Spolupráce ||Dramione, FF ✅

15. Kapitola

Draco se vrátil zpět do knihovny. Toho dne už podruhé. Venku už se setmělo a dorazila sněhová bouře. Profesorka McGonagallová během oběda upozornila studenty, aby se nepotulovali po školních pozemcích dokud bouře neskončí. Draco doufal, že odpoledne ve Velké síni uvidí Hermionu u nebelvírského stolu, ačkoliv ho iritovalo, když ji viděl s těmi jejími otravnými přáteli, ale chtěl ji alespoň vidět. Nemohl ji najít od chvíle, kdy se ráno setkali před knihovnou.

Bylo to, jako by se po ní slehla zem. Prostě zmizela a kdyby Draco nečetl Bradavické dějiny, vsadil by veškeré své jmění, že se jednoduše přemístila ze školy někam do pryč. Ale protože to nebylo možné, bylo jasné, že někde prostě být musí.

Pokusil se ji najít hned, jakmile setřásl Blaise. Strávil několik hodin procházením školy. Byl i na astronomické věži, v sovinci, dokonce hledal i na školních pozemcích. Nikde po ní však nebylo ani stopy. Jako by se vypařila. A Draca to neskutečně štvalo. Štvalo ho, že ji nemohl najít. Štvalo ho, že ji viděl brečet a nic neudělal. Když viděl její tváře smáčené slzami, měl sto chutí najít toho parchanta, který za její slzy mohl a zlámat mu všechny končetiny. O to víc ho štvalo, že ji prostě nechal odejít. Neudělal vůbec nic. Jen tam tak stál a hleděl na nějaký obraz. Teď by se za to nejraději nakopal do zadku.

Draco, který se přišel znovu podívat do knihovny, jestli se tam náhodou Hermiona neobjeví, sebou trhl a schoval se za vysoký regál s knihami. Trochu se naklonil do uličky a spatřil Pottera a Weasleyho. Vypadali ustaraně a zoufale. Zase se narovnal, když se k němu hlasy chlapců přiblížily.

„Kam mohla jít?“ zeptal se Weasley ustaraně.

„Netuším, Ginny zkontrolovala všechny dívčí koupelny, takže ty můžeme vyškrtnout ze seznamu," odpověděl Potter s povzdechem. „Lenka hlídá u kuchyně, Neville je u portrétu Buclaté dámy a Dean se Seamusem hlídají vchod do Velké síně.“

„Pochybuju, že by nám Ginny řekla, kdyby ji našla,“ zabručel Weasley. „A Lenka, ta žije ve svém vlastním světě, kdo ví, třeba už někde nahání škrkny, Neville je do Lenky blázen, takže tam jen určitě sedí, hledí do blba a představuje si merlinvíco a upřímně, nechci vědět co to je. A o Deanovi a Seamusovi se radši ani nebudu bavit. Určitě probírají famfrpál a nevnímají okolí."

„Rone, přestaň,“ řekl Potter ostrým tónem, což Draca překvapilo.

„Ne, Harry. Pořád nedokážu uvěřit tomu, že ho bránila!" vyjekl Weasley. „Malfoy není tak špatný, měli bychom mu uspořádat večírek a dát mu nějakou medaili za to, že není tak zlý, jak jsme si všichni mysleli! Bla bla bla!" téměř křičel a snažil se asi napodobit Hermionin hlas, načež jej madam Pinceová hned napomenula.

„Rone..."

„Já vím, já vím. Neměl jsem říkat, že je hloupá. Nevěděl jsem, že to vezme tak špatně," přerušil ho podrážděně Weasley.

Draco, který slyšel celý jejich rozhovor, měl co dělat, aby se udržel a neutrhl Weasleymu hlavu. Křečovitě svíral svou hůlku, že se divil tomu, že ji nerozlomil na polovinu. Začal si totiž uvědomovat význam Weasleyho slov. Hermiona ho bránila. Když poté dva lvi odešli, Draco zamířil do jejich pokoje.

Otevřel dveře a zarazil se. Očekával, že tam bude tma, chlad a prázdno. V krbu však plápolal oheň a jeho teplo zaplavovalo místnost. Překvapivější však byla dívka sedící u stolu, obklopená vysokými stohy knih.

Dveře se slyšitelným cvaknutím zavřel a  Hermiona k němu vzhlédla. Po tváři jí přeběhl výraz, který nedokázal rozluštit, než se na něj slabě usmála.