Síla draka

Záchrana (část 2) - Dobytí hradu

Ahoj.
Jak jsem slíbila, dneska na mé narozeniny vám přináším novou kapitolu. Je celkem dlouhá, má kolem 2500 slov. Původně měla být na dvě části, myslím ale, že delší kapitolu oceníte.
Bavte se🎂
____________________________________

Lea:
Už nějakou dobu jsem seděla na pařezu a dýkou vytvářela na několik metrových klacků ostrou špičku z obou stran. S poměrně těžkou a velkou dýkou se nepracovalo zrovna nejjednodušeji, ale i tak jsem během půl hodiny byla téměř hotová.

"Leo! Něco jsme našly!" přiřítila se Elis z lesa s Kate v závěsu.

"A co?" zeptala jsem se s údivem.

"No několik desítek metrů od kraje lesa naproti bráně jsme objevily malou skálu. Když jsme ji prohledaly, našly jsme v ni dobře schovanou jeskyni," řekla Elis.

"Není sice nějak extra velká, ale myslím, že bysme se tam vešly všechny," doplnila ji Kate.

"Tak to aby jsem ji co nejdřív věděla," řekla jsem jim na to s úsměvem a zastrčila dýku zpátky do pochvy.

Jěště jsem vyběhla před les a upozornila na sebe zamáváním Luisu, která právě prozkoumávala jednu z věží. Ta okamžitě pochopila. Opatrně se nepozorovaně snesla k nám.

"Co se stalo?" zeptala se, když s ladností dopadla na zem.

"Holky něco objevily. A nechtěla jsem, aby jsi nás potom hledala," odpověděla jsem ji.

Vešly jsme zpátky do lesa za holkama. Posbírala jsem moje provizorní zbraně ze země a dala je holkám. Ten jeden nedodělaný jsem si nechala pro sebe.

"Tak nás veďte," řekla Luisa směrem k Elis a Kate.

Po asi deseti minutách cesty nás holky dovedly před zmiňovananou skálu. Ona jeskyně v ní byla nakonec menší, než jsem myslela. Ale to vynahradil stejně dobře krytý prostor před ní.

Když jsme se tam sesedly začala jsem se vyptávat na to, co zjistily:

"No, zjistily jsme, že žádné ochranné kouzlo nejspíš čarodějky nepoužívají. Když jsme viděly to modré světlo, tak odemykaly jenom obrovský zámek na bráně," řekla Elis.

"To můžu potvrdit. Když jsem prozkoumávala věže, nic mi do nich nebránilo vstoupit," souhlasila Luisa.

"Dokonce jsem ani nikoho neviděla. Ale vzhledem k tomu, že může být čas oběda se ani ničemu nedivím," špitla Kate.

"Takže ta pevnost není nijak extra hlídaná? To je víc než podezřelé," zamyslela jsem se.

"To teda je. Mi se však potvrdila teorie, že tahle stavba nejde vidět se shora. Pravděpodobně se teda spoléhají na tu iluzi. To vlastně i dává smysl proč sem šly pěšky, i když je to sem minimálně kilometr." (Luisa)

"A co dál jsi zjistila Luiso?" (Já)

"Že ty tři nejvyšší věže mají zamřížovaná okna a je v nich jenom seno na zemi. Ty nižší potom slouží asi jako nějaké sklady. Našla jsem v nich různé zaprášené zbraně, nějaké knihy, oblečení, nepožívaný nábytek a tak. Ale všechny mají zamčené dveře ke schodišti, takže tudy cesta nevede," řekla Luisa.

"A myslíš, že by se do toho hradu dalo dostat těma postranníma chodbama?" zeptala se Kate.

"To jsem nezkoušela, ale asi ano." (Luisa)

"Takže si to shrňme. Pevnost není moc chráněná, ale to nejspíš proto, že je čas oběda. Věže se asi moc nepoužívají, ale nemůžeme se tudy do pevnosti dostat. Můžeme si však z nich vzít nějaké věci. Hm..." zamyslela jsem se.