Síla draka

Záchrana (část 4) - Luisa zachraňuje den

Ahojda,
přesně po půl roce vás vítám u nové kapitoly. Už tradičně, kvůli krapítek delší prodlevě mezi části, vám doporučím si zase přečíst několika předchozích kapitol.
Tak zatím příjemnou zábavu 😊

(Jo, a snad oceníte ty překlady, nad kterými jsem strávila beze srandy asi hodinu...)
________________________________________________________________________

Po několika vteřinách jsem se probrala. Bolela mě hlava, jakoby se mi do ní zařezávaly tucty nožů. Když jsem se pokusila otevřít oči, viděla jsem jen rozmazané šmouhy, ale byla jsem schopná rozpoznat jednotlivé postavy.
Jako poslední smysl se mi vrátil sluch. Postavy přede mnou si něco říkaly:

"Ia Iok soma gepilla-tu, ur Ia gara Iu e macalo-zu Winston. (Měla jsem to pod kontrolu, ale děkuju za pomoc Winstone)," řekla menší postava, podle hlasu jsem poznala Zaneru.

"Iok lapaz peloma-tu'a fi hura Io, tuzi'a. (Je mou povinností vás chránit, má paní)," odpověděl s děsivym klidem nějaký vysoký muž, pravděpodobně Winston a uklonil se.

"Gerutta!" zakřičela Zanera.

"Tuzi'a?(Ano, paní?)" odpověděl vysoký hlásek patřící opravdu malé čarodějce.

"Iu ywalu carilo-zu i Ius oderu Ioiks motumeces-zu. Za Ius Ioiks-zu catus es polozati, ru Ias elipos Ioiks-tu, Ias akos on pori'ratali. Ur Ius Iom retoti'Odeo-zu petus kamu. I ui Ius Iom futilo-zu es galatomu petus. Ia hilivo-zu peta. Ui ratali-zu, as Iok toma lepak. (Sežeň si tým a odneste ta lidská mláďata. Prozatím je nechte v žaláři, co s nima provedeme se domluvíme na večerní poradě. Ale tu vnučku Odeovu dejte zvlášť.  A taky dejte do pořádku tu spoušť v hlavním sále. Jdu si dát koupel. Do večeře ať je hotovo)," zadala Zanera rozkazy a odkráčela někam do pevnosti. Většina přítomných ji následovalo. V místnosti zůstali včetně Gerutty asi tři osoby. Začaly se na něčem domlouvat.

V tom jsem si všimla, že někdo se krčí v rohu stropu. Působila však, jako by mezi ně nepatřila. Měla dračí oble- Ale vždyť je to přece Luisa! uvědomila jsem si vzápětí. Moc dobře jsem ji neviděla, ale snažila se mi něco naznačit. Rukou ukazovala na něco po mé levici.

Opatrně, abych na sebe neupozornila, jsem tím směrem natočila hlavu. Těsně vedle moji ruky ležela dýka. Asi mi musela vypadnout z pochvy, když jsem narazila do stěny. Divím se, že jsem se o ni nepořezala. Pokusila jsem se ji uchopit, ale podařilo se mi to však až na několikátý pokus. Podívala jsem se zpátky dopředu na Luisu.
Pohybem ruky mi naznačila ať ji dýku pošlu po zemi. Přišlo mi to divné, ale pak mi došlo, že všechny zbraně jsem jim vzala a leží na druhé straně místnosti. Jak se ti to krásně začíná vyplácet... Napnula jsem vsechny svaly a dostala jsem se po sedu.  
Mohla jsem se konečně pořádně rozhlédnout po místnosti. Vedle mě ležely v bezvědomí Elis a Kate. Lea na tom byla podobně, ale na konci modrého salónku pod velkým oknem. Všimla jsem si, že vedle ní pořád leží Zaneřina hůlka. Podívala jsem se zpátky pod sebe. Ta od Belly ležela kousek ode mne, ale dost daleko na to abych na ni dosáhla.

Pohybem hlavy jsem Luisu na ni upozornila. Ta však ukázala na sebe a potom jednoho z čarodějů. Naznačila bodnutí a pak ukázala na holky bezvládně ležící vedle mě. Potom ukázala na mě, udělala velký oblouk přes celý salónek a její ruka skončila na Lee. Nakonec ukázala na dveře vedoucí do laboratoře.

Pochopila jsem, co po mě chěla. Nebyla jsem si však jistá jestli budu vůbec schopna se natáhnout pro moji hůlku, natož jestli dojít na druhou do druhé místnosti a ještě k tomu tam dotáhnout s sebou i Leu.
Pohledem jsem zkontrolovala partu čarodějů přede mnou.
Všichni tři ke mě byli otočení zády. Kdybych byla dostatečné rychlá, mohla bych se převalit pro tu hůlku a poslat proti nim ochranný šťít nebo tak něco. Zároveň bych je otočila zády k Luise a ta by mohla vykonat svoje. A než se vzpamatují (jestli vůbec) budeme už všechny v bezpečí v laborce.To zní jako plán!