6)

60 8 1
                                    

Lewis malátně zamrkal a složil si obličej do rukou. 'Je to tak moc v prdeli' pomyslel si hořce a přemýšlel jak to šetrně Zanenovi rozmluvit. 

„Neboj...nikomu nic neřeknu....nechceš ale být na chvíli tady u mě? Přece jenom....podle toho co si mi včera říkal, to nemáš lehké, a když se někdo o něm dozví zaplatíš za to." Lewis lehce zavrtěl hlavou. 

„To je dobré Zane....postačí mi, když budeš mlčet." Šeptl prosebně a podíval se do tmavě modrých očí, blonďák se schovívavě usmál a přikývl. „Dobře...nikomu nic neřeknu, ale kdyby cokoliv můžeš se tu kdykoliv ukázat." Lewis lehce vytrhl svoje ramena z příjemného sevření a otočil se na Zana.

„Neber to zle...ale si jenom jednonoční úlet...vypadáš jako fajn člověk...jen mám pocit, že by to neklapalo." Řekl a mile se pousmál, blonďák se usmál a nahnul se mu k uchu. „Nikdy neříkej nic dopředu....nedal si mi ani možnost, ale chápu to....i tak se můžeš kdykoliv zastavit." Šeptl svůdně a Lewise pustil, tomu přejel mráz po zádech a s lehkým ošitím se napil ze svého hrnku.

 Nějakou dobu tam se Zanem ještě byl, než mu přišlo, že by se měl vrátit za Kylem, nevšiml si že se Zane jen tak nevzdal, a do kapsy mu přistrčil lísteček se svým číslem a vzkazem. 

Jen co přišel domů příšerně se vyděsil. „Kde si myslíš že si jako byl?!" Zaprskal Kyle vztekle a zabodl mu prst do hrudi, Lewis ustrašeně polkl a zhluboka se nadechl. „No.....já byl v baru a...." Kyle ho přejel pohledem a začal se smát.

„Tys dostal kolíkem do prdele" řekl posměšně a zvážněl, cukali mu ale koutky, když viděl jak je Lewis zase rudý, bylo mu jasné, že nepomáhá po tom co se mezi nimi stalo naposledy.

„To ale neznamená, že mě tu necháš....jídlo pomalu dochází a nějaká stará bába na mě pořád klepala." Řekl se zavrčením a opřel se o zeď, aby ulevil zraněné noze.

„Promiň.....když já to přehnal s pitím...a vzbudil jsem se docela pozdě." Špitl ustrašeně, a stále zahanbeně. „To máš fuk....teď jdi něco udělat k jídlu, a nakoupit....ne že to otočíš do té doby bych tu zdechl hlady." Prskl a vydal se do obýváku, Lewis si povzdechl, a na malou chvíli zalitoval, že u Zana nezůstal.

Rychle něco udělal z poslední zeleniny co tam měl a vydal se na nákup, cestou mu přitom vypadl jakýsi lísteček z kapsy. Nechápavě pozvedl obočí a rozbalil ho.

Já si klidně počkám....zavolej až se ti bude chtít.
S lehkým úsměvem líbá Zane.

Musel se usmát nad posledními slovy, lísteček se zprávou a číslem zabalil a schoval do kapsy, nakoupil i nějaký ten kousek masa, dělalo se mu z toho zle, jen co to viděl, ale neměl na výběr, tušil, že by ho Kyle vykuchal, kdyby zjistil, že vzal zase nákup bez masa. 

Za zdí myšlenek (Čkm na Korekturu)Kde žijí příběhy. Začni objevovat