Chci jen říct že nejsem odborník a ani se nesnažím o to nějak to zlehčovat nebo si z toho dělat srandu, sama jsem si hodně z těch věcí co tady budou zmíněný prošla/procházím.
!TW!- sebepoškozování, myšlenky na vraždu
pov. George
Seděl jsem opřený o vanu na studené zemi v koupelně. V pravé ruce jsem svíral novou žiletku a svůj pohled upínal na mojí levou ruku plnou jizev a nových ran. Vzpomínám si na to když jsem to udělal poprvé, byly to jen malé škrábance na pravém rameni, potom trochu hlubší na břiše, ale pořád nebyly takové, aby zanechali hnusné jizvy. Takhle to pokračovalo, každé další rány už byly hlubší a byly už i na místech které jsou vidět. Nebyly to smrtelné rány, protože jsem si myslel že smrt moje problémy nevyřeší, tenhle názor jsem po dnešku změnil. Při pohledu na mojí ruku se mi dělalo špatně, tenká bílá ruka kterou zdobí hnusné jizvy a pár nových hlubších ran. Tenhle pohled mě donutil k tomu že chci zase cítit tu zvláštně příjemnou bolest a tím celý můj ubohý život ukončit.... Žil jsem jen kvůli tomu, abych chránil mojí mámu před otcem, ale ona už nežije takže to nemá smysl. Zvedl jsem ruku z žiletkou a udělal hlubokou ránu, nejhlubší co jsem kdy udělal. Přišlo mi to málo, přidal jsem k tomu ještě pár stejně hlubokých ran. Už jsem neudržel žiletku v ruce, nechal jsem ji spadnout na zem. Rozmazaným pohledem jsem sledoval krev stékat z mé ruky a nasávat se do mých kalhot a mikiny. Můj pohled začal zčernávat až byl nakonec černý. ''Georgi! Georgi!'' bylo to poslední co jsem slyšel, než jsem upadl do spánku, do věčného spánku doufám.
Asi by bylo špatný ho zabít hned v první kapitole? nebo? Každopádně gm/gn. ilyy all <3
290 words
IG: allex.is.cool
Tt: allex.is.cool
ČTEŠ
láska z léčebny? [DNF]
FanfictionDsmp není třeba znát k pochopení příběhu- ig ~start 30.1.2022~