#Someday

6. část - Day off

Pondělí ráno

Otravný zvuk budíku mi jednou snad udělá díru do hlavy, nesnáším vstávání. Dneska se mi vůbec nechtělo, ještě víc než normálně. Nejradši bych se otočila a spala dál ale vím, že to nejde je posledních 14 dní škola a já mám jeden test za druhým a to ani nemluvím o ústních zkouškách. Vím, že skoro všechno umím perfektně ono mi stejně nic jiného nezbývá, když mě mamka pořád kope k tomu aby se učila. Má ale pravdu, taky se chci dostat na dobrou univerzitu a pak mít dobrou práci.

''Tak pa prcku.'' Dala sem ségře pusu na čelo a šla jsem pomalu do školy. ''Ahooj, Kim'' objala jsem jí. ''Čauky Sam, jak se máš?'' usmála se od ucha k uchu, má dneska nějak moc dobrou náladu. 
''Jo mám se fajn, jenom sem myslela, že se nevyhravu z postele.'' zasmála jsem se. Ona jenom přikývla a už se před námi objevil Josh ''Ahoj krásky'' zazubil se na nás. ''Ahoj'' pozdravily jsem najednou. ''Vy jste dneska ale sehraný'' zasmál se. ''Jdeme?'' zeptal se a ukázal na vchod školy. 
''Aby řekla pravdu dneska se mi moc nechce, máme velký zkoušení z biologie a to je snad to jediný co neumím.'' zasmála jsem se. ''No to si taky mys-'' crrrrrr ... ''Promiň'' přerušila jsem Kim a vzala jsem mobil z kapsy. ''Jděte napřed'' řekla jsem když jsem na displeji uviděla Dylanovo jméno. 
''Anooo?'' usmála jsem se i když mě nemohl vidět. 
''Ahojky Sam, musíš dneska do školy?'' tou otázkou jsem byla zaskočená, jasně, žemusím do školy, co si jako myslí? Pravda je, že bych tam nejradši nešla ale co mi zbývá. 
''No asi jo, proč?'' zeptala jsem se
''No, ve městě je pouť ale odpoledne tam bude už moc lidí, pojeď se mnou teď . Jeden den se škola nezboří.'' úplně sem viděla jeho výraz když tohle řekl. 
''No já nevím, je posledních 14 dnů a já nevím jestli si můžu dovolit tam nejít.''
''Ale no taaak, jeden den. Jenom jeden.'' prosil.
''No tak dobře, v kolik pro mě můžeš přijet ?''
''Já to věděl! Otoč se. '' zasmál se do telefonu. 
Otočila jsem se a na parkovišti stál on opřenej o auto. ''Jak si věděl, že budu souhlasit?'' Nadzvedla jsem obočí, když jsem přišla blíž. 
''No, prostě sem to věděl. Tak nasedni a jedeme!'' usmál se 
Kývla sem a otevřela dveře. ''Dneska už žádná jízda smrti na motorce?'' zasmála jsem se když jsem oba seděli v autě. 
''No jo, taky jednou musím vzít auto na výlet'' zasmál se a já taky. 
''Tak to jo, ale víš, že když se něco pokazí tak to všechno hodím na tebe?'' šťouchla jsem do něj. 
''A co jako?'' koukl na mě. 
''No přece, že nejsem ve škole! Řeknu, že si mě unesl a já sem nechtěla!'' začala jsem se smát. 
''To beru, hlavně, že jedeme.'' usmál se a nastartoval. 
Musel jsem se pousmát. Vytáhla jsem mobil z kapsy abych napsala Kim zabila by mě kdybych nedala vedět a prostě se neukázala. 
Od Sam: ''Ve škole mě dneska už nečekej. Všechno ti pak vysvětlím. xx ''

Po cestě jsem si s Dylanem povídali snad o všem co nás napadlo, nakonec jsem se dostali k tomu kde vlastně bydlí. Chtěla jsem se ho zeptat kde pracuje ale když jsem na to téma začala mluvit, rychle změnil téma. Doufám, že je to nějakej velkej gangster jako v nějakým podělaným filmu. Ty si blbá Sam? Jak tě tohle mohlo napadnou? Ty jsi fakt tele! Musela jsem se začít smát vlastní myšlence. 
''Čemu se směješ? Hráblo ti ?'' zasmál se Dylan a hodil na mě rychlý nechápavý pohled. 
''Ale nic, jenom sem si na něco vzpoměla.'' Přece mu nemůžu říct to na co jsem pomyslela. Myslel by si, že jsem na hlavu. 
''No dobře. Už tam budeme.'' Přikývla jsem a asi po 15 minutách už byla slyšet hudba a smích. 
''Tak a jsem tady, vystupovat mladá dámo'' usmál se. 
''Supeeer'' zasmála jsem se . ''Helee, to je super dělej jdeme!!!'' zasmála jsem se a ukázala na obrovskej strašidelnej hrad před náma.
''No tak to ne!! Tam mě nikdy nedostaneš!!!' začal kroutit hlavou, 
''Prosím!!!!'' udělala jsem na něj psí oči a chytla ho za ruku. ''Neboj budu tě chránit,bačkoro'' vyplázla jsem na něj jazyk.

(Pohled Dylana)

V tu chvíli když mě chytla za ruku,nevěděl sem co dělat. Když jsem viděl, že se směje jako sluníčko nezbylo mi nic jinýho než jenom přikývnout. ''No tak dobře, ale drž mě nebo to nezvládnu.'' zasmál jsem se a zmáčkl jí ruku pevněji. Ona se jenom na mě usmála a tahala mě dovnitř. Koupil jsem lístky a šli jsme.. 
''To bylo úžasný!!!!'' smála se když jsem asi po 10 minutách konečně vyšli ven!!!! Chtěl sem si tenhle úsměv pamatovat napořád. 
''Co tak blbě koukáš?'' přiblížila se a koukala na mě s přivřenýma očima. 
''Ale nic. Jsi krásná.'' usmál jsem se a měl sem hroznou chuť jí zase políbit. Cítit zase její vůni, její rty. Ne, nemůžu .. Je daleko lepší než já a jí nemůžu všechno pokazit jenom tím, že jsem se zamiloval. Hmm, konečně jsem si to přiznal. Zamiloval jsem se. Já Dylan O'Brien. ? wow.. 
''Stalo se něco?'' podívala se na mě zmateně. 
''Nic se nestalo, co by mělo být?'' dělal jsem ze sebe idiota. 
''No já nevím, vypadalo to jako, jako, by jsi mi chtěl dát pusu.. Ale nakonec si se zarazil. Pamatuju si co si mi minule říkal, ale vysvětlíš mi to? Udělala jsem snad něco?. '' podívala se do země. 
''Notak Sam, ty jsi nic neudělala. Jsi úžasná.'' zvedl sem jí bradu. ''Poslouchej mě, jsi nejlepší holka jako jsem kdy poznal a já nikdy nevěřil, že tohle můžu zažívat. Už vůbec né s holkou jako jsi ty.'' snažil jsem se pousmát. 
''S holkou jako jsem já?'' Podívala se zmateně. 
''nechci ti kazit budoucnost, se mnou je to jiný. Ty jsi chytrá, hodná, máš práci, jde ti škola. Určitě chceš i na nějakou úžasnou univerzitu a to všechno by jsi se mnou mohla ztratit a to já nechci.'' Koukala na mě jako kdybych jí říkal, že jí umřelo štěně. 
''Hmm, aha.. '' ''Jdeme dál ne?'' koukla se na obrovskou atrakci.
Kývl sem a rozběhli jsme se tam jako malé děti. Najednou jako by rozhovor před pár vteřinama vůbec nebyl.

(Pohled Sam)

''Nechceš se jít někam najíst? Už je skoro půl 2'' usmál se na mě. Blbli jsme tam jako děcka. Vůbec jsem nevěděla, že už je tolik hodin. 
''Dobrý nápad, umírám hlady.'' usmála jsem se. 
''Dobře jedeme. Znám tu kousek restauraci, je vlastně hned pod mým bytem takže to tam mám fakt vyzkoušený. '' zasmál se. 
''Tak to aby si mi ten byt pak ukázal. Zajímá mě jak bydlí pan O'Brien'' zazubila jsem se. 
''Dobře když chceš.'' usmál se na mě. Po necelé půl hodině jsem dojeli na místo. Byl to obrovský dům, snad se stovkou bytů skoro v centru. Nakonec jsme si jídlo vzali nahoru ani jsem se nenajedli dole.

''Tak vítej'' usmál se a otevřel dveře. ''Když někde najdeš nějaký špinavé prádlo na zemi tak si ho prosím nevšímej'' zasmál se .

Seděli jsem v obýváku, povídali si jedli čínu. ''Je to fakt super.'' ukázala jsem an zbytek jídla v misce.
''Ale už fakt nemůžu.'' zasmála jsem se a pohladila si břicho. ''Teď jsem jako kdybych měla porodit 4 děti.''smála jsem se ještě víc. 
''Ty si tele, vždyť si pořát stejně krásná'' zasmál se a zadíval se mi do očí. Nakonec sem uhnula, vlastně ani nevím proč.
''Nedám nějakej film?'' usmál se koukl se k televizi. 
''Jasně, vyber něco'' usmála jsem se. 
Vybral nějaký akční film a to mi nevadí, koukám na ně docela ráda. ''To beru'' kývla jsem když mi ukázal co vybral. Dylan ještě došel pro pití a sedl si vedle mě na gauč. Když začal film přisunula jsem se k němu blíž a lehla si na jeho rameno. Nejdřív napnul svaly, že jsem to cítila až já. Myslela jsem, že je mu to nepříjemné tak jsem se chtěla odtáhnou ale on mi položil ruku okolo ramen a tou druhou mě pohladil po ruce kterou jsem měla položenou na jeho stehně. Už se v něm nevyznám, moc dobře ví, že pro mě znamená hodně tak jak jako myslel to předtím? Holka jako já? To jako, že není pro mě moc dobrej.KECY.
Když film skončil šla jsem ho vypnout. 
''Dáš tam něco jinýho?'' usmál se. 
''Za chvíli.'' Koukla jsem se, zapla jsem na chvíli jenom rádio kde zrovna hrál Ed Sheeran (Písnička v médiích, pusťte si jí teď) kterýho mimochodem miluju.Šla jsem zpátky na gauč. Sedla jsem si tak, že jsem koukala přmo na něj. ''KOukni se na mě.'' řekla jsem a on se na mě otočil. ''Copak?'' zeptal se.
''Chci abys věděl, že i přes všechno co si řekl se jenom obyčejná holka. Holka co tě má ráda. Nezáleží mi na tom, jak moc jsem jiní nebo jako rozdílně žijeme, chápeš?. '' zadívala jsem se mu do očí, přiblížila jsem se k němu a položila jsem si čelo na to jeho. ''Tak už přestaň tak moc přemýšlet a konečně mě polib.'' Jen co jsem to dořekla tak jsem cítila jeho rty na těch mých. Projela mnou elektřina. Nedokážu popsat ten pocit, nikdy bych nevěřila, že se můžu do někoho takhle zbláznit během tak krátké chvíle.