Vždycky jsem byl s vámi

Školní povinnosti - (Severus)

Severus

Jak jsem mohl očekávat, to co jsem si myslel, se stalo skutečností. Samotný Pán Zla si nechtěl přiznat ten svůj neúspěch, z nevydařené léčky ohledně přenosu Pottera a jeho přátel, ale hlavně jeho samotného. Takže když jsme došli zpět na místo sešlosti do Malfoy Manor, ihned začal peskovat kde koho, včetně mě samotného, což mi bylo vskutku jedno, a to i skrz to, že se tím dosti zajímavě bavila Belatrix, zatímco její sestra Narcissa ta měla na to vše jiný úhel pohledu. Mrzel ji sice onen neúspěch, kterého se účastnil i její manžel, ale kdoví jaký vliv na její psychiku to taky jak bylo vidět nemělo, přišla mi, že je mi v něčem podobná, krom toho byli jsme jediní kdo si mezi sebou tak dobře rozumí v tajných šifrách, kterým nerozuměla ani její sestra natož Voldemort, krom toho mě k ní poutalo neporušitelné kouzlo, takže dokud ochráním draka před jeho hněvem a smrtí, budu žít taky.

Ten tam poté taky jaksi vylezl ze stínů, vše to slyšel, neměl moc dobrou náladu, ale ona nejistota v něm stejně přežívala, nechtěl odporovat slovům Voldemorta, vlastně ani nemohl, tak se radši postavil po straně otce a matky, dokud nám neřekl Voldemort že se můžeme posadit. To ovšem neznamenalo, že by jeho hněvu byl snad konec. Hůlku kterou měl od Luciuse šla rázem fuč, nahradil ji hůlkou od Červíčka, a dočasně si pohrával s myslí všech přítomných přeživších z řad Smrtijedů, dokud nedošlo i na mou mysl, ze které nevyčetl nic podstatného, takže jsem jaksi vyvázl bez škrábnutí, díky bohu za tak dokonalou nitroobranu a vše další. Jenomže ani to Voldemortovy nestačilo, tak jako tak usiloval o zbavení se nejméně jednoho života, proto náhodně hůlkou mávl do prostoru v místnosti a ona slavná Avada Kedavra si svůj cíl vybrala sama, no a Nagini se pak postarala o zbytek. 

Bohužel jsem se tam nemohl zdržovat kdoví jak dlouho, takže jsem se se znechuceným pohledem odlepil od místa a řekl jsem Voldemortovy, že musím opět usednout do ředitelského křesla v Bradavicích. Zprvu se mu to moc nelíbilo, ale když mu došlo, že si tím může pak svůj neúspěch kompenzovat na nováčcích v jeho řadách, povolil mi onen odchod se slovy "Ať ho koukám informovat o kde čem, ale hlavně ať se ho nepokusím zradit", jinak se mnou takové slitování mít nebude, jako prvně, kdy mě málem prokouknul, ale vše jsem mu před léty stihl zaonačit něčím jiným, takže mě stále považuje za jednoho z nich.

Vyšel jsem tedy z Malfoy Manor dostal se skrz začarovanou bránu a "hurá" zpátky na pozemky školy čar a kouzel v Bradavicích, kde to měli prozatím na starost  sourozenci Carrowovy. Tahle rodina byla taky sama osobě divná, neustále někdo spekuloval o tom, čí vlastně jsou Hestia a Flora, jestli Alecty nebo Amycuse, když už do Zmijozelu chodí tahle identická dvojčata, no aspoň se mohli směle vyrovnat dvojčatům Patilovým, které už moc té indentity nepodědily, ano byli si podobné, ale ne tak moc jako Flora a Hestia.

Pár jedinců se shodlo na tom, že spíš rodičem těch dvou bude Amycus, měli s ním jisté podobné vlastnosti a v obličeji mu byli taky víc podobnější než Alectě, ale koho to vlastně zajímá. Tyhle rodinné blbosti jednomu akorát zamotají hlavu.

~Sakra a proč vůbec o tom zase nějak uvažuji!! U Salazara, mohl jsem to možná taky mít, kdyby mi to nevyfoukl někdo jiný, tak proč se tím neustále musím zaobírat, copak mi už dočista hrabe??!~

~Asi ano, nejspíš jsem už moc starý a proto to na mě tak často doléhá, i když by nemělo, jiní s tím takový problém nemají tak proč já?? To si to nemohlo dolehnout na Minervu nebo kohokoliv jiného?? NE? Vážně..Vážně?? To jsem tady jediný v okolí na koho tohle leze?! Mhaaa zatraceně už!!~ jakoby mě někdo praštil bleskem hned to bylo vše fuč, poté co jsem se objevil na půdě školy. Ihned jsem si to zamířil k hlavní bráně a pak do nitra budovy, kde jsem učinil jistý proslov ke všem studentům, takže jestli to nebudou sto schopni nějak tolerovat, hold půjdou pryč a to doslova, jelikož netoleranci a jiné tu nehodlám snášet. Ne dokud jsem tu ředitelem JÁ!!

Věnováno i všem dalším kdo to čtou :)