Ahoj. Po dvoutýdenní pauze je tady zase další kapitola. Důvod, proč jsem tak dlouho žadnou nevydala, najdete dole. Ale jsme tu přece od příběhu. Tak čtěte a bavte se. 😅
____________________________________Dojedli jsme a Clara nás vedla k sedmi dveřím, které se lišily pouze znakem. Ty byly stejné jako na stolech v jídelně. Hned jsem věděla kam půjdem. Ke dveřím sešesticípou hvězdou. Měla jsem pravdu. Vešli jsme do pokoje. Byla to kruhová místnost. Uvnitř byl gauč, stůl a skříňky. Na stěnách visely obrazy s draky. Po levé straně byly dveře s našimi jmény.
"Tak děcka, tohle je náš pokoj. Teď jděte do svých pokojů. Nebojte, jsou stejné jako ty vaše, které má vaše druhé já..."
"Jaké druhé já?" ozvala se Sarah.
"To vám řeknu potom. Za pět minut tady. Mám pro vás něco. Musíme přece vědět, kdo má tu čest být se mnou v týmu," usmála se Clara.
Šla jsem do pokoje s mým jménem. Měla pravdu. Byl úplně stejný jako ten můj doma. Teda, až na poličku s nějakýma knížkama. Vzala jsem jednu do ruky.
Ohniví draci
Přečetla jsem nadpis knihy. Teď se tím ale zabývat nebudu. Převlékla jsem se. Byla jsem ze včera pěkně spocená. Potom jsem šla za ostatními do společenské místnosti.
Clara mezitím připravila nějaké hry. Sarah a její parta (níže už jenom Parta) protočily očima. Prý že to jsou hry pro děcka.
Já taky nebyla moc nadšená, ale jak se později ukázalo, Clara měla vše dokonale promyšlené. Hráli jsme o Dragoiny a Driny. Jsou to mince, kterými se tu platí. Fungují na stejném principu jako eura a centy. Sto Drin je jeden Dragoin.
Začali jsme hrou Dračí doupě. Měli jsme se dostat do dračího hnízda a vzít jedno vejce. Na cestě však bylo hodně nástrah. Měli jsme možnost získat kouzla, kterými by se dala odvrátit případná katastrofa.
To se ale moc nedařilo, protože Jack pořád chodil v kolečku, Zara každé druhé kolo nehrála a Lea se nedostala dál než do půlky. No aspoň byla zábava.
Nakonec vyhrála Mia. Ta ale svoji výhru dala Sarah. Jak jinak, že. Druhá jsem byla já. Dostala jsem jeden Dragoiny a 30 Drin. A třetí byl Tomas. Lea nedostala nic, tak jsem ji deset Drin nabídla.
"Ne, Lilo já si svou výhru vyhraju uvidíš."
"Dobře, ale až vyhraju celý tento turnaj budeš žadonit, abych ti dala aspoň jednu Drinu." Tomu jsme se obě zasmály.
Hráli jsme celé odpoledne.
Z Toma se vyklubal vtipálek, který nic nebral moc vážně. Byl to ale prima kluk. Stejně jako Jack. Ten byl tichý, ale nezkazil žádnou zábavu. A vymýšlí dobré taktiky. To se ukázalo v týmové hře. Potom tu byla Mia. Ta je dost urážlivá a plachá. Ale i věrná, protože poslouchá Sarah na slovo.
Tím se dostáváme k tomu nejotravnějšímu a nejchamtivějšímu stvoření pod sluncem. Mia ji totiž nedala svou výhru jen tak. Vynutila si ji. Stejně jako od Zary. Holkám zbyl asi jen 10 Dragoinů. A navíc je Sarah schopná i hodinu mlet o něčem, co nikoho nezajímá. Sama se považuje za nejkrásnější a nejdůležitější. Ale na druhou stranu se nepřetvařuje a není falešná.
ČTEŠ
Síla draka
FantasiaLila žije obyčejný život. Jednou na narozeniny dostala od babičky zvláštní prsten. A její život plyne dál... Jednoho dne ale prsten začne svítit a začne Lilu někam vést. Ukáže se že ji vede na Dračí školu. Každý se tady naučí proměnit v draka a má...