Najít a udržet si po škole vhodnou pozici v práci se zdá být náročné, ale splnitelné. Ale co když je to naopak? Jednoduché, ale téměř nesplnitelné. Z vašeho šéfa se stane někdo, komu nezáleží na vzdělání, ale na něčem jiném...
Uplynulo několik dní od doby, co jsem zjistila, že je Aiden mafián. Kupodivu jsem si na to už pomalu začala zvykat. Oba jsme se vrátili do práce a já trávím většinu času s ním.
Peggy už je u mě a obě dvě často přespáváme u Aidna doma. V podstatě tam bydlíme. Mám vlastní ložnici hned vedle jeho. Říká, že je to kvůli bezpečnosti. Nevěří, že Deren v tom byl sám a bojí se, že by se někdo chtěl mstít. Ať je po jeho, já mu bránit nebudu.
Právě teď se připravuji na rodinnou večeři, která bude ve Viktorově sídle. Nevím, proč jsem pozvaná, ale nevadí mi to. Viktor se několikrát stavil ve firmě, tak jsem se s ním celkem sblížila.
„Amy dělej, za chvíli odjíždím!" zařval Aiden zezdola a byla slyšet netrpělivost, kterou měl v hlase. „Za chvíli budu, ale nemusíš na mě čekat, víš že tam trefím sama!" zakřičela jsem v odpovědi a rozhodovala mezi bílými a tyrkysovými šaty.
Slyšela jsem, jak se otevřely dveře a já se rychle otočila. Stál tam Aiden v modré košili, džínách a s bílou kravatou. Prohlédl si mé tělo od hlavy k patě. „Ty ještě nejsi oblečená?" řekl zmateně. „Nemůžu si vybrat," odvětila jsem a ukázala rukou na postel, kde se válely dvoje šaty.
Popadl tyrkysové šaty, podal mi je a bílé šaty odnesl do skříně. „Rychle se obleč, počkám dole. Víš, že samotnou tě jet nenechám," řekl, když odcházel z místnosti. Sundala jsem si triko a kraťasy a navlékla na sebe šaty. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a všimla si, že mi prosvítá podprsenka. Rychle jsem ji rozepla, vytáhla zpod šatů a hodila na postel. Obula jsem si černé boty na podpatku a vyběhla z pokoje.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vystoupili jsme společně z auta a vešli do velkého rodinného domu. „Ahoj Amy," pozdravila mě Jasmine, jakmile jsme vstoupili do jídelny. Objala jsem ji a posadila se na židli vedle ní. „Ahoj Viktore," řekla jsem, když vešel do místnosti. „Ahoj Amy, synu," odpověděl a posadil se do čela stolu.
„Jsem rád, že jste dneska tady. Mám pro vás důležitou, ale špatnou novinu. Zjistil jsem, že ostatní mafiánské rodiny zjistili, že je někdo, kdo ví o naší přítomnosti a bojí se, že by nás všechny mohl prozradit. Bohužel už zjistili, že je to tady Amy," ukázal na mě, „a tak musíme vymyslet plán."
Nechápavě jsem se po nich rozhlédla. „Na co plán?" zeptala jsem se. „Budou se tě chtít zbavit. Jsi pro ně nebezpečná," řekl Aiden, který seděl vedle mě, a smutně se na mě podíval. Zavrtěla jsem hlavou. „To ne, to přece nemůžou," říkala jsem si potichu. Aiden mě při těch slovech vzal za ruku a já ji chytla. Jemně ji stiskl a usmál se na mě.
„Co kdyby," začala Jasmine, „byla Amy členem rodiny?" Všichni jsme se na ní podívali a po chvíli se Viktorovi rozzářily oči. „To je dokonalý nápad!" řekl nadšeně, stoupl si a dal Jasmine pusu na obě tváře. S Aidnem jsme se na ně nechápavě dívali. „Je to jednoduché, vy dva se vezmete," řekla Jasmine s nadšením v hlase.
„Cože?" řekla jsem zmateně a pustila Aidenovu ruku. „Prostě se do rodiny přivdáš. Nebudou ti pak moci ublížit. A teď už se konečně najíme," řekl Viktor a zase si sedl. Na to už jsem nic neřekla a zbytek večeře mlčela.
______________________________________
Aiden odemkl domovní dveře, já hned vyběhla po schodech do pokoje a sedla si tam na postel. Potřebovala jsem si vše srovnat v hlavě, ale vyrušilo mě tiché zaklepání. Aniž bych zvedla hlavu, otevřel dveře a přišel ke mně. Okolo nohou mi začala pobíhat Peggy, která přišla spolu s Aidnem.
Klekl si ke mně a nadzvedl moji hlavu. Podívala jsem se mu do tváře a vydělá v ní smutek. „Opravdu ti to tak vadí?" zeptal se, když mě chytil za obě dlaně. „Mě to nevadí, ale nepředstavovala jsem si to takhle. Rozhodně ne takhle. Chtěla jsem to prostě jinak," odpověděla jsem mu a z očí mi začaly téct slzy.
Opatrně mi setřel jednu slzu z tváře a jemně mě políbil. Pustil mé ruce a já mu je omotala okolo krku. Chytil mě pod zadkem a rychle zvedl. Nohy jsem obepnula okolo jeho těla a nechala se líbat na krk. Odnesl mě k sobě do ložnice, kde mě položil na postel. Lehl si vedle mě a chvíli mlčel.
„Taky jsem to tak nechtěl," řekl po chvíli a otočil se na bok, aby na mě viděl. Otočila jsem k němu hlavu a dala mu pusu na nos. „Spolu to zvládneme. Mám tě ráda," řekla jsem mu a taky se převrátila na bok. Chvíli se na mě díval, pak si mě k sobě jednou rukou přitáhl a naklonil se k mému uchu.
„Miluji tě," zašeptal a zase se odtáhl. Hned jsem se mu přitiskla na rty a když jsem se odtáhla, řekla jsem: „Taky tě miluji."
To už nevydržel, a my jsme během chvíle byli oba nahý.
______________________________________
Vzbudila jsem se v jeho objetí. Na sobě jsem měla jednu z jeho košil a on ležel jen v boxerkách. Opatrně jsem se vyprostila z jeho náruče a došla do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, rychle se učesala a rozhodla se, že si půjdu zaběhat. Oblékla jsem se do tílka, kraťásků a obula si běžecké boty.
Vyběhla jsem do nedalekého parku, kde bylo několik dalších běžců. Běžela jsem asi třetí okruh, když se mi udělalo špatně. Zpomalila jsem a chytla se za břicho. Nevydržela jsem to a vyzvracela se do nejbližšího odpadkového koše. Chvíli jsem nad ním stála a pak se vydala domů.
Další rána už jsem běhat nebyla, ale zvracení přetrvávalo. Řekla jsem si, že je to ze stresu a nechala to být. Chodila jsem do práce a večery trávila s Aidnem.
______________________________________
„Zlato, jdeš na oběd?" zeptal se Aiden, když otevřel dveře od mé kanceláře. Kývla jsem, vzala kabelku a oblékla lehký kabát. Čekal na mě ve dveřích a když jsem k němu došla, chytil mě za ruku. S úsměvem jsem ji přijala a spolu jsme vyšli ven. Šli jsme po ulici, když mě začalo bolet břicho. Tentokrát mi však nebylo na zvracení, ale bolest byla ostrá. Chytla jsem se za něj, zastavila a předklonila se.
„Co je?" zeptal se a dal mi ruku na záda. „Břicho," sykla jsem a do břicha mě chytla silná křeč. „Jedeme do nemocnice!" řekl rychle Aiden a zastavil taxík.
______________________________________
„Mám pro vás dvě zprávy," řekl doktor, když přišel k mému lůžku. Aiden se na mě povzbudivě podíval a chytl za ruku. „První zpráva je, že podle testů jste v pátém týdnu těhotenství. Druhá zpráva však je, že kvůli stresu jste potratila. Teď si vás tu pár dní necháme, a pak vás pustíme domů," řekl doktor a vyšel z místnosti.
Podívala jsem se na Aidna, který si to celé vyslechl se mnou. „Kdyby ten hajzl už nebyl mrtvý, zabil bych ho!" řekl naštvaně a následoval doktora ven z místnosti...
