Stále v procesu [Dream SMP]

3...

Michael- BlueLucaria
Benjamin- Weromika3

Převážně jsem mlčel a sledoval okolí, a sem tam zeptal na nějakou drobnost, ale jinak nerušil. ,,Kdo je přesně ten Fundy?" Optám se trochu nejistě. Někdy nemám rád svou zvědavost

„Je to lišák. Dříve žil kousek ode mě v L'manburgu, po tom co byl ale zničen a jeho otec zemřel, postavil si vlastní dům a teď tam o samotě žije. Jen se občas někam zastaví si na chvíli pokecat." Vysvětlím. Jeho dům už začne být vidět. Zamířím proto rovnou k němu.

,,Oh.." nic víc neřeknu. Někdy lítost je dobrá, ale nevrátí to, co kdysi bylo. Následují ho a všimnu si, jak se blížíme k věži. Jestli to je jeho dům, tak jako tleskám. Já bych asi něčím takovým nežil, ale kdo nezkusí, neví. Takže budu mít teď neutrální názor k němu, než ho poznám

Fundy byl zrovna venku, takže netrvalo moc dlouho a všiml si nás. Nastražil obě uši, upravil si svou čepici s kšiltem a vyšel nám naproti. „Howdy. Co vás sem přivádí?" Zasmál se. „Jen mám pro tebe nějaké papíry od Techna a provádím tu při tom Michaela." Odpovím mu.

,,Jaké papíry?" Optá se a prohlídne si mě. ,,Má pár stejných rysů, jako Techno." Poví. ,,Oh.. jsem jeho bratr, i když na to nevypadáme" podrbu se a usměji mile s jasným důkazem, že nemám v plánu mu nic udělat či tak. Potom se začnou bavit a já se rozhlížím a zvědavě to tu sleduji

„Povídal, že potřebuješ nějaké nákresy." Fundy se zamyslel, pak střihl ušima a usmál se. „Tohle! Už vím. To jo, čekám tu na ně." „Dobře, dej mi moment, jen si je najdu." Dřepnu na zem, z tašky začnu vytahovat různé své věci, abych se mohl dostat k těm papírům. Ta taška je propojená s mým inventářem, takže nepotřebuju ho zapínat, jednoduše to všechno najdu v brašně.

Mají to tu krásné, ale cítím že není vše v pořádku, ale to je teď vedlejší. Nebudu se šťourat v minulosti. Co bylo, bylo. Přece jen. Vážně to nezmění nic, co se stalo. Nemám rád svou zvědavost, když si něco u myslím. No to je jedno. Ještě chvíli se baví, a všimnu si, že Ben si vytáhl luk, aby to mohl lépe najít. Napadne mě něco. Šibalsky se usměji a kouknu na Fundyho, jestli chce udělat malý prank, na Bena s jeho lukem, nic se mu nestane, jen ho schováme. Nic více

Prohrabávám celou tašku. Nedaří se mi v ní ty papíry najít. Přehrábnu věci na jinou stranu, než je konečně spatřím. Vytáhnu je a pak pohlédnu na jména. Ty co jsou pro Niky vrátím zpátky. „Tak už to mám." Dám Fundymu papíry. Neunikne mi jeho šibalský úsměv. Zarazím se. Tohle nikdy nečiní nic dobrého. Začnu si balit věci zpátky, když mi to do cvakne. „Kde je můj luk?" Podivím se a pohlédnu na ty dva.

Pokrčím rameny a usmívám se, dobře. To nevypadá moc nevinně a přesvědčivě, ale- prostě nějaká zábava musí být. Luk jsme schovali u Fundyho do truhly, kde nic nemá, takže je v pořádku. ,,Nevím" dodám k mému činu

Povzdechnu si. Normálně bych převrátil celé místo naruby, abych ho našel, ale zrovna jsem na to neměl čas. Podle slunce byla už asi jedna nebo dvě hodiny odpoledne a nezbývalo nám dost času. „Fajn, zrovna teď na to není čas. Takže si pro něj dojdu později." Postavím se a ukážu na Fundyho prstem. „Ty víš čeho jsem schopný když se naštvu, takže doufám, že s ním nic nebude, až se vrátím." Fundy zvedne ruce v gestu že se vzdává. Úsměv mu však stále zůstává. Podívám se na Michaela. „Tak jdem ještě za Niky, ať už to máme z krku."

,,Dobře" tak snad to stihneme, než začne být noc. Jestli si vzpomínám, tak noci nejsou tak mírumilovné, jak přes den. Mávnu na Fundyho a rozešli jsme se k té Niki