Stále v procesu [Dream SMP]

41.........................................

Rozejdeme se ven, ale po cestě potkáme babičku, jak se ji protrhne nákup. Já nijak neváhal a šel ji pomoc ,,Madam, pomůžu vám." řeknu a začnu sbírat její nákup, aby si neublížila či jinak

Bez váhání dojdu k nim, položím svoje tašky na zem a začnu Mikeovy pomáhat se sbíráním.

Eret se zapojí taky a jemně se baví s babičkou. ,,Děkuji vám chlapci. Moc si toho vážím." poví s úsměvem. ,,To je maličkost, madam." odpovím ji s milým úsměvem. Dáme ji to do mé tašky, jak jsem přesunul moje oblečení k Benovi. ,,Tady. Chcete pomoc to zanést nebo?" optám se, když máme posbíráno

Vezmu do ruky tašky s oblečením a vrátím svou pozornost zase k nim.

,,Byl bys hodný chlapče. Budu ti jen vděčná, když mi pomůžeš" řekne takovým mateřským hlasem, při kterým máte pocit, pocit domova. ,,Moc rád, madam." Vezmu ji to nejtěžší. ,,Doženu vás, kluci" povím jemně s úsměvem na ně

S Eretem se ještě ujistíme, že zná cestu zpátky, než se sami vydáme k hradu. Tašky naštěstí nejsou tolik těžké, takže není problém je nést a ani nás nezpomalí. Za pár minut už jsme u hradu.

,,Milí hoši, přátelé?" Optá se jemně. Usměji se ,,No.. dalo by se to tak říct, madam." Odpovím ji, babička se usměje a jdeme dále. Povídáme si a já ji dovedu až k ní. ,,Tady si to už vezmu, děkuji chlapče moc za pomoc." Poděkuje. ,,Rádo se stalo, madam. Rád jsem pomohl." Povím s úsměvem. Úsměv mi oplatí ,,Pozdravuj kluky, ať vám láska vydrží" poví. Zamrkám, to jde až tak poznat? Podrbu se, ale usměji se. ,,Budu. Nebudu vás zdržovat, přeji vám krásný zbytek dne." Dodám na rozloučení. Úsměv oplatí mi ,,Tobě taky" odejdu následně a jdu za klukama

Vejdeme dovnitř a začneme si spolu povídat. „Ty tašky doneseme do pokoje a tam počkáme na Michaela." Ihned s Eretem souhlasím. Projdeme pár chodeb, když se nám do cesty postaví nějaká mladá dívka. Vypadala na služebnou, ale ještě jsem ji tu neviděl. „Dobrý den, už jsem dorazila na první den práce." Oznámila Eretovy a sluníčkově se na něj usmála. „Můžete jít za hlavní služebnou. Ta vám vše ukáže." Odpoví ji prostě s tím, že pochopí, že zrovna máme doslova plné ruce. Ona dá ruce za záda a začne sebou trochu pohupovat. „No, já jsem tak nějak doufala, že mě tu provedete vy." Mrkne na něj. „Jestli jsi si nevšimla, zrovna se vracíme z města a Eret ti dal jasné pokyny, takže by jsi ho měla poslechnout." Syknu na ní trošku nevrle. Jak si jen může dovolit chtít něco po Eretovy, když je jeho zaměstnankyně. Ona si mě začne měřit pohledem. Asi moc hrůzně pro ni nevypadám, sama je o něco vyšší jak já. Ale pořád ji můžu kopnout do kotníku a to bych nepodceňoval.

Cesta zabrala necelých 10 minut. Chtěl jsem jít v klidu za kluky, ale- slyším rozčíleného Bena a Eret se to snaží uklidnit. ,,Co se tu děje?" Objevím se u nich a podívám na tu malou služebnou. ,,Máte problém? Jestli ne, jděte plnit své povinnosti a neobtěžujte. Buďte ráda, že vás hned na místě nevyhodí." Je fakt malá, i když vyšší než Ben, ale stále malá. Mluvím k ní trochu více chladněji, a chci oba obejmout, ale vypadá to že je tu nová a neví o našem vztahu

„Co si to dovolujete." Otočila se na Mikeyho. „Jen jsem chtěla pomoct při svém prvním dni." Iritovaně si promnu kořen nosu. „A tu dostanete u hlavní služebné. Teď přestaňte zvyšovat hlas na mé přítele a běžte dělat, co vám Eret řekl." Tahle holka mi pomalu ale jistě začíná cukat s nervy.

,,Pokud vím, bylo vám to přikázáno. Za váš odpor byste měla mít varování za vaše chování. Jestli jste si neuvědomila, rozkazy se plní, hlavně od krále." Řeknu ji dominantně a neústupně, tak aby ztratila slov. ,,Jděte." Řeknu trochu více jako Techno