Stále v procesu [Dream SMP]

65.................................................................

Polibek oplatím a usmívám se. Narovnám se s úsměvem

S úsměvem se na ně dívám. Moc jim to sluší.

Kouknu na Bena a darují mu taky polibek, jako poděkování za rozptýlení. ,,Tak co, myslíš, že bych zvládl nějaké těžší práce s nohou?" optám se Ereta

Polibek mu opětuju. „Budeš moct chodit normálně, ale neviděl bych to na nošení těžších věcí."

,,Dobře." kývnu hlavou, když se odtáhnu od Bena

„Myslím že nejdříve by jste mohli pomoct s dotvořením lektvarů. Dal bych vám knihu s recepty, zkontrolovali, co chybí a dovytvořili je." Dodá ještě Eret.

,,To by šlo." kývnu hlavou s úsměvem a kouknu na Bena, jestli souhlasí

„Taky se mi to líbí. Lektvary vařím rád." Pousměju se. Eret tedy vstane a vezme knihu, kterou nám podá.

Usměji se. ,,Já lektvary nějak nedělám, takže budu spíše asistentovat, Bene." povím s úsměvem

„Můžeš mi říkat který a kolik vytvořit." Úsměv mu opětuju.

,,To by šlo." kývnu hlavou. Postavím se, jakmile si upravím nohavici a Eret přejde ke svému stolu, plných papírů

Taky se postavím. Skočím ještě k Eretovi, kterému dám pusu na tvář, vezmu knihu a ještě se na Ereta otočím. „Kam že máme jít?"

Zasmějí se tiše a poslouchám je. ,,Jděte jak je služebnictvo, mají pokoje, ale nepůjdete tam, ale před tím zatočíte do prava a po schodech dolů, nemůžete to minout, je tam velký nápis laboratoř na tohle. Je to trochu níže než další, pro bezpečnost." poví Eret

„Dobře, díky." Poděkuju rozloučíme se a s Mikeym se tam vypravíme.

Jakmile se rozloučíme, tak se rozejdeme tam. ,,Jsem docela zvědavý, nikdy jsem nějak v laboratoři nebyl, když nebudu počítat u tebe."

„Tak to moje se ani moc za laboratoř považovat nedá." Zasměju se. U Ereta v laboratoři jsem byl jen jednou, ale jen na skok, tak si už moc nepamatuju, jak vypadala.

,,Mini laboratoř, se tomu dá říkat." zasmějí se

„Tak to už asi jo." Zasměju se znovu. Už se blížíme k cíli.

Usměji se a rozejdeme se po schodech dolů, jak říkal Eret

Tam narazíme na dveře. Otevřeme je a před námi se objeví dlouhá místnost plná chestek, nad nimi jsou v rámech nakresleny věci, co v chestce jsou.

Písknu slabě nad tím. ,,Páni.." vejdeme dovnitř a já se rozhlížím.

„Teď ještě zjistit, jaké lektvary chybí." Začnu se rozhlížet okolo po nějaké skříňce.

,,Myslím, že došel právě ten lektvar proti bolesti, který utlumí a tak.." povím

„Možná jich chybí víc, tak bychom mohli rovnou dodělat i ty." Otevřu knihu a začnu hledat alespoň ten, který známe.

,,Jo, ale to moc nevíme. Museli bychom se jít zeptat a poznamenat." povím

„To máš asi pravdu. Mám tu ten proti bolesti." Knihu položím na stolek. „Je na to potřeba řepa, zlatý meloun, potom magma cream a zlaté jablko."

,,Dobře, docela drahé s tím zlatým jablkem a zlatým melounem." povím, ale vím jak se blbě sehnavá magma cream, ne. Nelovil jsem to, to spíše táta