Síla draka

Tajemné papírky

Ahoj. Za se o něco dřív . V této kapitole vlastně začíná náš příběh.
Užijte si čtení! 😊
____________________________________

Ležím na posteli pohledem upřeným na vzkaz, který mi kdysi dala babička. Začala jsem číst. Objevily se mi slzy v očích. Babi už je dva roky mrtvá. V tom jsem uslyšela cinknutí. Podívala jsem se na mobil. Nikdo nepsal. Četla jsem dál. Cinknutí se ozvalo znovu. Tentokrát jsem poznala že to bylo od stolu. Rychle jsem se tím směrem podívala. Na stole ležel papírek. Nechala jsem vzkaz vzkazem, a moje myšlenky se točily jen kolem záhadného papírku. Byly na něm runy. Něco málo z nich umím. Zkusila jsem je přečíst.

Milá Lilo.
Připrav se na cest...
Co to je za zvláštní znak!? Vykřikla jsem naštěstí v duchu. Přemýšlej, přemýšlej. No jasně. Je to U.

Milá Lilo.
Připrav se na cestu.
Co to má znamenat? O jaké cestě mluví? A kdo? No nic. Vzala jsem si deník a tužku. Doufám že to není nic dlouhého...

Můj proud myšlenek přerušila máma.
"Lilo,oběd!"
"Už jdu." Seběhla jsem schody a zamířila do koupelny. Mamka hodně dbá na hygienu. Pak jsem si sedla. Oběd byl přímo vinikající. Vývar a špagety. Rychle jsem je snědla a šla zpátky do pokoje. Na stole mě čekal nový papírek.

Deník a tužka ti nestačí.  Vem si s sebou i sirky, spacák a především svůj prsten. Vycházet budeš za dva dny před školou.

Vypadá to že někde budu přespávat. Miluju sice záhady, ale furt se mě držela myšlenka kdo tyto papírky píše.
Nenápadně jsem ukořistila věci z onoho papírku. Zbalila jsem je do batohu. Mezitím na stole mě čekal další vzkaz. Tentokrát jsem runy přečetla levou zadní.

Neboj se. Kdo jsem se brzo dozvíš. Na výpravu půjdeš sama. Do batohu si den před odchodem zbal do batohu nějaké jídlo a pití. Nikomu ani neříkej že někam jdeš.

Oni si změny nevšimnou.
Tak fajn. To jakože se rozpůlím, nebo co. Přesně. Odpověděl nějaký hlásek v mé hlavě. Nevěnovala jsem tomu pozornost.

Zbytek dne jsem si četla. Pořád jsem myslela na to, kdo ty vzkazy píše.
Ani jsem se nenadála a už bylo půl páté. Na stole byl zase lísteček.

Jenom tě upozorňuju že teď si budeš muset poradit sama. My máme omezený počet vzkazů. Další dostaneš před cestou.
Vím na co myslíš. Mě uvidíš až v cíli. Tu mapu si zval s sebou. Připrav se. Víc ti bohužel nemohu říct.

Teda. To vážně zní ještě nadpřirozeněji. Můj pohled sklouzl na mapu. Rozložila jsem ji. Měla aspoň metr a půl na šířku a metr na výšku. Narozdíl od těch našich map, byla fialová. Nížiny skoro růžové a hory místy až černé. Asi uprostřed byla tenká čára. Když jsem se podívala kde začíná, byl to náš dům. To mě překvapilo.  Byla tam i škola a náměstí. Chtěla jsem najít vesnici ve které bydlí kámoška. Sice jsem ji našla, ale byla tam i jakási druhá vrstva. Odklopila jsem první vrstvu a ta vzápětí zmizela. Byl tam tmavý hornatý kruh a uprostřed růžové údolí. Nejspíš tam taky tekla řeka.  Všimla jsem si, že tamtudy procházela ta divná čára. Končila u nějakého hradu. Neviděla  jsem jméno. Snad mi potom Neznámý řekne.
____________________________________

Pokračování příště...

Taková trochu nudná a nezajímavá kapitola. Potřebovala jsem ji ale napsat. Ale teď jinam. Ten vzkaz nahoře dává smysl. Schválně jestli příjdete na to co se v něm píše. Není to podstatné, ale pro ty co to vyřeší do 24.4. mám menší překvapení, dárek, bonus. (Vážně nevím jak to nazvat.😅)

Jo, a kapitoly budou vycházet v úterý a nejspíš v pátek.

misavaverkova 🖐