Síla draka

Rada

Ahojda.

Úspěch, nová kapitola není po půl roce, ale jenom pěti měsících. Holt moc nezvládám život. No, nic, užijte si čtení.

________________________________________________________________________________

Naposledy jsem se ohlédla za sebe. Viděla jsem však už jenom dveře zavírající se za sestrami. Otočila jsem se zpátky. Lovci se netvářili, že by se nás hodlali svázat, nebo tak něco. Jen nás popostrčili, ať jdeme s nimi. Spolupracujte. Jsou i jiná řešení. Slova Mikky mi zněla v hlavě jako ozvěna. Podřídila jsem se tedy bez žádných protestů.

To se však nedalo říct o ostatních. Zejména Luisa, ale dost i Elis, se na Lovce nepřátelsky dívaly a nechtěly se hnout z místa. Až když si všimly mého pohledu, kterým jsem se jim snažila říct, ať se nebrání, tak se neochotně nechaly odvést do skupinky. Kate si pravděpodobně taky vzala radu Mikky k srdci, takže už stála obklopena Lovci.

 Rozhlédla jsem se po okolí. Nikdo nikde. Ve vesnici panovalo příjemné, avšak i trochu děsivé, ticho. Bylo jasně slyšet ptáky zpívat jejich písně, vítr si pohrával s listy stromů. Podle odstínu zapadajícího slunce jsem odhadovala, že je čas dračí večeře. To by taky vysvětlovalo, proč tu nikdo není. 
Zezadu mě popošťouchl jeden z Lovců k chůzi. Když jsem se otočila, uviděla jsem kamenný výraz Siff. Usmála jsem se na ni, ale ona provinila odvrátila zrak.
 Už když nás asi před několika hodinami dovedla s Nettou do vesnice jsem si všimla, že vyměnily jejich šedé dračí tuniky za něco poněkud bojovějšího. Siff teď měla oblečenou jakousi košili, kterou doplnila tlustým, kovem zdobeným páskem. K němu byly připnuté dýky rovnou dvě. Kromě toho její vlnité vlasy měla spletené do korunky. Netta vystřídala její hnědý kožený korzet za černý s několika přezkami. Ani jedna z nich však neměla chrániče, což pro Lovce bylo něco jako poznávací symbol.
 Zároveň si ponechaly všechny své šperky, kterými draci opravdu nešetřili. Lovci většinou nosili tak jeden, dva přívěsky a ještě většinou s nějakým náboženským účelem. Talismany pro štěstí nebo tak něco.  (Kromě teda Lovců-léčitelů, ti byli šperky ověšeni jako vánoční stromečky) Je pravda, že nás naší dračí přátelé do jejich spirituality nijak nezasvěcovali.

Trochu mě překvapilo, že tu s námi není Gree, jakožto velitel Lovců. Na druhou stranu, byl jen pravou rukou Náčelníka. Místo toho tu byl Loom - Lovec, který s námi byl u jezera Zrození. Ten si teď povídal vepředu s tím Lovcem, co mě hlídal v ošetřovně. Co jsem pochytila z několika slov, tak se bavili o tom, že Loom dostal novou dýku, kterou si velice vychvaloval. Dokonce se i tiše smáli a uchechtávali. Vůbec se nevěnovali jejich práci. Toho by se dalo případně využít.
 Oproti tomu nás čtyři Siff a Netta neustále kontrolovaly. Nedokázala jsem však říct, jestli to bylo kvůli oddanosti Loveckému řemeslu, nebo o nás měly jednoduše strach. Podle poněkud měkčího výrazu ohnivé dračice bych typovala spíš to druhé. Spíš se mi nelíbilo, jak nás od příletu  do vesnice jaksi ignorovaly naší existenci, i když jsme v té ošetřovně mohly i umřít, nebo tak něco. Pokud se však snaží získat si důvěru Lovců, aby se mohly stát jedním z nich, pak jim to za zlé nemám. Ale mohly nám o té přetvářce alespoň říct, protože při nejmenším Kate má na ně za to celkem vztek. 

To už jsme vcházeli do lesa. S nadcházející nocí tu bylo poměrně chladno. Chtěla jsem se zabalit do dračího pláště, ale nahmatala jsem jenom svoje tričko, které teď bylo už značně špinavé, potrhané a místy i zakrvácené. Ani jsem si do teď neuvědomila, jak hrozně musím vypadat. Je pravda, že holky na tom nebyly o moc líp, ale nijak jsem jejich vzhledu v ošetřovně nevěnovala pozornost. To nám vážně to oblečení nemohli vyměnit? Něco náhradního tu určitě mít musí? 
Během několika minut jsme došli ke zadnímu vchodu Kulturáku. Tam, kde si mě Náčelník s jeho pobočníky pozvali na kobereček poprvé a seznámili mě s jejich návrhem ohledně jezera Zrození. Lovci se zastavili. Loom se podíval na Siff, pak Nettu a kývl hlavou na rozkaz.