Stále v procesu [Dream SMP]

2..

Další kapitola je tu UwU. Jsem jí chtěla vydat už v neděli, ale tak nějak mi díky škole vypadla z hlavy 😅

Michael: BlueLucaria
Benjamin:Weromika3

,,To máš tolik práce, že nejsi schopný mě tu provést, brácha?" otážu se jeho. Postavím se, teď si všimnu, že je nižší než já. Stejně tak Techno. ,,Proč jsem vždy vysoký.." zamručím si pro sebe. ,,Ale dobře. Hádat se nebudu. Kdy vyrazíme?" optám se a jemně usměji než stihne Techno něco říct.

„Já- Co-." Nechápavě hledím z jednoho na druhého. „Fajn. Můžeme hned. Ale mám tu s sebou koně." Podívám se na Techna. Ten mi opětuje výraz ve stylu: A co já s tím? „Pochybuji že by mě stíhal, tak asi taky jednoho bude potřebovat půjčit." Dodal jsem.

,,Však on si sedne za tebe, to zvládnete" poví pobaveně. ,,No jistě. Bojíš se a já myslel, že velký Technoblade nebojí. Tststs, to se pěkně zničí pověst" začnu ho provokovat, tak aby mi toho koně půjčil.

„Máš tu zvířat jak v zoo, neříkej, že by se tu jeden kůň nenašel." Usmál jsem se na něj.

Zavrčí na nás oba. Tedy více na mě. Nevinně se usmívám. ,,Henryho ti nepůjčím, ale půjčím ti tedy Jerryho" řekne otráveně, nade mnou. ,,Děkuji, bráško" zazubím se na něho. A kouknu na Bena potěšeně.

Přejdu ke dveřím. „A řekneš nám, který to je nebo nám ho sám dáš?" Techno otráveně vyjde přede mnou a zamíří ke svým koním. Sám přejdu k Sebastianovy, odvážu mu uzdu a smetu z něj nějaký sníh, co na něm ještě zůstal. Otočím se za sebe, abych viděl, jak jsou na tom oni.

Následují je a následně jdu za Technem, co je to za druha koníka. Jerry je pěkný jméno. ,,Tohle je Jerry." představí mi krásného grošáka. ,,Ten je krásný." přijdu k němu a nechám ať si mě prohlédne a očuchá, než mi dovolí si na něho sednout. ,,Jsme tu." když přijdeme k němu a usmívám se. ,,Tak hodně štěstí, kluci. A ty mi neudělej trapas." pohrozí mi trochu Techno. ,,Jasan." pobaveně se usmívám a kouknu na Bena

Naskočím do sedla a natočím Sebastiana na správnou stanu. „Už jsi někdy jel na koni?" Zeptám se Michaela.

,,No, párkrát, když jsem byl malý. Moc neumím, ale cestu bych měl zvládnout." odpovím mu, když se chytnu lépe otěží a jemně pobídnu Jerryho vedle něho. ,,Tak snad zvládnu cestu tam." usměji se na něho. ,,Ahoj, bráško" mávnu na něho

,,Dobře." Přikývnu a pomalu se rozjedu k portálu. ,,Pojedeme přes Nether, pak ke mě, kde necháme koně, Fundy s Nikdy bydlí nedaleko od místa, kde žiji." Seb přeběhne kopec a rozkluše se k černému portálu. Projde jím a znovu se octneme v pekle. Chvíli čekám, než se k nám připojí i Michael a vyjedeme dál.

,,Dobře." odpovím mu a pobídnu Jerryho a rozjedeme se za ním. U portálu jsme zpomalili a jemně vstoupili. ,,Kudy to je?" optám se ho, když vejdu do pekla? Netuším, jak se tomu říká tomuhle světu. Zvědavě se na něho podívám, když zastavím Jerryho z kroku

„Pojď za mnou. Tady se dá celkem rychle ztratit, kolik chodeb tu je." Rozjedu se rovnou cestou zpátky. Brzy tam však začne být více a více cest, já však vím kudy přesně jít.

,,Dobře" odpovím mu a rozjedu se následně za ním. ,,Nechápu, jak se tu orientujete, bez šipek. Já bych se tu ztratil úplně." Povím, když začne být více a více cest, který jsou do sebe pěkně propletené. Ale hlavní ještě poznám, protože jsme šli kolem ní. Aspoň na nás nic neútočilo, což je jedna výhoda

„Čím déle tu jsi, tím víc cest si tu pamatuješ." Pozorně se dívám po okolí. V dáli vidím několik dalších portálů, ale ani jeden z nich nebyl ten co jsem potřeboval. Popohnal jsem víc Sebastiana, abychom tam byli dříve.

,,Chápu, tak snad se tu neztratím.." Povím a následují ho. Popohnal svého koně, aby se mi neztratil. ,,Hej, jak se jmenuje tvůj kůň?" Optám se zvědavě

„Jmenuje se Sebastian." Pousměji se. „Mám ho už od hříběte." Pozorně se podívám na cestu. „Už jsme skoro u portálu."

,,To je krásné jméno a to je skvělé, to se znáte dost dobře" usmívám se. ,,A dobře." Kývnu hlavou. Pohladím Jerryho po krku jemně

Sebastian trochu zrychlí, jakmile zaznamená portál. Brzy jím proběhne. Konečně se objeví na území Dream SMP. Ben znovu počká, než projde i Michael a pak se rozjede k němu domů.

Jemně ho pobídnu a vjedeme do portálu, objevíme se normálním světě a já se rozhlédnu. ,,Vypadá to tu dobře" kývnu uznale s úsměvem. ,,Kudy teď?" Optám se, když Jerry zastaví vedle něho

„Rovně přes palouček, pak už bude vidět místo kde bydlím." Sebastian se rychle rozběhne směrem domů. Proběhneme po louce. Po pravé straně jsou jasně vidět houbové domečky Kinoko Kingdom. Za chvíli se objeví i můj dřevěný domek. Zpomalím Seba a po klusu k němu přijedeme blíž. U něj z něj seskočím a odvedu ho do ohrady.

,,Tak utíkej, Jerry. Jen mě neshoď" zasmějí se jemně. Ten pochopí, když se lépe chytnu a rozběhne se za nimi. Můj pohled spadne na krásné houbové domečky. ,,Wow" šeptnu. Jsou tu talentovaný lidi. Mezitím, co já se kochal, tak Jerry je dohnal a zastavil se u jeho domu. Pohladím ho. ,,Jsi šikovný Jerry" usmívám se a následně podrbu. Seskočím z něho a stále se usmívám. Jemně ho chytnu za uzdu a čekáme na Bena. Já se zatím rozhlížel, prostě nové okolí kolem mě.

„Mám odvést Jerryho za Sebym nebo ho do ohrady odvedeš sám?" Zeptám se ho.

,,Odvedu ho, jen mi prosím ukaž, kde je ohrada" mile se usměji, když se objeví tu. ,,Jinak je to tu krásné. Co to bylo za houbové domečky?" Optám se zvědavě

„Je to hned tady na boku domu." Ukážu palcem za sebe, na místo, kde je i ohrada. „To bylo Kinoko Kingdom. Domov George, Karla a Sapnapa. Pokud se ti líbilo z dálky, tak se ti bude určitě líbit ještě víc, až ho uvidíš celý z blízka." Usměju se na něj. Zatím co Michael odváděl Jerryho do ohrady, mě se něco otřelo o nohu. Rychle jsem se podíval na zem. Tam seděl můj lišák Felix. V puse držel kus lana. Nadšeně vrtěl ocáskem. S úsměvem jsem si k němu dřepl a podrbal jsem ho za ušima. On mi na přivítání dal lano. S děkuju si je od něj převzal a dal si ho do brašny. Za odměnu jsem mu hodil bobule, po kterých nadšeně skočil, zatočil se dokolečka a pak je smotaný v klubíčku začal baštit.

,,Oh, dobře" Odvedu Jerryho do ohrady. Když ho tam dám, tak ještě podrbu. ,,Nezlob" usmívám se a pohladím po nozdrách. Vrátím se k Benovi. ,,Opravdu? Už se těším, až mi to ukážeš tam, až doděláš co máš." Usmívám se a všimnu si lišky. ,,Ježuuu, ten je roztomilý." Usmívám se. Jo, jsem přesný opak Techna, ale tady s Benem jsem dost otevřený, což se nestává tak často. Ale vím, že před ním můžu být takový jaký jsem doopravdy. Jako před Technem. Prostě tušení, a tichá důvěra. No zpátky do reality. Sledují lišku jak papá bobule, jestli se nepletu

„Felix dokáže být hodně roztomilý, ale i pěkně zákeřný, když něco chce." Usměju se. „Asi by bylo dobré jít, ať se vrátíme před setměním. Fundy bydlí nejblíž, tak bychom mohli zaskočit prvně k němu." Rozhlédnu se okolo sebe, abych mohl vybrat nejrychlejší cestu. „Asi bychom mohli jít přes cestu k L'Manburgu a pak zabočit doprava." Zauvažoval jsem nahlas, než jsem se tou danou cestou rozešel.

,,Pěkný jméno" usměji se na Felixe, jak mě zkoumá. Jemně na něho mávnu a rozejdu se k Benovi, než mi uteče a já se tu ztratím. Dívám se po okolí, mají to tu vážně pěkné, ale vím že tu neměli pěknou minulost. Co jsem slyšel od Techna, odmítl se o tom bavit a já to respektuji

Když už začínaly být vidět trosky bývalého města, rozhodl jsem se zabočit. Neměl jsem moc chuť se tam teď znovu vracet a zaobývat se minulostí. K Fundyho domu nevedla cesta, tak jsme šli po trávníku. Stále jsem ostražitě sledoval cokoliv by mohlo být poblíž.