Síla draka

Dračí geny

Ahoj všichni.
Tak prodleva mezi kapitolama byla menší než jsem si myslela.
No nic, bavte se. 😄
____________________________________

Po tom co se Elis trochu uklidnila, jsem si šly sednou na kraj skály. Přesně tam, kde jsem se poprvé potkala se Siff. Ani pořádně nevím, co ji tak naštvalo. Elis přece nic špatného neřekla. Mrzí mě, že jsme se rozkmotřily zrovna takovým způsobem.

Beze slova jsme se dívaly na ten daleký orandžový les. Jak se ty stromy v barvě pomerančové kůry chvějí ve větru. Sem tam šlo zahlédnout i obrovské zářící větve některého ze stromů Života. Párkrát jsem si všimla i větví těch poničených. Budu se muset poptat Jessie. Třeba by dokázala ty pro draky nezbytné rostliny nějak oživit.

Podívala jsem se doleva, kde seděla k Luise přitulená Elis. Něco si spolu špitaly. Zrzka byla ke mě otočená tak, že jsem dobře viděla na červené místo. Na některých místech se ji už začínala dělat modřina. Víc mě ale zaujal její spokojený úsměv na tváři. Ten by donutil pousmát se i hráče pokru.

Můj pohled se vrátil zpátky k lesu. V tom mě napadlo, co nás vlastně teď čeká? Na tu otázku jsem si pořádně nedokázala odpovědět. Ano, najdeme naší školu. Vrátíme se zpátky tam, kde máme být. Jenže jak? Mohli by jsme se podívat na to místo, kde jsme se poprvé setkali s Lovci. To by nám stejně asi moc nepomohlo, protože podle slov ředitelky do Dračí školy žádná cesta nevede. Takže by jsme se jen zase ztratili v neznámém lese...

Mé přemýšlení však v zápětí přerušila Lea, ale podobnou myšlenkou:

"Holky, napadlo vás vůbec, co bude dál, až se vrátíme do školy? Co všechno budeme muset dohánět?"

"Jo, no. To mi vůbec nedošlo," řekla trochu zmateně Kate.

"No ty vogo. To bude víc písemek než, o pololetí, když jsem týden chyběla," zděsila se Luisa.

"Já se spíš bojím toho, že celý den budu zalezlá v pokoji," přidala jsem se.

"Nevím, čeho se tak bojíte. Jsme tady přece sotva dva dny," řekla spokojeně Elis.

"To je sice pravda, ale naší školu podle mě nenajdeme za jedno dopoledne." (Lea)

"To bude trvat nejmíň týden, než ji najdeme." (Luisa)

"Možná i déle. Přece ani pořádně nevíme, kde jsme," upozornila nás Kate.

"Ach jo. Proč jsme jen tehdy nezůstaly poblíž učitelky," řekla jsem si pro sebe.

Lea vedle mě mě však slyšela:

"Ber to z té lepší stránky. Pomohly jsme místním drakům."

"Třeba by se Bella rozhodla zničit naší školu. Přece jen máme taky dračí geny," přitakala jí Luisa.

"Dračí geny?" podivily jsme se.

"No. Jak jinak chcete vysvětlit, že zrovna vy jste našly prsten," řekla nám brunetka.

"Náhoda?" (Lea)

"Osud?" (Kate)

"Já ho dostala od babičky." (Já)

"Jo, prostě jsme ho nějak získaly a zvládly zkoušku." (Elis)

"Tak mi předveďte ty vaše dračí geny," ozval se známý posměšný hlas zezadu.

Protočila jsem očima a postavila se.Celkem mě to překvapilo, že Sarah ještě neomrzelo nás otravovat. Ještě víc mě však překvapilo, kdo ji odhodlaně stál po boku. Siff. A za ní se poslušně krčily Netta a Pazzi.