BAD HABITS | kth

5

"Vy se mi nějak mstíte?" 

Byl čtvrtek a Rebecca měla z mnoha důvodů náladu úplně na nic. A jedním z nich byl i její test z literatury. Vzhledem k tomu, že se do školy vrátila v úterý, neměla příliš času na to, aby se na test mohla připravit tak jako vždycky. Vážně toho měla nad hlavu  a času bylo zatraceně málo. Takže ano, její test sice nebyl stoprocentní, ale taky nebyl tak špatný, aby z něj dostala horší C. 

"Proč bych to dělal?"

"Proč asi?" 

"Počkej, dej mi malý moment k přemýšlení," řekl, přičemž se naoko zamyslel. 

"Aa, ano už vím," dodal sotva pár vteřin na to a ještě s nepatrným úsměvem na rtech.

"Že by třeba za tvou prořízlou pusu? Za to, že se ke mně neumíš chovat? Ano, těch pár důvodů by se přece jen našlo, ale můžu tě ujistit, že nemám potřebu se ti, jak říkáš, mstít a to ani za tvé špatné vychování."

Rebecca se snažila držet jazyk za zuby, opravdu se nechtěla zase dohadovat, ještě když k ní má takové poznámky, ale sama měla nervy na pochodu a to už sakra delší dobu. A on si ještě dovoluje smát se jí přímo do tváře. Představuje pro něj jen nějakou podivnou formu zábavy.

"Pojď dovnitř," řekl nakonec a poodstoupil z otevřených dveří jeho kabinetu a Rebecca vešla.

"Co konkrétně ti dalo důvod si myslet, že se ti mstím?" zeptal se tentokrát už vážným tónem.

"Můj test."

"Ano, to jsem byl opravdu nemile překvapený. Vždycky máš tak dobré výsledky."

"Právě."

"Tak se posaď a můžeme si promluvit o tom, kde je problém."

Rebecca tedy shodila batoh ze zad a uvelebila se na židli u jeho pracovního stolu.

"Nabídl bych ti čaj, ale obávám se, že bys ho na mě při nejmenším vylila."

Rebecca sklopila pohled a doufala, že tak skryje své zahanbení. Jo, minule to přehnala, ale toho jeho pitomého čaje měla plné zuby.

A možná, že nejen toho čaje.

"Kafe bych na vás nevylila," zamumlala tiše.

"Škoda, že to ti neuvařím."

"To jsem ani nečekala."

"Takže žádný čaj?" 

Rebecca pokroutila hlavou. "Žádný čaj."

"Dobře. Tak tedy můžeme přejít k tvému testu."

"Já vím, že to nebylo nejlepší," uznala. "Ale horší C?"

"Ano horší C, lepší hodnocení jsem ti dát nemohl."

"Nebylo to tak špatné."

"Bylo."

Rebecca si sotva znatelně povzdechla, ale i tak hodlala za svůj test dál bojovat. K dalším slovům se však nedostala.

"A nech toho," řekl, přičemž chytl obě její zápěstí a ruce jí vyzdvihl nahoru na desku stolu. "Vždyť z toho máš úplně zničené ruce."

Byl to jeden z jejích zlozvyků. Nervozitu a stres si nevědomky ventilovala na jejích rukou, které byly plné malých ranek od nehtů, které si do nich zarývala.

"Tvůj test nedopadl dobře, ale jsem si jistý, že si jednu špatnou známku zvládneš jednoduše opravit. Chápu, byla jsi nemocná a nejspíš jsi neměla dost času se připravit, ale kvůli tomu se přece svět nezboří. Tak si z toho nic nedělej. A nepřemýšlej nad hloupostmi. Vážně není mým záměrem se ti mstít. Pokud jsi to totiž ještě nepochopila, můj záměr je naprosto opačný, než jaký je tvůj úsudek."

Měl zatracenou pravdu. 

"Pustíte moje ruce?" zeptala se však.

Taehyung sebou trhl a v okamžiku své ruce stáhnul zpět k sobě.

"No, takže..." Pokračovala poměrně váhavě. Byla to vcelku trapná situace, ale vážně nechtěla, aby jeho ruce setrvávaly na těch jejích. Ještě když v porovnání s těmi jejími vypadají naprosto dokonale. "Můj test..."

"Tvůj test byl propadák, ale pořád ještě nebyl nejhorší z celé třídy. Víc už bych to neřešil. Jestli souhlasíš."

"Jo, to souhlasím. A když jsme si tedy ujasnili, že se mi nemstíte nebo něco podobného a já to jen nezvládla, bude lepší, pokud už půjdu."

"Můžeš, samozřejmě. Jestli jsi ovšem nezměnila názor a ten čaj si přece jen nedáš."

"To rozhodně ne."

Popadla svůj batoh s úmyslem dát se na odchod, nicméně na poslední chvíli se zastavila a věnovala jejímu učiteli zkoumavý pohled.

"Možná ještě..."

"Ano?" 

"Čistě hypoteticky. Když půjdu za školním poradcem, budu od vás mít pokoj?"

"Dejme tomu."

"Kde je háček?" nechápala.

"Ale vůbec nikde," pousmál se. "Budu rád, když za poradcem půjdeš a začneš tu záležitost řešit."

"O to nejde," namítla. "Pokud totiž tohle zase nedošlo vám, nedělám to kvůli sobě."