Za zdí myšlenek (Čkm na Korekturu)

13)

Lewis nevěděl jestli má být rád, že musel Kylovi jenom kulku vyndat a po pořádném vyčištění zašít, nebo být naštvaný, protože kvůli němu se toho pokazilo tolik. 

Nakonec volil jakousi neutrální cestu a většinu dne probrečel. 

Když se večer Kyle probudil nedokázal pochopit proč ještě dýchá a co dělá v tak známé ložnici. Pomalu se mu vybavovalo co se dělo, než ztratil vědomí, jak viděl Lewisovi nechápavé oči a roztomilé tváře s těmi nejhebčími polštářky místo rtů. 

Rozhlédl se a s bolavým nádechem si utříbil všechna doposud známá fakta, když do pokoje přišel Lewis zakřenil se. „Ty musíš být hodně blbej...nebo posranej natolik, že se bojíš mi nepomoc." Řekl pobaveně, zarazil se ovšem, když si všiml napuchlých očí a jakési ledové masky na tváři, kterou si za tolik měsíců stihl oblíbit. Došlo mu, že se stalo něco co nemělo.

 Lewis jeho poznámku obešel bez komentáře, a s přisednutím z něho sundal  peřinu, Kyle si tak mohl všimnout, že na sobě nemá triko a na boku se leskne krví prosáklý obvaz. Lewis se dal mlčky do převazování a nijak se nestaral o to aby byl opatrný.

 Kyle chvíli mlčel a všechny jeho hrubé činy ignoroval, když mu ale "omylem" praštil do poraněného boku zavrčel. „Hele ať tě kouslo cokoliv mohl by sis to přestat vybíjet na mě? Já za to nemůžu" Prskl a vykoledoval si od Lewise zvláštní pohled. Nějak ho až zamrazil chlad vzteku, který se brunetovi v očích objevil.

„Ale můžeš! To kvůli tobě sem musel z bytu a to kvůli tobě mě Zane nechal!" Křikl na něho a prudce se zvedl, Kyle jen nechápavě pozvedl obočí. „Tak to prrr....to že tě klacík nechal není můj problém...kdyby si se zamyslel tak příjdeš na to, že si za to můžeš sám! Já jen potřeboval schovat to že si utekl není moje chyba!"

 Lewis zbrunátněl a zabodl sedícímu Kylovi do hrudi prst. „kdyby si se nechoval jako hovado a nenapadl mě tak nemám důvod utíkat!.....Kurva vždyť si mě pobodal a čekáš za to co? Pochvalu?! V tom případě gratuluju příšerně to bolelo a teď to nemyslím jenom fyzicky." Křikl a odešel z pokoje, Kylovo tiché „Jen sem tě chránil." neslyšel.

Lewis si sedl na gauč a tiše vzlykl, nic mu nedávalo smysl, Zane ho nechal s Kylem zase o samotě. I když to svým způsobem čekal, že si ho nenastěhuje do bytu a nebude dělat že nic. 

Pořád nechápal proč už dávno nenahlásil, že má Kyla doma, když je tolik hledaný. Když už ho nebavilo přemýšlet zvedl se a došel do kuchyně pro připravenou večeři, bylo mu jedno že ho Kyle nejednou zdrbal za salát bez masa, prostě mu donesl misku na noční stolek, a aniž by něco řekl nebo se na něho podíval, odešel na gauč si lehnout. 

Kyle upřímně čekal, a doufal, že se Lewis objeví v pokoji a lehne si na postel z druhé strany. Jenže nic se nedělo, ani v pozdějších hodinách se dveře neotevřeli a brunet nepřišel za ním sdílet spaní. 

Moc toho nenaspal, jelikož ho bok bolel a v hlavě měl moc myšlenek jak o Lewisovi, tak i o lidech tam z venčí, měl pocit, že toho po něm chce každý až moc.