1. školní den (část 2) - Schopnosti a Přátelé

412 27 13
                                    

Ahoj. Tak jsem tady zas. O den dřív. V této kapitole bude konečně něco, co bude takové magické. Jo, a obrázek nahoře je znak, který se objevil na ruce Lile. Bavte se.😊
____________________________________

Ředitelka mluvila a mluvila. Mě už pomalu přestávalo bavit. Byla druhá hodina a nic se ještě pořádně nestalo. Potom ale ředitelka řekla něco, co mě donutilo poslouchat.

"...jak už někteří z vás ví, dneska se seznámíte se svojí schopností. Ta vás bude doprovázet celý váš život..."

A tak dále, a tak dále. Najednou se zhaslo světlo a já ucítila jak mě něco píchlo do zad. Padla jsem do hlubokého spánku.

~~~

Dopadla jsem na zem. Kolem mě byl ten les, kterým jsem se sem dostala. Okolo mě levitovaly různé znaky. Některé po chvíli zmizely, jiné se zase objevily. Najednou se všechny rozletěly směrem ode mě. Jen jedem zůstal tu zůstal. Chtěla jsem se ho dotknout, ale i on jako všechny ostatní mi začal uhýbat. Vydala jsem se za ním...

~~~

Lea:
Probudila jsem se s třemi hvězdami v kolečku na rameni. Rozhlédla jsem se kolem. Někteří žáci ještě spali jiní si prohlíželi své znaky. Postupně se všichni probudili. Jen Lila byla pořád jako mrtvá. Chytla jsem za ruku Claru, která šla kolem.

"Claro, co se to s Lilou děje? Nemám ji probudit?"

"Ne, Leo to nemůžeme. Jinak by Lila nikdy svou schopnost nezískala. Každý má jenom jeden pokus. Ale neboj. Lila se probudí až chytí svůj znak," řekla a odešla.

~~~

Běžím pořád za znakem. Nevšimla jsem si že za námi letí i ostatní znaky. Ty mě obklíčily a oddělily mě od hvězdy, kterou jsem pronásledovala. Po chvíli se zase rozestoupily a mohla jít dál. Jenže hvězda zmizela. Po pár minutách hledání jsem ji uviděla. Rozběhla jsem se dřív než to stihla zaznamenat. Dotkla jsem se ji a z metrové hvězdy se stala několika centimetrová hvězdička. Chytla jsem ji do dlaní aby mi neuletěla. Najednou se pode mnou propadla zem.

~~~

Lila:
Probudila jsem se ve třídě a vedle mě stála ředitelka. Na mojí ruce byla právě ta hvězdu, kterou jsem snažila chytit.

"Gratuluji Lilo. Bála jsem se že ti znak uletěl.
Jsem ráda že se ti nic nestalo."

"Co se stalo? Je něco špatně?"

"Zůstala jsi v tom hodně dlouho."

"Aha. A jakou mám schopnost?"

"K tomu se hned dostanem," řekla ředitelka a odešla k tabuli.

"Teď budu říkat jména. Koho vyvolám ten sem příjde a já mu řeknu jeho schopnost. Jesie Alinsová!"

K tabuli přišla holka z deních. Její schopnost byla rozsvítit ve tmě. To se hodí.

"Lilo, jak vypadá tvůj znak?" vyrušila mě z přemýšlení Luisa.

Síla drakaKde žijí příběhy. Začni objevovat