Spolupráce ||Dramione, FF ✅

10. Kapitola

„Ronalde!" zavřískala Hermiona a šťouchla rudovlasého chlapce do boku vidličkou.

„Co? Co je?!" Ron leknutím poposkočil na lavici u stolu a odvrátil pohled od mrzimorského stolu, kde okukoval černovlasou mrzimorku ze sedmého ročníku. Koukal na ni od chvíle, kdy přišla do Velké síně na večeři.

„Upřímně, Rone,“ řekla Hermiona mrzutě, „zíráš na ni jako úchyl.“

„A ty jsi mě bodla vidličkou!“ vyjekl nevěřícně a u toho si dlaní mnul bok.

Kudrnatá čarodějka jen zakoulela očima. „Mohl bys mi podat ten koláč?“ zeptala se ještě mrzutěji a prstem ukázala na zákusek, na který měla chuť.

„Jaký koláč?“ zeptal se zrzek, aniž by se na ni podíval, neb svoji pozornost opět věnoval černovlásce, na kterou měl očividně zálusk. Ne, že by ji chtěl sníst, ale...no, u něj člověk nikdy neví.

„Vždyť je támhle!“ Hermiona znovu ukázala na koláč, ale Ronald ji vůbec nevnímal. Jen cosi zabručel a dál zíral k mrzimorskému stolu. „Fajn,“ zafuněla a vytáhla hůlku. „Accio koláč!" zvolala přesně v momentě, kdy Ron přestal hypnotizovat černovlasou dívku a naklonil se, aby se mohl natáhnout pro ten koláč. A tak se stalo, že strčil hlavu přímo do cesty letícímu koláči, který mu přistál přímo na obličeji. „No, super," zavrčela Hermiona naštvaně. „Díky moc, Ronalde."

Ron se na ni omluvně usmál a přitom mu z tváře odpadlo trochu šlehačky. Hermiona ho probodla vzteklým pohledem. Chtěla vstát a odejít, ale ke stolu přišel Harry a vklouzl na lavici vedle ní.

„Ahoj, Harry, kde jsi byl?“ zeptala se a pokusila se o milý úsměv. Od rána měla náladu na bodu mrazu a chtěla si ji spravit výborným ovocným koláčem, který nakonec skončil na Ronově obličeji, takže měla náladu ještě horší.

„Mysleli jsme, že už nepřijdeš," řekl Ron během toho, co si otíral obličej a oblizoval se.

„Mluvil jsem s Hagridem a-“ Harry nestihl větu dokončit, jelikož se od profesorského stolu zvedla ředitelka a zvýšeným hlasem pomocí hůlky poprosila o ticho.

Profesorka McGonagallová trpělivě čekala, až se síň uklidní. „Omlouvám se za přerušení večeře, ale padlo zde mezi profesory rozhodnutí, které vám nyní chci oznámit," řekla a rozhlédla se po Velké síni. „Rozhodli jsme se letos uspořádat vánoční ples, kterého se budou moci zúčastnit studenti od čtvrtého ročníku a výš." Sálem se rozezněl vzrušený šepot vyšších ročníků. Ti, kteří se účastnit nemohli, si naštvaně brblali pod nosem. „To je zatím vše, co jsem vám chtěla říci. Přesnější informace se dozvíte později. Nyní můžete pokračovat ve večeři."

Po jejím proslovu se ihned u stolů všech kolejí začalo horečně diskutovat o plesu. Někteří už dokonce začali přemýšlet, co si na sebe vezmou a nebo s kým půjdou.

„Myslel jsem, že vánoční ples je tradicí Turnaje tří kouzelníků,“ řekl zamyšleně Ron.

„To je,“ odpověděla Hermiona se svraštěným obočím. Něco se jí na tom nezdálo. Ne, že by vánoční ples nebyl fajn nápad, ale něco jí na tom zkrátka nehrálo. Něco jí říkalo, že by to možná mohlo souviset s tím, že Lucius a několik dalších smrtijedů uteklo z Azkabanu. Možná je to způsob, jak udržet co nejvíce studentů v Bradavicích. Kvůli jejich bezpečí. A nebo se taky jen plete. Kdo ví. Možná je to taky jen způsob odreagování po válce.