Dáme se spolu do tance. U Ereta to bylo úplně jiné. Byla v něm cítit jistota. Poddal jsem se jeho vedení a řídil jsem se jen tak, jak mi ukazoval.
Přijde ke mně a začnu ji tiše říkat, co mám v plánu. Hned se zasměje a oba chytneme Techna z jedné strany paže a vedeme ho ven. A jelikož vím, že by mi neublížil a Niki považuje za kamarádku, tak na nás ještě nevytáhl sekyru. Hehe.. po půl hodině dohadování v jedných komnatech jsme ho narvali do šatů a dali nějaké drobnosti či tak. Díky bohu za Niki, která je připravená na vše v dívčích věcech. ,,Ty kráso, brácha. Kdybych nevěděl, že jsi kluk, tak bych jsem si myslel, že tu stojí ségra" zasmějí se. Ale sluší mu to, to že ne. On jen zavrčí a vraždí nás pohledem. ,,No tak, neboj. Vždyť podívej na mě. Jsem taky v šatech a ty umíš chodit na jehlách. Tak pojď, zazáříme spolu a ukážeme co jsou bratři Blade schopni" zazubím se a Niki se smíchem odešla.
Nějak jsme se do toho zabrali a tancovali jsme spolu už několikátý tanec. Úplně jsem z hlavy všechno vypustil a vnímal jsem jen nás a tuto chvíli. „Co máš s rukou?" Podivil se Eret. Překvapeně se na ni podívám. Uvědomím si, že na ní mám pořád obvaz. „Jen jsme měli včera takovou malou potyčku s netopýrem, nic hrozného." Usměji se na něj. Tanec skončí a on mě za tu ruku opatrně chytí. Přetočí ji dlaní vzhůru, aby viděl, jak to mám. Tehdy mu oči spočinou na třech mých Canon srdcích. „Ty jsi ztratil život?" Podívá se na mě vážně a mou ruku pustí. Zdravou rukou si ji chytím okolo zápěstí a přiložím je k hrudi. „Tak trochu... Já-" Spatřím mezi lidmi Michaela. „Já musím jít." Proběhnu mezi lidmi a zamířím si to rovnou k Michaelovi. „Mikey!" Zvolám na něj. „Eret to zjistil." Řeknu se strachem v očích.
,,Máš 10 minut, jestli tam nepřijdeš v tom, tak tě tam dokopu a víš, že jsem toho schopen." povím mu a odejdu. Ani mi nestihl odpovědět a jen slyším na mě nadávky. Uchechtnu se. Vejdu do sálu a procházím se, dokud nevykřikne na mě Ben. Trhnu hlavou a kouknu na něho. ,,Cože?" když poví, že to Eret zjistil. V očích se mi začne plnit panika a strach
„Viděl mé Canon životy. Zjistil, že mi jeden chybí." Vysvětlím mu víc. „Vůbec nevím, co mu mám na to říct." Zoufám.
,,Je ti jasné, že mu to dojde, jelikož jsme teď poslední dobou trávili náš čas?" řeknu roztřeseně
„On neví kolik spolu trávíme času. Nejspíš ho ani nenapadne, že by jsi za to mohl. Ale co když se bude ptát? Rozhodně se bude ptát! A já... Nechci mu lhát, ale ani mu nechci říct pravdu."
,,Já nejsem připraven mu to taky říct, mám strach že by mě za to nenáviděl." šeptnu smutně a zadívám se na zem
Položím mu ruku na rameno. „To se jistě nestane. Ale musíme vymyslet co s tím." Usměji se na něj.
,,Ale co? Bude se ptát mě, jelikož mě s tebou několikrát viděl a bude ptát jestli o tom něco nevím. Samozřejmě, že vím. Vždyť jsi mi zemřel před očima" mluvím potichu, aby to zůstalo mezi námi
„Nějak to vymyslíme." Dám ruku z jeho ramene dolů. Ucítím, jak mě někdo chytne za paži. Rychle se tam podívám. Zmrazí mě v zádech. „Bene? Mohl bych na slovíčko?" Usměje se na mě Bad a bez odpovědi mě odtáhne na parket. Stihnu se ještě podívat po Michaelovi, ke kterému se blíží Eret.
Zamrkám a sledují ho, jak ho táhne démon. Sledují je a najednou se u mě objeví Eret, který se mi ozve z poza zad. ,,Michaeli?" prudce se otočím, až jsem málem zakopl, ale udržel jsem to ,,A-ano?"
S vřelým úsměvem mě chytí okolo pasu a začne mě vést v tanci. „Něco bych pro tebe měl." Řekne radostným, ale trochu zákeřným hlasem. „Poslouchám." S Badem jsme měli dlouhou minulost, už před tím, než založil Eggpire. Sám chtěl, abych se k němu přiznal, já se mu k tomu však nikdy nevyjádřil. „Plánujeme tu takovou malou akcičku a hodila by se nám tvá pomoc."
![](https://img.wattpad.com/cover/280267465-288-k167505.jpg)
ČTEŠ
Stále v procesu [Dream SMP]
FanfictionBen: „Ne opravdu není." Už na něj trochu zvýším hlas. „Ty nemáš ani tušení jak to s Eretem mám, nemáš sebemenší tušení, jak to tu chodí, jsi tu teprve první den." Teď už jsem se na něj otočil a dívám se mu do očí. „Ty nevíš vůbec nic o tom, co se tu...