Spolupráce ||Dramione, FF ✅

7. Kapitola

Draco zmačkal dopis, vztekle vstal a hodil zmuchlaný pergamen do hořícího ohně. Theo, Blaise, Pansy a Daphné ho udiveně pozorovali. Blonďák přejel pohledem po každém z nich a poté zamířil pryč ze společenské místnosti. Cítil, jak ho oči všech pronásledují.

Zastavil se až u Černého jezera. Dopis, který shořel v krbu, byl od jeho otce. Divil se, že mu v Azkabanu dovolili, aby mu napsal. Věděl, že Lucius bude očekávat odpověď, ale nedočká se jí. Draco ho jako otce zavrhl a nehodlá s ním jakkoli komunikovat. Nejraději by mu však napsal o tom, že spolupracuje s mudlovskou šme- dívkou, a že se mu to vážně líbí. Třeba by to s Luciusem vážně seklo a pak by mu dal konečně pokoj.

Grangerová. Pořád musel myslet na to, jak na ni křičel. To ráno byl velice překvapený, když ji našel v jejich pokoji tvrdě spát. Pramínky jejích hnědých vlasů jí padaly do tváře. Její tvář byla tak uvolněná a nevinná. Uvědomil si, že o Grangerové přemýšlí jinak, než o ní přemýšlel vždycky. Připadala mu snad hezká? Draco se krátce sám pro sebe zasmál. Grangerová a hezká? Ani náhodou. Ten smích však nezněl ani trochu upřímně.

Otočil se zpět k hradu a viděl malou skupinku lidí, kteří právě vyšli na pozemek. Když se přiblížili, poznal, že je to Potter, Weasley a ta, která posledních pár dní obývá jeho mysl.

„Zatracená mudlovská š...šiška," zasyčel Draco tiše a zarazil se. Šiška? Zakroutil hlavou. Asi mu začíná trochu hrabat. Blonďák nenápadně sledoval Zlaté trio, jak míří na famfrpálové hřiště. Největší pozornost však věnoval Hermioně.

Přestože Draco chodil do jejich pokoje téměř každý den, jeho setkání s Grangerovou se staly poměrně vzácnými. Měli to všechno dělat společně, spolupracovat, ale jejich společný čas se nakonec zmenšil na pouhých několik minut, aby probrali jejich týdenní pokrok. Pan Vector jim totiž zapomněl říct, že každý týden mu předají své poznámky a sdělí mu, kam pokročili.

Draco si uvědomil, že se mu Grangerová vyhýbá. Viděl ji na Lektvarech a na Péči o kouzelné tvory ale byla neustále s Potterem a Weasleyem nebo malou Weasleyovou. Nemohl se jí ani pořádně posmívat, když se náhodou potkali. Kdykoli k ní měl nějakou poznámku, ona ji naprosto ignorovala. Ne, že by se jí ve skutečnosti posmívat opravdu chtěl, ale z nějakého důvodu ho iritovalo, že se mu vyhýbá, a že ho ignoruje. A jelikož byli mimo jejich pokoj, nemohl za ní jen tak přijít a zeptat se, proč to jako dělá, tak chtěl aspoň nějak upoutat její pozornost. A když už v jejich pokoji byli, tak neměl možnost se jí na to zeptat, protože na to buď nebyl čas a nebo ho Grangerová nepustila ke slovu a pak se vždy vypařila jako pára nad hrncem.

Byl zmatený sám ze sebe. V jednu chvíli mu všechno, co se Grangerové týče, bylo jedno a ve chvíli druhé ho to prostě štvalo. Nechápal, proč ji má neustále v hlavě. A on ji fakt v hlavě mít nechtěl. Nebo chtěl? To vážně neví. A to ho štvalo. Takže když sečte všechny věci, které ho štvou, zjistí, že ho vlastně štve všechno a všichni.

Draco se vrátil zpět do hradu a zamířil do sklepení. Na jedné ze zdí byl plakát, který oznamoval první famfrpálový zápas sezóny. Havraspár vs. Mrzimor, v sobotu. Mimochodem, plakáty byly novinkou, kterou vymyslel profesor Vector, který se zářivě usmívá na Hermionu pokaždé, když se potkají. Ne, že by je sledoval. Nicméně, nový profesor ho taky děsně štval. Proč? Nemá páru.

Napadlo jej, že by mohl místo sobotního zápasu jít do jejich pokoje. Grangerová tam určitě bude, protože si bude myslet, že on půjde na zápas. Jistě, plán jak víno. Nebude ho v jejich pokoji vůbec čekat a on si tak s ní bude moct promluvit.