Stále v procesu [Dream SMP]

61.............................................................

Cítím, jak se mnou něco pohybuje. Když cítím, jak dopadnu do měkkého, tak po chvíli zamžourám očima a porozhlédnu se okolo sebe, kde to jsem.

,,To ano, bůh ví kdy šel spát." Odpoví mi a všimneme si, že se probral

Všimnu si Mika s Eretem. Chvíli zpracovávám to, že je vidím, než mi dojde, co se stalo včera a úplně se proberu. „Mikey! Ty jsi vzhůru. Jak ti je?" Začnu ihned vyzvídat.

,,Jsem v pořádku, vyléčím se brzy. A ty jsi kdy šel spát?" Optám se ho

Nad touto otázkou se trochu zarazím a zamyslím se. Začnu si pro sebe mumlat, kolik knih jsem stihl přečíst, abych od toho odvodil, kolik mi to zabralo času, když mi to došlo. Posadil jsem se. „Já jsem usl?? Ale vždyť- ještě jsem nenašel kde Wilbur teď bydlí. Jak se mi mohlo povést usnout uprostřed hledání." Mumlal jsem si pro sebe a zajel jsem si frustrovaně rukou do vlasů.

Chytnu ho a stáhnu zpět dolů. ,,To počká, teď se musíš vyspat, takhle to nenajdeš." Pokárám ho a Eret se ozve taky

„Taky by jsi se měl najíst. Služebná mi prozradila, že jsi včera nic nesnědl." Dodal k tomu Eret. Znervózněl jsem. Sice mě to břicho už teď tolik nebolí, nebo minimálně ho teď necítím nijak bolet, ale furt jsem si nebyl jistý, zda se zvládnu dost najíst. Taky se mi moc nechtělo čekat s hledáním Wilbura. Co když tu korunku zatím někam schová, nebo ji třeba zahodí? On je nevyzpytatelný. Ale na tu druhou stranu chápu, že bych to asi neměl moc přehánět a i se vyspat.

,,Prosím, najez se a vyspi se. A co vlastně tvoje břicho? Dost tě praštil." Starostlivě ho sledují a obmotám ocas kolem Ereta a Bena držím stále jednou rukou

„Dobře, pokusím se." Souhlasím nakonec. „Na to jsem se moc nedíval. Možná tak leda když jsme se vrátili na hrad, ale pak jsem na to nějak zapomněl." přiznám. „Mohl by jsi si sundat košili, jen abych se na to mohli podívat?" Požádá mě Eret. Na to jen souhlasně přikývnu. Mike povolí stisk, abych si ji mohl postupně rozepnout, dokud nemám všechny knoflíčky odepnuté. Ruce se mi trochu klepou, z nedostatku spánku, ale stejně je nějak všechny rozepnu.

Trochu mu stáhnu košili dolů, abychom mohli vidět. ,,Tohle se mi nelíbí." Povím a Eret začne jednat

Podívám se z jednoho na toho druhého, co chtějí dělat.

,,Lehni si prosím, Eret ti prohmatá, aby se zjistilo, jestli nemáš vnitřní krvácení nebo jinak." Povím a odkryju si nohy, abych vstal. Nohy mám v pořádku, ale bolí mě spíše vrchní část

„Dobře." Jednám podle pokynů. „Kam chceš jít?" Zeptám se rychle Mika, než vstane, nechci aby si udělal ještě něco dalšího.

,,Jdu pro mastičku a nakrmit Felixe, Vixen a Perryho." Povím mu ,,Na to nepotřebuji obě ruce." Dodám

„Tak dobře." Odpovím. Eret se zatím přesune vedle mě. „Mám na tebe počkat nebo ho zkontrolovat, zatím co budeš vedle?"

,,Zkontroluj ho, já jdu pro tu mastičku, snad se mě neleknou, jelikož v tenhle podobě mě uvidí poprvé." Povím a pohladím Bena

Eret přikývne, že dobře. Jakmile Mike odejde z pokoje, začne mi prohmatávat opatrně břicho. Při tom se mě ptá, kde mě to bolí a kde ne. Nedokázal jsem z něj moc vyčíst, co si o tom myslí, jelikož jsem jeho emoce teď moc nedokázal vnímat. Brzy byl Mike zpátky i s mastí.

Vyšel jsem z pokoje, rovnou k Benovi, takže stačilo pár kroků. Otevřu a uvidím ty dva ležet v klubíčku a spí. Usměji se. Perry v klidu si chrupká taky. Rozhlédnu se a všimnu si, že mastička je na poličce u krbu. Přijdu k tomu, vezmu a přejdu k chestce, abych jim mohl dát jídlo. Jelikož spali, tak jsem dal Perrymu do misky nebo jak se tomu říká semínka a těm dvou jsem udělal dvě hromádky bobulí, aby si je snědli. Potom odejdu z pokoje a se zavřením jdu zpátky k Eretovi, ve kterém se nachází oba