Pan šéf - Dokončeno

Vzpomínky

Nejedla jsem totiž asi 2 až 3 týdny. Za všechno mohli ti debilové ze školy. Poslední dobou jsem nebyla ve škole moc oblíbená. Na začátku čtvrťáku jsem začala chodit s Derenem, jedním z fotbalistů. Stali jsme se nejoblíbenějším párem na škole. Z nějakého důvodu si nás pořád fotili do školních novin a dělali s námi rozhovory. Nebyla jsem ta holka, co se byla hlavní roztleskávačkou, ale ta, co se dobře učí.

Z nějakého důvodu jsem stejně byla oblíbená. Hezká, a ještě k tomu se dobře učí. Asi v půlce ročníku jsem pořádala menší párty a pozvala jsem tam samozřejmě i Derena. Zůstal tam jako poslední a začal mi pomáhat uklízet. Po chvilce přestal uklízet a všude mě začal ohrabávat. Bylo mi to hodně nepříjemné. Nechtěla jsem, aby to zašlo tak daleko, a tak jsem ho poslala domů.

On si ale nedal říct a začal si dovolovat. Poslala jsem ho do háje a na místě jsem se s ním rozešla. Od té doby se o mě šířili pomluvy a já už nebyla ta oblíbená. Nejdřív si o mě říkali různé blbosti, pak mi začali nadávat. Před nedávnem mi začali říkat, že jsem tlustá. Nejdřív jsem to nechtěla řešit a chtěla všechny ty pomluvy vypustit z hlavy, ale nešlo to, a tak jsem přestala jíst. Pak už to šlo všechno z kopce. Pořád jsem se dobře učila, ale už jsem se skoro nikde neukazovala.

Když jsem šla na povinný ples, kde se volil král a královna, vyhrál to samozřejmě Deren a já. Hlasování probíhalo už v průběhu roku, a tak se nám jako páru povedlo nasbírat dostatek hlasů na výhru. Od té doby, jsem téměř nevylezla z pokoje, protože si ze mě utahovali ještě víc...

Trochu krátká kapitola, ale doufám, že vám to nevadí...

Korekce 24.4.2020