Ta Pravá (první díl)

Část 49 Tyler: Trosky

Druhou výbušninu jsme zneškodnili.

Museli jsme zvýšit zabezpečení, protože nikoho nenapadá, jak se ksakru dostala do šachtového potrubí, aniž by jí zahlídla denní hlídka. Vedle ležel lísteček s nápisem „šikulové. Úkol splněn."

Dereka to naštvalo natolik, že napsal oficiální dopis do sídla Lapis s několikařádkovými výhružkami. Prskal u toho jako nenažranej pes, takže zdvořilostní dopis to asi nebude.

Usměju se.

Je kurevsky dobrá.

To, že jsme přišli o zbrojovnu, podzemní garáže a tělocvičnu, je sice katastrofa, ale prostě se nedokážu přestat smát. Líbí se mi její odvaha postavit se Derekovi. A její metody... přijde si sem a vyhodí nám barák do povětří... asi jsem se prostě zbláznil. Prohrábnu si vlasy a užívám si příjemného vánku.

Nikdy jsem neměl takové choutky, ale poté, co jsem potkal Laru, jsem zjistil, že jsem asi vážně blázen, když mě vzrušují ženský, co mají páru. Dříve bych dal víc přednost princezně v nesnázích. Krátké sukně, velké výstřihy, make-up a samé ty ženské věci mě děsně rajcovaly.

Teď se mi nějak změnil vkus.

Když mi Derek oznámil, že sem přijde jednička na oficiální návštěvu, nevěřil jsem mu do doby, než jsem uviděl oficiální písemné oznámení se známým rukopisem. Jako nejlepší jednotka jsme měli za úkol chránit našeho vůdce a zjistit záměry Lapis. Ostatní jednotky byly rozestavěny po celém sídle za účelem ochrany proti nepřátelskému útoku.

Nechtělo se nám totiž věřit, že by přišla sama. Neměla dokonce ani krytí, nebo zálohy. Navíc na takové návštěvy nejsou povolené žádné zbraně, což zkontrolovali kluci už při jejím příchodu. Neměla s sebou vůbec nic.

Z přemýšlení mě vytrhne Aaron.

Společně se mnou dostal za úkol vést plán odklízení trosek a najít použitelné zbraně, které po většinu byly zničeny při výbuchu.

„Už začínám chápat, proč se ti ta holka líbí," Aaron drží v ruce papíry s mapou domu a zírá do nich. „Ta holka má něco do sebe."

Narozdíl ode mě, byl Aaron vždy na drsnější holky. Ještě teď mi běhá mráz po zádech z Gwen, jeho bývalé přítelkyně, která nám div nepřekopala zahradu, když se s ní rozešel. Nedokázala přijmout, že jí odkopl kvůli jiné holce. Bylo to tak vážné, že jsme jí museli nenápadně dohodit Zacka z fotbalového mužstva, aby nám dala pokoj.

Podívám se na lidi, co odklízejí trosky, jak se snaží zachránit nějaké zbraně „Derek by asi nesdílel tvé nadšení. Na černé listině jí šoupl na první místo."

„A divíš se mu?" ukáže rukou na trosky, které zbyly ze západního křídla.

Zrovna v té době nikdo nebyl v budově přítomen, takže jsme utrpěli jen škody na majetku. Čtyři jednotky jsou na misi a zbytek hlídal budovu zvenčí. Dvě hlídky jsou zraněné, protože byly v blízkosti budovy, ale po pár dnech se z toho vzpamatují.

Seberu mu mapu a začnu do ní také zírat „asi ne. Tady..." ukážu na bývalou zbrojnici a prstem ukážu na část trosek „... tam bychom mohli něco najít."

Aaron složí mapu a vydá několik příkazů lidem, co jsou k nám nejblíž.

Zamyslím se „znepokojuje mě však něco jiného."

S Aaronem popojdeme o několik metrů dál „do jejich sídla jsme vtrhli před několika týdny. Ano pár členů jsme zabili, ale nechápu, proč zaútočili až teď. Mohli nás pobít jejich stylem. V noci a beze svědků. Proč takový tyátr. Co byl ten spouštěč."