Školní výlet

275 26 8
                                    

Ne, neklamou vás oči. Opravdu je tady nová kapitola tak brzo.😁
Jak už asi víte, dnešní kapitolou započně další část příběhu.
Bavte se.😃
____________________________________

Pomalu končí srpen a největší vedra nás opouštějí. S Leou i s Davem je to už dávno v pohodě. I dracky umím líp. Dokonce se i přeměnit umím líp. Sice ani zdaleka tak jak bych měla ale už se mi alespoň objevují drápy a rohy. A trochu víc šupin.

Ale zpátky k věci. Je středa a já se připravuju na hodinu. Zazvonilo a do třídy vešla třídní.

"Milí žáci. Mám pro vás dobrou zprávu. Jako každý rok pojede první ročník do Velkého lesa. A pokud budete mít štěstí, budeme moct vidět i divoké draky."

Třídou se rošumělo nadšené šeptání spolužáků.

"Ještě pár informací. Pojedeme příští týden v pondělí a budeme tam až do čtvrtka. Spát se bude pod širákem nebo ve stanech. Víc vám řeknu zítra. Tak to by bylo. Otevřete si učebnici na straně 46..."

Vyučování skončilo a s holkama jsem šla na oběd. Samozřejmě se nešlo vyhnout rozhovoru na téma školního výletu.

"Holky já se tak nemůžu dočkat!" (Lea)

"To asi všichni, ale v poho." (Luisa)

"A co když neuvidíme ty draky? To by jsme tam pak jeli zbytečně, ne?" (Kate)

"To bych neřekla. Podle mě to bude i něco na způsob adapťáku. A navíc budeme přespávat ve volné přírodě." (Já)

"To je fakt." (Elis)

"Ale co když nás něco přepadne ve spaní." (Kate)

"Tak se budeme muset bránit." (Luisa)

"Nestresuj se, Kate. Očividně už tam úča někdy jela. Takže to má pod palcem." (Lea)

"Že ty jsi ještě nikdy venku nespala?" (Já)

"No, jednou. Byly mi čtyři. S rodiči jsem jela campovat." (Kate)

"To vše vysvětluje." (Elis)

To už jsme ale byly u jídelny Kate, Luisa a Elis odešly za svými skupinami. S Leou jsme pojedly, odešly na pokoj a probíraly s kluky naše pocity z výletu.

Pondělí

Celou neděli jsem strávila balením nebo uklidňováním Kate. Třídní říkala, že si toho nemáme balit moc, aby jsme to unesli. Tak jsem si vzala jen pár triček, spacák a pro jistotu sirky a nějaké trvanlivé jídlo.

Ale teď už stojíme před školou a čekáme na poslední opozdilce. A pak jsme konečně vyšli. Přítel od Elis, Plant, celou dobu vykládal jaké to tam je. Prý od tamtud pochází.

Chvíli jsem ho poslouchala, ale potom jsem dala přednost přírodě. Venku jako takhle jsem byla naposledy, když jsme se učili přeměňovat na draky. To hřiště venku je spíš takové náměstí. A na trénink s luky a ostatními věcmi je taková speciální hala.

Asi po hodině chůze, se okolí začalo měnit. Stromy byly menší a vše bylo sladěné do červených a zelených odstínů.

Pak nás Riliová, naše třídní, vyzvala k svačině. Samozřejmě nikdo neprotestoval. Od kuchařek jsme něco k zakousnutí dostali. Má to prý vydržet na celý výlet, takže někteří budou držet hladovku.

Takže se nešlo vyhnout pohledu na Luisu, která se snažila odolat další přesnídávce. Pravda, já taky trochu bojovala.

Po svačině nám úča dala čtvrt hodiny na prohlédnutí okolí. S holkama jsme šly k nedaleké řece. Vzpomněla jsem si na řeku, přes kterou jsem se musela dostat, při Velké zkoušce.

Pousmála jsem se na hezkou vzpomínkou.

Šly jsme chvíli podél břehu a pak zahnuly do lesa. Elis, která měla hodinky nás upozornila, že bychom se měly vrátit. Svolala jsem s Leou všechny skupinky okolo a pomalu jsme se vraceli. Když jsme měli dojít na místo, kde byla učitelka, byla tam mýtina. A pak mi to došlo.

Ztratili jsme se!!
____________________________________
A jsi zase na konci kapitoly.

Nechci prozrazovat co se stane, ale naše skupina potká draky. Chtěla bych se vás zeptat, jestli se mají umět přeměňovat v lidi (jako divocí lidé) nebo ne. Díky.

A teď už se loučím.
Tak zatím. 👋

PS. Ti co čtou knihu od znova, tak se nedivte. Změnila jsem pár věcí.

Síla drakaKde žijí příběhy. Začni objevovat