Připraven mu pomoc, ale čekám jak se mu to teď povede
Zapřu se o zdravou nohu, upřu se o ní a nějak vstanu. Poté ji rychle správně pře-chytnu.
Usměji se ,,Šikovný"
Povzbudivě se na něj usměji. Vnitřně ale začnu uvažovat, jak to dám, pokud budeme sedět na zemi. No co, když tak se ze mě stane ruko-chodec. Spolu vyjdeme z pokoje. Mě to cestou trochu trvá.
Nespěcháme a jdeme v klidu
Celou dobu se snažím soustředit, abych šel správně. Při tom očkem pozoruji cestu, zda do něčeho nevrazím.
Usmívám se jemně a jsme hned za ním, kdyby něco
Takhle se pomalu dostaneme až ke dveřím ven.
,,Jsi šikovný, jde ti to" povím
„Děkuji." Byl jsem neskutečně rád, že tu jsou teď se mnou. Vyšli jsme ven. Z té chůze jsem už začínal být zase trochu unavený.
,,Dobrý?" Optá se ho Eret, když vyjdeme z hradu
„Jo. Jen mě to zase začíná trochu vyčerpávat." Řeknu mu.
,,Jestli chceš si odpočinout, můžeme si sednout tu na lavičku" povím
„To by bylo fajn." Přiznám.
Usměji a jdeme si tedy sednout
Dostanu se k lavičce a sednu si na ni.
Usmívám se, jsem rád že se mu noha zlepšila o hodně
Kluci si ke mě sednou. „Za chvíli bychom, ale klidně mohli pokračovat dál." Vzhlédnu k nim.
,,Můžeme, záleží ať si odpočineš a budeš vědět, že to zvládneš"
„Tak dobře." hlavu zase sklopím dolů a pohlédnu na své dlaně. Na kterých mám bezprsté rukavice. „O čem bychom se mohli teď bavit?"
,,Hmmm.. co jít zítra do města, jestli se ti to povede rozhejbat noha?" Optám se
„Mohli bychom rovnou něco nakoupit." Souhlasí Eret. „To se mi líbí." Usměji se taky.
Usměji se potěšeně. ,,Tak máme aspoň plán na zítra. Můžeme se rovnou podívat po šatech pro Bena" nevinně se usměji
Podivím se. „Šatech?"
Zakývám hlavou
„Jaké šaty myslíš?" Zeptám se trochu jinak.
,,Klasické šaty na nošení, princess" zasmějí se
„Aha." Pousměji se. „Ty šaty jsou pěkný nápad." Podpoří Mika Eret.
Udělám kočičí výraz. ,,Za pár dní bych chtěl navštívit Techna." Zmíním
Zpozorním. „Takže by jsi to udělal jako minule?"
,,Ne.. tentokrát bych chtěl abyste jeli se mnou" podrbu se
Kouknu na Ereta. „To není špatně." Usměju se.
Usměji se zpět a kouknu taky na Ereta. ,,Nemám s tím problém."
Hledím na ně, když si něco náhle uvědomím. „Jen nevím, zda budu mít nějaké dost teplé oblečení. V mikině se tam přeběhnout dá, ale o pobytu si nejsem moc jistý."
,,Proto jsem zmínil to oblečení, princess"
„Oh, jasně." Nervózně se usměju a podrbu se za krkem.
ČTEŠ
Stále v procesu [Dream SMP]
FanfictionBen: „Ne opravdu není." Už na něj trochu zvýším hlas. „Ty nemáš ani tušení jak to s Eretem mám, nemáš sebemenší tušení, jak to tu chodí, jsi tu teprve první den." Teď už jsem se na něj otočil a dívám se mu do očí. „Ty nevíš vůbec nic o tom, co se tu...