Při pohledu na něj jsem byla ještě zmatenější než předtím. Vypadal jinak než když ho vidím někde já. Vždycky vypadá slušně a teď spíš vypadá jak nějaký mafián z kriminálky Miami.(:D) Oblečený celý v černém a třešničkou na dortu byl doutník v puse. Nikdy jsem tátu neviděla kouřit..
Pohled Dylana
"Tati?" Sam ze sebe vydala jediné slovo. Bylo na ní vidět, jak moc zmatená je. Nevěděl jsem, jak jí pomoct. Moc dobře si uvědomuji, že neví ani zdaleko všechno a tom co dělá její otec. Není hloupá a už jí samozřejmě některé věci došli ale její otec je ještě daleko horší než si ona sama dokáže představit.
"Měl jsem tě rovnou posadit na letadlo." zachraptěl a dál už nic neříkal. Sedl si do křesla a koukal se na Sam. Ona nevěděla co má říct. Držel jsem ji za ruku aby věděla, že jsem tu s ní. Nevěděl jsem co jiného mám pro ni udělat. Nic jiného jsem asi ani v tu chvíli dělat nemohl. "Už vás sem vezou věci. Vyspíte se tady a ráno vás někdo hodí na letiště. Zařídil jsem všechno co je potřeba. Už jsem nic nepodcenil." mluvil klidně. Přišlo mi jako kdyby mluvil o něčem naprosto běžném a né o tomhle. "Alee. Alee. Jak je tohle možné. Já už nic nechápu." Sam se švihem postavil a začala se rozhlížet kolem sebe. Najednou jako by se probudila z tranzu a začala vnímat okolní svět.
"Posaď se. Všechno ti vysvětlím." řekl klidně a ja jsem si stoupl. Objal jsem Sam okolo ramen a pomalu jsem se společně s ní posadil zpátky na sedačku. "Můžeš začít s tím, co jsi dělal mámě." zavrčela.
Pohled Sam
"Dobře. Všechno ti vysvětlím. Máš právo to vědět. Tvé mámě jsem ale nikdy nic neudělal. Aspoň ne schválně." šeptal. Jeho hlas byl hrubý ale zároveň tichý. "Vzpomínáš si na ten den, jak jsi mě viděla naposledy?" podíval se mi přímo do očí a já jsem jen přikývla. "Tvé máme jsem nijak neublížil.. já ne.. ale bylo to kvůli mě. " zasekl se. "Řeknu ti to od začátku.."
flashback
"Jsem doma" zakřičel jsem, hned poté co jsem si v předsíni sundal kabát a přišel jsem s úsměvem do obýváku. Úsměv mi ale nezůstal moc dlouho. Viděl jsem tam Carol (=mamka od Sam) jak sedí na sedačce a kouká se do zdi před sebou. "Co se stalo?" hned jsem k ní doběhl a sedl si vedle ní. "Byl tu ... někdo tu byl.." hlas se jí hrozně třásl. "Kdo tu byl?" šeptal jsem a hladil jsem jí po vlasech. Ona se ale odtáhla. "Já nevím kdo to je. Přišel sem a vyhrožoval mi. Řekl, že ublíží Sam." vzlykla. Chtěl jsem něco říct ale ona začala dřív. "Řekl mi všechno.. Všechno o tobě.. Nechtěla jsem mu věřit.. ale.. ale on.. ukázal mispoustu důkazů, smlouvy, fotky,.. všechno možné.. Vím co děláš.. a nejsem schopná se s tím smířit." šeptala. "Co? Co ti řekl? Moc dobře mě znáš, přece by jsi nevěřila nějakému neznámému." začal jsem být nervózní. Věděl jsem, že jestli to Carol zjistila tak jsem definitivně ztratil svoji rodinu. To jediné co na tomhle světe miluju.
"Ukázal mi toho dost na to abych tomu uvěřila." odmlčela se. "A přijde mi, že tě vůbec neznám. Ty nejsi můj manžel. Já neznám toho chlapa na těch fotkách, které jsem viděla." hlas se jí hrozně třásl. "MŮJ manžel by nikdy nikoho nezabil." plakala. Nevěděl jsem co říct. Jen jsem tam tak stál a koukal jsem na ní. V tu chvíli jsem věděl jenom jedno. Ten kdo tohle způsobil, může odpočítávat poslední hodiny svého života. "Nebudu ti lhát.. Nejsem dobrá člověk. Ale miluju tě.. a stejně tak miluju i Sam.. a . aa Kate." snažil jsem se k ní přiblížit ale ona se zvedla a odstoupila odemě. "Vezmi si věci a vypadni. Holky už nikdy neuvidíš a mě taky ne." v tu chvíli mi zazvonil telefon. Naštvaně jsem ho zvedl a jediné co se ozvalo před hlasitým pípáním bylo :"Tvoje žena umře za.. 5..4..3" Podíval jsem se na ní a na hrudi jsem viděl, mě dobře známé červené kolečko. rozběhl jsem se a shodil jsem ji na zem. V tu chvíli se ozval výstřel. Carol se uhodila do hlavy ale nebylo to nic vážného.
"Nestalo se ji nic kromě toho co jsi viděla. Modřina. Zachránil jsem jí život, který jí málem kvůli mě vzali. Hned po tom jsem se sbalil a odešel jsem. Vždycky jsem měl někoho aby vám byl na blízku. Někoho kdo vás hlídal. Ale já osobně už jsem s vámi nikdy nebyl."
—————————————————————————-
Krátká, nezajímavá část... ale nezvládám takže aspoň něco:D:)

ČTEŠ
#Someday
FanficJak se normální teenagerka dostane do světa smrti, zbraní a nebezpečí? Dokáže se vyrovnat se smrtí kamaráda a únosem kamarádky? Zjistí nakonec čí je to vina nebo to bude vyčítat sama sobě?