To bych ti radil Winky." řekne už klidnějším hlasem a pak ji pobídne pokynutím ruky, aby šla k němu. Tak jsem na ně jen obrátila zrak a dívala jsem se jak to bude dál pokračovat. Severus si pak k ní jen poklekl a sjel si ji pohledem.