Za zdí myšlenek (Čkm na Korekturu)

19)

I když Zana odmítl doufal, že mu pomůže a dostane ho pryč, jenže detektiv se už neukázal. Kyle o něm nevěděl další tři dny, kdy bláhově doufal, že mu otevřou s tím, že ho dostal ven minimálně na podmínku.

Na obědě kdy jen tiše seděl a jedl zaslechl rozhovor mezi dvoumi policisty, nijak se mu to nelíbilo, jelikož celou dobu koukali na něj a mysleli si, že nic nevidí ani neslyší. Oba dva muži mluvili o detektivovi co přešel Kyla před třemi dny navštívit, prý že se chtěl dozvědět něco nového, ale za dva dny beze stopy zmizel, aniž by ho někdo viděl někam odcházet.

Kyle věděl že je zle, věděl že teď už nemá na vybranou, a ani kdyby nechtěl musel se dostat pryč a Tylera zastavit, proto večer, kdy všichni už pomalu spali, se dostal neslyšně ven a pomalu, aniž by někdo přišel k úhoně nebo ho uviděl, zmizel. I když na to nebyl hrdý uměl spoustu věcí které mu pomáhali nejen v krádežích. 

Stavil se u svého známého pro nějakou tu pistol s náboji, a vydal se pomalu k místu, kde věděl že se všichni schovávají, nepřemýšlel nad nějakým vozidlem, tušil že nemá tolik času, než příjdou na to že je pryč, nesměl si dovolit riskovat, že se o něm jeho nevlastní bratr dozví.

 I když byla budova hluboko v lesích a mohla působit ukryta, většina komplexu se nacházela v podzemí.

 Kyle se neslyšně dostal k boční stěně, u které věděl, že je vchod do šachty. 

Dostal se bez problému, nejednou za svůj mladý život podnikali s Tylerem průzkumy těchto útrob. Neslyšně prolízal šachtami a doufal, že nezměnili místo vězení a mučírny. 

Několik metrů před dveřmi mučírny vylezl na liduprázdnou chodbu a vydal se k ocelovým dveřím, dostal se dovnitř a s hlubokým nádechem mu do nosu udeřil pach krve a kovu, lhal by kdyby řekl že se mu z toho nezvedal žaludek. Jeho milovaný Lewis visel stále na pevných okovech, pouta se mu zařezávala do kůže už tak dlouho, že celé zápěstí krvácelo a hnisalo zároveň. 

Černovlásek došel k polonahé osobě a opatrně mu dvoumi prsty zvedl hlavu, Lewis tiše zanaříkal a vzlykl. „Už....ne...prosím..." hlesl, aniž by otevřel oči a podíval se na osobu před sebou, za tu dobu mu toho stihl Tyler říct hodně, nebylo to ovšem nic pěkného, a on už sotva rozeznal realitu od noční můry.

 Kyle pár vteřin zoufale koukal na pouta, než se pustil do jejich jejich otevírání, to už se Lewis podíval na osobu v místnosti. „K-Kyle..." šeptl roztřeseně a nechal slzy volně padat po tvářích, černovlásek se pousmál a lehce ho po tváři pohladil. „To nic...za chvíli budeme pryč." řekl a zachytil ho, když jednu část pouta uvolnil. 

„Tak strašně mě to všechno mrzí....ani nevíš jak moc....prosím...odpusť mi.." Lewis se rozkašlal a na zem vyklopil několik chuchvalců sražené krve, Kyle se nad tím zamračil a zbavil ho i druhé části řetězu, vzal ho do náruče a vydal se s ním na chodbu. Tušil, že ho přes ventilaci nedostane, jestliže mu nechce způsobit větší bolest, než doteď.  

Využil proto chodby, které používalo co nejmíň lidí, bylo to sice o trochu delší, ale měl jistotu že je nikdo nechytí, cestou si ovšem všiml blonďaté osoby, která byla uvězněná v jakém si druhu železné panny.