#Someday

39. část

Zazvonil jsem a ona mi za chvilku otevřela. Na tváři měla slabý úsměv. Bylo vidět, že nebyla šťastná. "Musíme si promluvit"

Sedl jsem si na postel vedle ní a ona měla ve tváři zmatený výraz. "Co se děje?" šeptla. "Promiň. Nemůžu." Nic jiného jsem neřekl, jen dvě blbá slova. Myslel jsem si, že to bude stačit. Neměl jsem sílu toho říkat víc. Ničilo mě to, že jí tu nechám. Ztratit jí je jako ztratit kus sebe. Musím to udělat. "C-o?" hlas jí přeskakovat. "Musím odjet. Nemůžeš se mnou. Tady jsi doma, máš tady rodinu a všechno ostatní. Já budu v pohodě ale musím vědět, že budeš v popřádku a že se ti nic nestane a když budeš se mnou tak nebudeš v bezpečí nikdy. Nosím smůlu. Už kvůli mě umřel jeden člověk, kterého jsem miloval. Tebe ohrožovat nebudu." Jen na mě koukala, nic neříkala. Slzy jí tekly po tvářích a ona se je ani nesnažila skrývat. "T-to.. nemůžeš.. nemůžeš mě tady nechat... Znovu" hlas se jí třásl a mluvila tišše. 

"Musím, nedokážu žít s tím, že jsem důvod toho, že nejsi v bezpečí." Chytil jsem jí za ruku a podíval jsem se jí přímodo očí. "Sam.. Nikdy jsem nikoho nemiloval tak moc jako tebe. Vím, že je to všechno moje vina a vážím si toho, že i přes to všechno si mi odpustila ale já tohle udělat musím. Musíš to pochopit." mluvil jsem tišše a pohladil jsem jí po tváři. "Ale já nechci být v bezpečí já chci být s tebou." řekla vážně. "Nemůžeš. Já odjedu hned zítra ráno a ty zůstaneš tady. Nakonec budeš šťastná. Já na tebe nikdy nezapomenu a věř mi, že kdybych nemusel tak tohle nedělám." Slzy jsem zadržoval celou dobu ale teď už jsem to nezvládl. Jedna slza našla cestu ven. Otřel jsem jí hřebet ruky a Sam se ke mě přiblížila. Políbila mě. Cítíl jsem tolik lásky, smutku, zoufalství. Nechci jí tu nechat, nechci být bez ní ale radši se budu trápit, než vědět, že se jí může kdykoliv něco stát.

Stoupnul jsem si a chtěl jsem odejít. "Prosím neodcházej ještě." šeptla a chytla mě za ruku. "Zůstaň tady se mnou přes noc. Prosím. Naposledy." pousmál jsem se na ní a lehl jsem si na postel. Lehla si hned vedle mě a já jsem jí objal. Silně, jako bych jí už nikdy neměl pustit. "Vždycky tě budu milovat" zašeptala. Nahl jsem se ještě blíž k ní a políbil jsem jí na krk. "I já tebe. Napořád" šeptl jsem. 

(Pohled Sam)

*ráno*

Probudila jsem se a Dylan ještě spal. Dívala jsem se na něj a přemýšlela. Chápu všechno co říkal ale v bezpečí nejsem nikdy. Logan tu má spoustu lidí a můžou mi něco udělat kdykoliv. Tím, že odjede a nechá mě tu nic nevyřeší. Po chvilce koukání na spícího Dylana jsem se zvedla a šla jsem ke koupelně. Než jsem stačila otevřít dveře tak jsem kolem sebe cítila silné ruce. Otočila jsem se a políbila jsem ho jako kdyby to bylo na posledy. "Jdu do sprchy. Uděláš něco k snídani?" snažila jsem se dělat jako by se nic nedělo. Jestli je tohle naše poslední chvíle spolu tak jí nechci strávit tím, že budu brečet nebo o tom mluvit dokola a dokola. 

"Dojdu pro něco" usmál se a dal mi pusu na čelo. Odešla jsem do koupelny a stoupla jsem si pod horkou vodu. Aspoň na chvíli jsem chtěla vypnout. Nechala jsem na sebe dopadat kapky vody a snažila jsem se na nic nemyslet. 
Vylezla jsem ze sprchového koutu a oblékla jsme si čisté oblečení, které jsem tu měla připravené. Vyfénovala jsme si vlasy a vyšla jsem z koupelny. Slyšela jsem ze zdola nějaké zvuky. Nechápala jsem jak to mohl Dylan stihnout tak rychle. "Že ty jsi nikam nešel?" smála jsem se když jsem šla po schodech. Neodpovídal mi. Sešla jsem až dolů a najednou mě někdo chytl ze zadu za vlasy stáhl dolů. "Ty jdeš s náma" zasmál se muž, kterého jsem nikdy předtím neviděla. Začala jsem se hrozně bát ale snažila jsem se to na sobě nedat zdát. "Co chcete?" zavrčela jsem . "Nic, jen tebe. Neboj se, když nebudeš dělat problémy tak se ti nic nestane." zasmál se další, který přišel směrem od obýváku. "Dejte jí do auta než se ten idiot vrátí" rozkázal ten co stál přímo přede mnou. Odtáhli mě ven a hodili mě do auta. 

(Pohled Dylana)

Zrovna jsem stál u kasy a chtěl jsem zaplatit snídani, když mi pípla smska. Z kapsy jsem si vyhl mobil a když jsem si to přečetl tak jsem ho málem na místě rozšlapal. "Jestli chceš aby se té tvojí slečince nic nestalo tak si s ní vyměníš místo. Máš na to 10 hodin. Víš kde nás najdeš." Nákup jsme nechal ležet a rozběhl jsem se zpátky k Sam. Byl jsem tam do 10 minut. Otevřel jsem dveře a běhal jsem přes celý dům. Nebyla tu. "Kurva" zařval jsem a bouchnul jsem do zdi.